Hlavní obsah

Kdo vyvázl z kauzy Rath díky neuznaným odposlechům: Šéf pošpiněného zdravotnického byznysu

Podívejte se, co řekl Jindřich Řehák, majitel firmy Hospimed, před dvěma lety u soudu. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy)

 

Reklama

3. 7. 2019 10:39

Policejní odposlechy ukazovaly na mnohamilionové úplatky. Přesto manažeři zdravotnických firem z případu Davida Ratha vyvázli. Nahrávky podle vrchního soudu není možné použít jako důkaz. Přesně to je důvod, proč se nyní žalobci rozhodli podat dovolání – nesouhlasí zejména s opakovaným neuznáním odposlechů.

Článek

V jednom z mála rozhovorů se svěřil, že ideální den pro něj začíná pětikilometrovým během v lese. A že nemá rád, když se jeho zaměstnanci rozptylují legráckami – humor prý do práce nepatří.

Jindřich Řehák patří k nejúspěšnějším byznysmenům na poli zdravotnických zakázek minulých let. A ve středu vyhrál sedmiletý boj: Je jedním ze tří obžalovaých v korupční kauze Davida Ratha, kteří pravomocně vyvázli bez trestu. Protože vrchní soudce Pavel Zelenka neuznal policejní odposlechy jako důkaz použitelný před soudem – a bez nich nebylo možné Řeháka a jeho dva kolegy usvědčit z podplácení.

Společně s Řehákem, zakladatelem společnosti Hospimed, odešli ve středu s osvobozujícím rozsudkem ještě Martin Jireš z firmy Puro-klima a Jan Hájek, manažer německé společnosti B-Braun.

Všichni tři stáli po celou dobu kauzy exhejtmana Davida Ratha trochu stranou. Logicky – hlavní pozornost novinářů se zaměřovala na Ratha a manžele Kateřinu a Petra Kottovy, kteří si podle obžaloby vyjednali za stavební a zdravotnické tendry úplatky přesahující 50 milionů korun.

Vládci zdravotnických zakázek

Přitom všichni tři zdravotničtí manažeři jsou důležité postavy. Řehákova firma Hospimed a firma Puro-klima, kterou zastupoval obžalovaný manažer Jireš, stvořily kolem roku 2006 dobře šlapající tandem, jenž vyhrával jednu zakázku za druhou. Po celém Česku. Už tehdy se objevilo podezření, že si navzájem dělají křoví – že jednou podle tajné dohody vyhraje ten, podruhé onen. Nikdy se to nepotvrdilo.

Video: David Rath komentuje rozsudek, který ho poslal na sedm let do vězení. (Video: Seznam)

Hospimed i Puro-klima svůj byznys postavily na takzvaném kompletátorství: vyhrávaly zakázky, kdy dokázaly dodat vše – od sofistikovaných operačních robotů až po stoly a židle do čekáren. Nemocnice totiž vypisovaly tyto zakázky v jednom balíku s argumentem, že je to levnější. Často také jako nechvalně proslulé losovačky, kdy finalisty tendrů vybíral počítač.

Až v roce 2011 tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 tyto kompletárské tendry zakázal. S argumentem, že mohou být předražené.

Hospimed měl do té doby tržby přes 1,5 miliardy ročně, Puro-klima na tom byla podobně.

„... a v kufru osmička”

Podle obžaloby Rathův kamarád Petr Kott přebíral úplatky právě od Řeháka z Hospimedu. Odposlechy – ty, které dnes podle vrchního soudu nejsou použitelné – zachytily, jak se Kott svěřuje po návratu z oběda s Řehákem, co se mu stalo: jak neměl drobné na parkování a musel s osmi miliony v kufříku běhat sem a tam, než si rozměnil.

„A v kufru osmička,“ vstoupila do Kottova vyprávění jeho partnerka Kateřina Kottová, což detektivové zaznamenali pomocí skrytých mikrofonů v domě Kottových.

