Hlavní obsah

Když je ničivý živel rutinou. Češka popsala svůj život s hurikány v USA

Foto: Profimedia.cz

Takovou spoušť po sobě na jihu Louisiany zanechal letošní poslední hurikán Delta.

Reklama

16. 10. 2020 9:30

Česká novinářka a publicistka Julie Urbišová dlouhodobě žijící v louisianském New Orleansu o tom, jak se žije s hurikány.

Článek

Když téměř celé léto s odstupy několika týdnů dostáváte zprávy o tom, že se na vás žene hurikán, jste ke konci takzvané hurikánové sezony, která trvá od začátku června do konce listopadu, docela na dně sil. Když vám poprvé takto uprostřed noci začne v mobilu houkat výstražná siréna s informací, že hurikán udeří jen kousek od vás za 36 hodin, trochu panikaříte, ne že ne. Posloucháte úřady, nakoupíte zásoby vody, pečlivě uklidíte zahradu, aby na ní nezůstaly žádné volné předměty, zahradní nábytek vmáčknete do rohu domu, doplníte benzín do auta, do mrazáku vložíte tu největší možnou mísu naplněnou vodou, aby zmrzla a v případě výpadku elektřiny mohla udržet mrazničku v chladu, a čekáte. To stejné zopakujete podruhé, potřetí a tak dále.

No a když si po téměř pětiměsíčním opakovaném drilu přečtete předpovědi meteorologů, kteří hlásí letos už 6. hurikán mířící na vaše město, mávnete rukou a řeknete si, ono se to stejně zase stočí.

"Jenom dvojka"

„Mami a jak velký bude tenhle hurikán Delta?“ ptala se mě Ela, když přišla ze školy, hurikánovou situaci samozřejmě probíraly učitelky i děti mezi sebou. „Jenom dvojka,“ odpovídám v klidu. „Hm, tak to jde.“ Spokojeně odchází a podivuje se, že jsem ještě neodklidila roztažený slunečník a venkovní dětské hračky z trávníku.

I tak může vypadat normální rodinná konverzace v New Orleansu, na jihu Louisiany. Možná je tomu těžké uvěřit, ale tropické bouře a hurikány jsou pro zdejší naprosto přirozenou součástí života. Pochází-li rodina odtud, ví, že hurikány tu rok co rok budou. Každé léto budou lidé plánovat, zda se evakuovat, nebo zda bude lepší vše přestát z bezpečí domova. Každá generace má svou tragickou hurikánovou životní zkušenost. New Orleansu se to letos až magicky vyhýbalo, ale na jihozápadě státu Louisiana na tom jsou o poznání jinak.

„Měli jsme štěstí v neštěstí,“ popisuje Šárka Rojas z městečka DeRidder, vzdáleného asi 60 kilometrů od většího Lake Charles, které je 4 hodiny na západ od New Orleansu. Za posledních 6 týdnů se právě touto oblastí na hranicích států Louisiana a Texas prohnaly dva hurikány.

V polovině srpna to byl hurikán 4. kategorie Laura. Podle historiků šlo o nejsilnější bouři na pobřeží Louisiany od roku 1856. Město Lake Charles bylo na některých místech pod vodou, tisíce lidí byly evakuovány, statisíce byly mnoho týdnů bez elektrického proudu. „Zhruba těch 6 týdnů trvalo, než se život dostal jakžtakž do normálu,“ říká pětačtyřicetiletá Šárka Rojas a pokračuje: „My máme generátor, takže jsme naštěstí byli připravení, a zároveň na to, jak je jinde Louisiana nížinatá, tak my bydlíme na menším kopci, takže ani záplavy se nás netýkaly.“ Jen měsíc a půl poté teď naprosto stejná oblast čelila další výzvě počasí. Hurikán Delta dopadl v pátek večer jen 13 mil od místa dopadu Laury.

Lidé, kteří ztratili své domovy nebo už začali s opravami, se znovu dostali do stejných obav. Jak popisuje paní Šárka, na všech je znát především únava. I když byla na místě v obou případech hned Národní garda a FEMA – Federální agentura pro krizové situace, která vždy pomáhá s distribucí vody, jídla nebo hygienických potřeb –, celková obnova míst, kudy se hurikány přehnaly, bude trvat měsíce a roky.

Foto: Profimedia.cz

Zničený country club poblíž městečka DeRidder letos v srpnu.

„Město Lake Charles je pořád plné odpadu a trosek, svážet se začalo teprve nedávno. Domy se ale dají brzy do pořádku a taky to pomůže na pracovním trhu, alespoň stavební firmy budou mít dost práce. Z mého pohledu je ale děsivé, jak to odnesla místní příroda. Ten dům se dá opravit, ale když vidím třeba 200 let staré popadané stromy, to mě moc mrzí. Jen v našem městském parku podle údajů města přišli o 75 procent všech stromů,“ vysvětluje Šárka Rojas, která se do desetitisícového města přestěhovala před 16 lety.

Zažila tu i kritický rok 2005, kdy New Orleans zničila Katrina a zbytek státu o dva týdny později hurikán Rita. Tehdy i teď se lidé semkli, sousedé si nabízejí pomoc a vědí, že je to jen další překážka v životě, kterou po určité době překonají: „Víte, já tady nevidím lidi stěžovat si. Jsou nohama na zemi. Vědí, kam se obrátit o pomoc, a i když to není lehké pro všechny – ne všichni například vědí o tom, že vojsko támhle rozdává vodu a jídlo –, tak stojí při sobě a panuje tu i teď pozitivní nálada.“ Teď už rodině paní Šárky jen zbývá vyhrát boj s pojišťovnou: „Máme po hurikánu poničenou střechu, od státu jsme zatím nedostali nic. Víte, já ale ani nic nechci, jsou na tom lidé mnohem hůře. My musíme jen přesvědčit pojišťovnu, abychom mohli začít s opravami co nejdřív,“ uzavírá.

Rekordní sezona

Letošní hurikánová sezona je v mnoha ohledech rekordní. Zatím poslední Delta byla 25. pojmenovanou bouří v Atlantiku a desátou letošní bouří, která dopadla na pobřeží USA. Třicet procent domácností v Louisianě bylo ještě v neděli bez proudu, přes 9000 lidí bylo evakuováno v evakuačním středisku ve městě Alexandria a další stovky lidí zůstávají v jiných větších městech, jako jsou New Orleans nebo Baton Rouge. Kvůli koronavirové pandemii a blížícím se prezidentským volbám se teď navíc obyvatelé v zasažených oblastech obávají toho, že jsou mimo hlavní dění a důležitá materiální pomoc od státu se protáhne.

Do konce hurikánové sezony zbývá dalších 6 týdnů. Po letošní zkušenosti, kdy meteorologům nestačila ani písmena latinské abecedy a museli pokračovat řeckými písmeny, je takřka jisté, že s bouřemi letos ještě nejsme u konce. A tak při příští cestě do supermarketu přiberu pro jistotu pár plechovek fazolí a pár balení těstovin navíc. „Vždy připraven“ je heslo letošního léta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované