Hlavní obsah

Kdy začne návrat do škol? Listopad nevypadá reálně, varuje statistik

Foto: Getty Images

Žáci prvního stupně základních škol si patrně budou muset na návrat do lavic počkat až do prosince.

Reklama

5. 11. 15:10

Ministerstvo zdravotnictví i školství zatím nechtějí zveřejnit konkrétní datum, kdy by se mohly školy otevřít. Podle šéfa ÚZIS Ladislava Duška to ale nebude patrně dříve než na přelomu listopadu a prosince.

Článek

Posledním, kdo oznámil přesný termín otevírání škol, byl již dnes bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Svou zcela jistou predikci, že se v pondělí 2. listopadu otevřou třídy alespoň pro první stupeň základních škol, musel později odvolat.

Od té doby je vláda, tedy konkrétně Prymulův nástupce Jan Blatný (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), poměrně opatrná a s žádnými konkrétními termíny zatím nepřichází. Strategie otevírání škol by se ale měla odvíjet od epidemických statistik, které momentálně řeší odborné skupiny na Ministerstvu zdravotnictví a v pátek se jim bude věnovat také Bezpečnostní rada státu.

Jediným rozhodným datem je aktuálně pátek 20. listopadu.

V ten den skončí v Česku nouzový stav a po víkendu by se tak žáci a studenti mohli vrátit do školy. To ale neznamená, že vláda opatření o uzavření škol neprodlouží.

Dva nebo tři týdny setrvat

Řada vyjádření z poslední doby naznačuje, že návrat žáků do lavic není v nejbližších dnech aktuální. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek představil na středečním jednání poslaneckého Výboru pro zdravotnictví predikce vývoje epidemie i s možnými výhledy.

„Jeden ze závěrů, který budeme panu ministrovi navrhovat, je, že by se v těch stávajících opatřeních minimálně dalších 14 dnů nebo tři týdny mělo setrvat, aby virová nálož klesla, protože v tuto chvíli je tlak na nemocniční systém stále poměrně vysoký,“ uvedl Dušek.

To by znamenalo, že se první žáci v lavicích objeví spíš až na přelomu listopadu a prosince. Podle plánu, který představil ministr školství Plaga, by touto první skupinou byly první a druhé ročníky základních škol a speciální školy. Je budou následovat závěrečné ročníky ZŠ, SŠ a VOŠ. Kdy se ale tedy do lavic vrátí maturanti nebo deváťáci chystající se na přijímací zkoušky na střední školy, není zatím vůbec jasné.

Duškova poměrně tvrdá slova ale mírnil ministr Blatný ve středu večer v České televizi. Přesto i podle něj se nedá v následujících dnech s rušením zavedených opatření počítat.

„V horizontu příštího týdne nebo deseti dnů není pravděpodobné, že by k nějakému rozvolňování došlo,“ dodal Blatný.

Strategie není, analýza ani nebyla

Strategie otevírání škol tedy zatím neexistuje. Není ale ani zcela jasné, na základě jakých konkrétních podkladů Ministerstvo zdravotnictví rozhodovalo o uzavření škol.

Seznam Zprávy se na konkrétní dokument ptaly podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím už po uzavření středních škol. Ministerstvo zdravotnictví v odpovědi uvedlo, že analýzy jsou veřejně dostupné na stránkách resortu, tedy především údaje o počtu osob s laboratorně prokázaným onemocněním covid-19 dle pohlaví a věkových skupin.

Tato neurčitá odpověď ale souhlasí s informacemi, které Seznam Zpráv zjistily od jednotlivých aktérů jednání – žádný souhrnný dokument k plošnému uzavření škol ani nevznikl. Šlo o vyhodnocení predikcí a modelů, které připravil ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví.

Při rozhodování o plošném uzavření škol totiž nešlo ani o to, kolik je skutečně nakažených pedagogů, nepedagogů, žáků a studentů, ale o celkové omezení kontaktů ve společnosti. S prvními stupni základních škol se tak uzavřely i restaurace, bary a kluby a bylo omezeno shromažďování na veřejnosti i volnočasové aktivity. Později byly uzavřeny také obchody.

Proponenti okamžitého otevírání škol se odvolávají na německou studii, která dokládá, že otevření škol nepřispělo k šíření koronaviru. Co ale platí v Německu, se nemusí dotýkat Česka. Naši západní sousedé jmenují totiž jako hlavní zdroj tohoto úspěchu přísná hygienická opatření, nošení roušek, detekci nakažených a jejich okamžitou karanténu.

U nás se také počítalo s tím, že alespoň starší žáci a studenti budou muset od 1. září roušky nosit. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale musel nařízení po nátlaku premiéra Andreje Babiše (ANO) odvolat. Nakažené učitele a žáky pak nestíhali hygienici trasovat, a školy se tak staly prostředím, ve kterém stát nezvládl vůbec epidemii sledovat. Záleželo vždy na každém řediteli, jestli byl ochotný a také vůbec zvládal na sebe převzít částečně roli hygienika, včas zachytit ve škole zdroj nákazy a poslat do karantény všechny, kteří mohli s nakaženými přijít do styku.

332 klastrů ve školách

I tak ale podle informací hlavní hygieničky Jarmily Rážové prezentovaných na čtvrtečním jednání museli od 1. října řešit hygienici nejvíce klastrů právě ve školách, a to 332, pro srovnání v zařízení sociálních služeb 252, ve zdravotnických zařízeních 130 a ve firmách 62. Počet nakažených v rámci těchto událostí ve školách byl pak třikrát vyšší než ve firmách, konkrétně 1538.

Už v polovině září se přestali testovat na základě doporučení Ministerstva zdravotnictví bezpříznakové děti a mladiství. Na to upozorňuje ve svém komentáři pro Seznam Zprávy ekonom Daniel Münich. Počet nakažených v mladších věkových skupinách tak začal na první pohled klesat, jenže bezpříznakové děti přenášely nevědomky nákazu na své rodiče a prarodiče.

„Pokud je dnes mezi dětmi a mladými virová nálož zcela neznámého rozsahu a pokud pro jejich efektivní trasování a testování včetně těch bezpříznakových nejsou zajištěny dostatečné kapacity, je otevření škol v tuto chvíli příliš nebezpečným experimentem,“ varuje Münich.

Rozhodnutí o plošném uzavření škol od 14. října už nedokázalo zvrátit závratný trend nárůstu počtu nakažených, na který Česko nastoupilo. Smyslem opatření ale je především co nejvíce omezit počet kontaktů ve společnosti. A to se částečně daří.

Počet kontaktů sleduje od března v longitudinálním výzkumu Život během pandemie společnost PAQ Research. Z posledních dat, která sledují chování lidí v týdnu do 25. října, vychází, že počet kontaktů poklesl na 14,5 týdně, tedy zhruba do stavu, jenž tu byl na přelomu dubna a května. Největšího poklesu se podařilo docílit právě u nejmladší kategorie účastníků průzkumu od 18 do 34 let. Tam patří i studenti středních a vysokých škol.

Naopak i přes tvrdá vládní opatření se nedaří snížit kontakty ve střední generaci. Za to podle spoluautora průzkumu Daniela Prokopa může nedostatečné využívání home office. V tomto ohledu nejde firmám příkladem ani stát. Úředníci musí často do úřadů docházet a jak už Seznam Zprávy dříve popsaly, ani učitelé nemají vždycky možnost pracovat z domova, ačkoliv by to pro ně nebyl problém.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené