Hlavní obsah

Kdo ovládne Bílý dům? Roste strach z násilí po volbách, průzkumy to potvrzují

Foto: Profimedia.cz

Snímek z protestů v americkém Portlandu.

Reklama

V USA v posledních měsících vzrostl počet lidí, podle nichž by bylo opodstatněné uchýlit se k násilnostem, pokud by v nadcházejících prezidentských volbách nezvítězil jimi preferovaný kandidát.

Článek

Na serveru Politico tuto chmurnou předpověď napsali odborníci ze tří amerických think tanků a dvou univerzit na základě nedávných průzkumů veřejného mínění. Vyjádřili přitom znepokojení nad tím, že USA zřejmě směřují do nejhorší povolební krize za posledních 150 let.

Podle badatelů se třetina Američanů, kteří sami sebe označili buď za demokrata, či republikána, domnívá, že by bylo ospravedlnitelné použít násilí pro prosazení politických cílů jejich strany. V zářijových průzkumech rovněž uvedlo 44 procent republikánů a 41 procent demokratů, že by existoval alespoň malý důvod k násilnému postupu, pokud by v listopadových volbách zvítězil kandidát druhé strany. Ještě v červnu přitom tyto údaje byly 35 procent mezi republikány a 37 procent u demokratů.

Přesvědčení je přitom pevnější mezi ideologicky vyhraněnějšími zastánci obou hlavních amerických politických stran. Na 26 procent demokratů označujících se za velmi liberální považuje násilnosti v případě prohry jejich kandidáta za opodstatněné do „velké míry“, u zbytku stoupenců Demokratické strany tento názor zastává jen sedm procent dotazovaných.

Podobná situace je i u republikánů. Ti, již se považují za velmi konzervativní, vidí prohru svého kandidáta jako velký důvod k násilnému postupu ze 16 procent, stejné přesvědčení pak panuje jen u sedmi procent umírněnějších republikánů.

Celkem pak podle badatelů jeden z pěti Američanů hlásících se k jedné či druhé straně uvedl, že je ochoten schvalovat násilí, pokud by křeslo v Bílém domě nezískal jím preferovaný kandidát.

Badatelé z Hooverova a Hudsonova institutu, think tanku New America a univerzit v Marylandu a Louisianě poznamenávají, že cesta od slov k činům je dlouhá. Upozorňují však, že když už násilnosti vypuknou, veřejnost je začne obvykle stále více podporovat, čímž vzniká začarovaný kruh otevírající cestu k rozsáhlým nepokojům a střetům.

Zastánci obou politických táborů se navzájem obviňují z podněcování násilností. Demokraté tvrdí, že republikánský prezident Donald Trump svými výroky vyzývá svoje podporovatele k přípravám na násilné střety. Poukazují například na úterní předvolební debatu, při níž prezident vzkázal otevřeně násilné krajně pravicové skupině Proud Boys (Pyšní hoši), aby „ustoupila stranou a byla připravena“. Ačkoliv později prohlásil, že neví, o jakou skupinu se jedná, a že by měla nechat policii dělat svou práci, členové Proud Boys na internetu zmínku svého jména z úst prezidenta oslavovali a někteří ji brali jako nenápadné vyjádření podpory.

Republikáni zase poukazují na výrok demokratického uchazeče Joea Bidena, jenž se při nedávném projevu dotázal: „Myslí si snad někdo, že v Americe bude méně násilí, pokud bude Donald Trump znovuzvolen?“ Podle řady příznivců vládnoucí strany se jednalo o skrytou výhrůžku násilím, pokud by demokrat prohrál.

Výzkumníci se domnívají, že by se v současné situaci měli političtí představitelé na všech úrovních vlády co nejjasněji zříci násilí jako prostředku pro řešení konfliktů. Navrhují rovněž, aby Kongres zřídil nezávislou nadstranickou komisi, jejímž úkolem by bylo potvrzovat a bránit demokratické normy v USA.

„Nebijeme na poplach lehkovážně. Rozhodnutí, která učiníme v několika příštích měsících, budou nesmírně důležitá. Pokud upadneme do koloběhu násilí, následky pro budoucnost Ameriky jako demokracie budou strašné,“ uzavírají badatelé.

Reklama

Doporučované