„Považoval bych to za osobní urážku a skončil bych s takovým člověkem komunikaci,“ prohlásil už dříve Řehák před soudem, jak by reagoval na nabídku úplatku. Podle obžaloby dal Řehák Kottovým (a ti pak polovinu peněz odevzdali Rathovi) 12 milionů korun za vybavení pavilonu nemocnice v Kolíně.

„V době kolem 12:00 v restauraci – pizzerie, umístěna v 1. patře, ul. Revoluční 1, Praha 1, předal MUDr. Řehák zálohu ve výši nejméně 4.000.000,– Kč MUDr. Kottovi a dne 10. 2. 2011 v době kolem 12:00 hodin opět v restauraci – pizzerie, umístěna v 1. patře, ul. Revoluční 1, Praha 1, předal MUDr. Řehák doplatek ve výši nejméně 8.000.000,– Kč MUDr. Kottovi, kdy částečně tato finanční hotovost byla v bankovkách měny Kč a částečně měny euro,“ stojí v obžalobě.

Řehák před soudem také vysvětloval, že v kufříku tehdy v lednu roku 2012 byly jen propagační letáky k jednomu zdravotnickému přístroji.

Usvědčily je odposlechy, které ale neplatí

Martin Jireš z Puro-klimy si podle detektivů koupil vítězství v zakázce pro nemocnice v Kladně a Příbrami pomocí šestimilionového úplatku. Opět to policisté zjistili z odposlechů. Jireš u soudu tvrdil, že žádný jiný přímý důkaz nemají. Pravda je, že napřímo předání peněz nemonitorovali.

„Pro soud není důležité, co se opravdu stalo, ale to, co zaznělo v odposleších," stěžoval si Jireš, který dostal u prvoinstančního soudu pět a půl roku vězení. Stejně jako Řehák z Hospimedu.

Jan Hájek z firmy B.Braun stál před soudem kvůli zakázce na vybavení nemocnice v Mladé Boleslavi. Za ni dal podle obžaloby úplatek 6,2 milionu korun. Také Hájek vinu popíral, přesto ho Krajský soud v Praze potrestal tříletou podmínkou. Pro uznávanou společnost působící v mnoha zemích světa bylo jeho obvinění nepříjemným reputačním problémem.

Ale žádný z trestů, jak už zaznělo, teď už po neuznání odposlechů a osvobozujícím rozsudku neplatí. Řehák si jako jediný z jedenácti obžalovaných přišel ve středu rozsudek poslechnout osobně. Když se dozvěděl, že pro něj kauza končí, nevypadal ani překvapeně. Přijal gratulaci od advokáta, odmítl se bavit s novináři a rychle odešel.

I soudce Pavel Zelenka připustil, že navenek celý proces, navíc po dlouhých letech soudního ping-pongu mezi různými instancemi, vypadá složitě. Stejně jako Zelenkova argumentace, proč není možné odposlechy považovat za zákonný důkaz.

„Je pravda, že laická veřejnost to těžko pochopí. Ale ona nepochopí i jiné věci, protože toto je velice složitá trestná činnost,“ podotkl soudce Zelenka.

Bradáčová chce pokračování

Je však ještě možné, že se Zelenkovým rozsudkem bude zabývat Nejvyšší soud. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v deníku Právo řekla, že určitě podá podnět pro dovolání. A pokud s ním nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman bude souhlasit, případ se dostane k nejvyšším soudcům.

Bradáčová chce napadnout právě to, že soudce označil policejní odposlechy za nezákonné, což kauzu osekalo o zdravotnické zakázky. Soudce Zelenka tak rozhodl i přes dva roky starý výrok nejvyšších soudců, že nahrávky jsou v pořádku – že je soudy v roce 2011 povolily procesně správně, a tudíž že mohou v procesu sloužit jako klíčové důkazy.

Vrchní soudce Zelenka je ovšem odmítl se zdůvodněním, že názor nejvyšších soudců platí na všechny příští podobné kauzy, ne však na Rathovu. Přestože státní zastupitelství i prvoinstanční krajský soud (kde Rath dostal předloni osm a půl roku vězení) pochopily nález nejvyšších soudců zcela opačně.

Soudce Zelenka také Rathovi snížil trest na sedm let.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované