Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Společnost Elektrárna Dukovany II vlastněná státem a skupinou ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s preferovaným dodavatelem dvou jaderných bloků do Dukovan, jihokorejskou KHNP.
Den po překvapivém rozhodnutí soudu se k tomu vyjádřilo vedení energetické skupiny. A nešetřilo kritikou na stranu EDF, která podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně ohledně průběhu tendru. Poměrně ostře se na adresu francouzské firmy vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
SZ Byznys oslovily zástupce EDF, aby se k výrokům ČEZ i vládních představitelů vyjádřili, ti to však nevyužili.
Znemožnění podpisu smlouvy znamená komplikaci především pro ČEZ, ale i pro stát. Jaký bude další postup Elektrárny Dukovany II a možné scénáře vývoje?
Jak se může ČEZ bránit?
ČEZ nyní musí čekat s podpisem kontraktu století na verdikt soudu. Ve středu však jeho zástupci uvedli, že se budou bránit u Nejvyššího správního soudu kasační stížností, na jejíž podání má ČEZ od středy ještě 13 dnů. Podá ji nejspíš příští týden. Pokud by soud ČEZ vyhověl, mohlo by k podpisu smlouvy dojít.
Jaký může mít opatření soudu dopad na celý projekt?
ČEZ počítal se středečním podpisem smlouvy, kterou zatím kvůli předběžnému opatření nepodepíše. Zbytek postupu až do spuštění výroby bloku v roce 2036 byl vázán na plánovaný termín podpisu.
„Občas ve veřejném prostoru zazní, že když projekt trvá 10 nebo 12 let, tak se týden nebo měsíc nebo dva ztratí. Když to řeknete jednou, tak možná, když to řeknete podruhé, už je to složitější, a když potřetí, tak už to není pravda,“ uvedl ředitel EDU II Petr Závodský.
Podpis smlouvy už se jednou odložil. Původně k němu mělo dojít do konce března 2025, ale v tomto termínu ještě nebyly hotové všechny návazné smlouvy.
Jak dlouho může věc trvat?
Podle právníků může rozhodování soudu trvat měsíce, ale i roky. Navíc vzhledem k tomu, že jde o veřejně sledované téma, mohou soud provázet různé obstrukce či žádosti o odročení, což by situaci ještě zkomplikovalo. „Určitě by to neměli odkládat. Měli by tomu dát patřičnou váhu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Projekt se tak může posunout. „To hlavní je, že Česká republika nebude mít na konci roku 2036 nové tisíce MW bezemisní elektřiny. Tam vidím veřejný zájem České republiky a budeme se bránit,“ uvedl Závodský.
ČEZ také bude muset požádat o prodloužení platnosti nabídek, včetně nabídky EDF, aby prodloužila svou záruku za nabídku.
Co když dá soud za pravdu EDF?
ČEZ spíš spoléhá na rozhodnutí NSS a variantu, že by se musel celý tendr opakovat, si nepřipouští. „Z hlediska průtahu soudů za sebe víc upínám svoje naděje k Nejvyššímu správnímu soudu, než ke Krajskému soudu v Brně. Jsem přesvědčen, že Nejvyšší správní soud by nám měl dát za pravdu,“ uvedl Beneš.
Pokud by však soud rozhodl ve prospěch EDF, neznamená to, že by zakázka připadla Francouzům. „Ty nabídky znám. Ten kontrakt, co nám nabídli, bych v životě nepodepsal,“ řekl Beneš.
Podle právníků je však v případě, že v řízení zvítězí EDF, možné, že se celý tendr vrátí na začátek.
„Největší teoretickou komplikací by bylo, pokud by soudy došly k závěru, že bezpečnostní výjimka neměla být aplikována a bude muset proběhnout nové výběrové řízení, tentokrát v režimu zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. To by vedlo k největšímu zdržení,“ popisuje Lydie Šimsová, advokátka a specialistka na problematiku veřejných zakázek z kanceláře Doucha Šikola advokáti.
„Tuto variantu však nepředpokládáme a je třeba říci, že ani žalobce nenamítal nesprávné použití bezpečnostní výjimky,“ dodala právnička.
Co je bezpečnostní výjimka a proč by mohla být problematická?
Výběr jihokorejské společnosti proběhl mimo zadávací řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Elektrárna Dukovany II využila takzvanou bezpečnostní výjimku, kterou jí udělil antimonopolní úřad a je součástí zadávací smlouvy mezi ČEZ a státem, která byla uzavřena už v roce 2020.
Výjimka zajišťuje státu například přístup k informacím v dokumentaci, možnost vznášet připomínky či odmítnout určitého dodavatele. Při klasickém řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek by ČEZ nesměl státu informace o tendru poskytovat. Tato výjimka existuje pro případ, že by běžný postup tendru ohrozil bezpečnostní zájmy Česka.
Na aplikaci bezpečnostní výjimky si uchazeči mohli stěžovat nejpozději do uplynutí 15 dnů poté, co se o ní dozvěděli, tedy v březnu 2022. Žádná z firem to však v termínu neudělala. EDF svůj nesouhlas vyjádřila až v roce 2024.
Od kdy se Česko snaží rozjet jaderný tendr?
Přípravy na nový jaderný tendr v Česku odstartovaly už v roce 2015, tedy rok poté, co bylo zrušeno výběrové řízení na třetí a čtvrtý blok v jaderné elektrárně Temelín. O zakázku mělo původně zájem pět firem, Čínu a Rusko vláda z bezpečnostních důvodů předčasně vyřadila. Tendr odstartoval v roce 2022 a preferovaný dodavatel byl oznámen v červenci 2024.
Proč EDF podala tendr k soudu?
Francouzské společnosti podle soudu vadilo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se odmítl zabývat jejími výhradami proti postupu ČEZ. Předseda úřadu Petr Mlsna sice v napadeném rozhodnutí uznal, že zadavatel zakázky, tedy ČEZ, měl povinnost dodržet alespoň základní zásady zadávání veřejných zakázek a že jeho postup by měl podléhat nějaké formě kontroly, ale dovodil, že jeho úřad není k takovému přezkumu příslušný.
Krajský soud v Brně námitky Francouzů vyhodnotil jako „relevantní a poměrně silné“, proto předběžné opatření vydal.
Francouzská společnost se k průběhu tendru ohradila krátce poté, co vláda oznámila, že jako preferovaného dodavatele investor vybral společnost z Jižní Koreje. V průběhu tendru přitom nic nenamítala, a to ani k využití bezpečnostní výjimky, k níž se mohla zavčasu vyjádřit, ale neudělala to. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však konstatoval, že EDF už neměla možnost proti tomuto postupu podávat námitky.
Námitky na postup tendru EDF podala k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který rozhodl, že veřejná zakázka proběhla správně. Poté, co úřad zamítnul i odvolání EDF, společnost využila poslední možnou cestu a podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Francouzská firma vydání předběžného opatření soudu uvítala, nyní čeká důkladné posouzení případného porušení svých práv. „EDF je i nadále plně odhodlána podniknout všechny právní kroky v tomto smyslu, včetně probíhajícího řízení u Evropské komise podle nařízení o zahraničních subvencích, které bylo v posledních dnech zintenzivněno,“ uvedla v úterý EDF.
EDF má totiž podezření, že došlo k porušení evropské směrnice, která popisuje omezení vstupu na evropský trh pro společnosti, které jsou v zemích mimo EU podporovány lokálními vládami.
Jak na rozhodnutí soudu a postup EDF reagovala česká strana?
„Nezpochybňujeme to, že francouzské projekty jsou skvělé, v Evropě fungují. Musíme se bránit tomu, že jsme nepostupovali transparentně. Postupovali jsme tak, jak jsme měli a s maximální pečlivostí,“ uvedl Závodský.
ČEZ si stojí za tím, že postup v tendru byl správný a a hodnocení zakázek proběhlo podle metodiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii, hodnotící model si nechal posoudit dvěma nezávislými agenturami KPMG a Deloitte. „Jsme přesvědčeni, že jsme celý tendr dělali velice transparentně, otevřeně a naplnili jsme všechny povinnosti, které jsme tam měli,“ uvedl Závodský. „Že jsme postupovali správně nám dvakrát potvrdil svým výrokem i ÚOHS. Vyjádření krajského soudu nás překvapilo,“ dodal.
Předběžné opatření má být vydáno podle zákona o zadávání veřejných zakázek v okamžiku, kdy zájem stěžovatele, kterým je v tomto případě EDF, převyšuje veřejný zájem na zakázce. „Nenapadá mě jiná zakázka v České republice, na které by byl větší veřejný zájem,“ uvedl Závodský.
Někteří od počátku francouzskou firmu favorizovali a sama EDF se považovala za favorita. „Všichni se nedokázali s výsledkem tendru smířit, to je realita,“ uvedl premiér Petr Fiala.
„EDF není zvyklá soutěžit. Francie připravuje celou flotilu jaderných bloků bez soutěže. My jsme se vydali složitější cestou než brát z ruky jednomu uchazeči,“ uvedl také ministr Stanjura. EDF bez soutěže získala v zahraničí například projekt jaderné elektrárny v Británii Hinkley Point C.
Jaký nyní bude další postup ČEZ?
ČEZ chce dále pokračovat ve spolupráci s MPO v přípravě podkladů pro notifikaci nových bloků a také v přípravě k povolení k výstavbě. Zatím má od evropské komise notifikován jen první blok, ta na dvojblok neplatí a je třeba nechat schválit novou.
V Evropské unii obecně platí zákaz poskytování veřejné podpory. Výjimku ohledně veřejné podpory může schválit jen Evropská komise, tzv. notifikací. Nový blok má být financován návratnou finanční výpomocí, kterou poskytne stát a Elektrárna Dukovany II ji bude 30 let splácet. Investice ve výši 200 miliard Kč za jeden blok je příliš vysoká i pro firmu velikosti ČEZ. Pokud by ji měla financovat sama, znamenalo by to nadměrné zadlužení.
Ve středu vláda schválila smlouvu s KHNP. „Vláda dnes schválila podpis smlouvy s preferovaným dodavatelem KHNP, jakmile to bude možné. Česká společnost a domácnosti potřebují jistotu, že budou mít elektřinu za přijatelné ceny,“ uvedl Fiala.
Uvedl také, že je důležité, aby poté podpis smlouvy nenabral ani den zpoždění. „Česká republika by měla mít co nejdříve možnost realizovat tento projekt. Věřím, že to si uvědomuje i soud,“ dodal.
Proč ČEZ vybral KHNP?
Největší váhu ČEZ podle slov jeho manažerů přikládal tomu, jak se jednotliví uchazeči stavěli k jeho požadavkům a jak moc je respektují.
„Nejdůležitější věci, které jsme v poptávkové dokumentaci měli a na které jsme kladli největší důraz, je závaznost našeho harmonogramu. Chtěli jsme závaznou nabídkovou cenu, abychom měli jistotu, že se cena opravdu naplní a nebude mnohokrát navyšovaná a elektřina z tohoto zdroje tím pádem nebude dražší a bude za dobrou cenu,“ říká Beneš. ČEZ také chtěl záruky za dodržení podmínek smlouvy.
Vláda podle premiéra Fialy při výběru dodavatele sledovala tři hlavní cíle. „Cenu elektrické energie, kterou budou jaderné bloky vyrábět, co nejširší zapojení českých dodavatelů do dostavby a rychlost, spolehlivost a bezpečnost celé dodávky. To je klíčové úplně pro všechny. Společnost KHNP v těchto i dalších parametrech uspěla,“ uvedl premiér.
Nabídky jsou však stále neveřejné a strany mají závazek mlčenlivosti.
Rozhodující byla také cena elektřiny, kterou nové Dukovany budou vyrábět. Ta je podle ČEZ 90 eur za MWh, což vyplývá i z kontraktu o výkupu elektřiny z nových bloků se státem. Elektřinu za více než 100 euro mají vyrábět například nové jaderné bloky v Británii či Maďarsku. Například v britské elektrárně Hinkley Point C se cena elektřiny pohybuje kolem 149 euro za MWh. „Český spotřebitel by na francouzských blocích zaplatil minimálně o 10 euro více,“ říká Beneš.
Během jednání s KHNP se ČEZ podařilo ještě parametry smlouvy vylepšit. „Mimo jiné jsme významně snížili rizika, navýšili limity smluvních pokut, rozšířili jsme možnosti třetích stran, aby byly využívány při provozu a údržbě, abychom nebyli v zajetí dodavatele, což bylo velice vstřícné ze strany KHNP, že nám toto umožnili,“ uvedl Beneš.
ČEZ také vyjednal lepší cenu v kontraktu na dodávku jaderného paliva, která by měla pokrýt asi deset let provozu elektrárny. Zvýšili také čistý výkon jednotlivých bloků o 2 MW na blok. Podle Beneše se toto navýšení může zdát malé, ale nezanedbatelné.
Jak se na stavbě bude podílet český průmysl?
Podle ředitele divize Nová energetika ČEZ Tomáše Pleskače je jasné, že většina výstavby skončí v českých rukou. „To, že dnes nejsou nasmlouvané žádné české firmy není o ničem jiném, než že není co nasmlouvávat. Když chcete koupit dům, musíte dát výkresy domu a někdo vám to nacení,“ vysvětlil Pleskač.
„Je důležité, aby ty české firmy, které se chtějí podílet na dostavbě Dukovan, aby měly všechny potřebné licence a byly připraveny účastnit se ve velmi tvrdém tendru, kdy budou soutěžit o zakázky na příštích 100 let,“ uvedl Pleskač. ČEZ bude zodpovídat za to, že tato výběrová řízení budou korektní a transparentní.
Jednou z podmínek ČEZ bylo, že nové Dukovany mají mít českou turbínu. Ve středu byla rovněž podepsána smlouva o smlouvě budoucí mezi KHNP, korejskou společností Doosan a plzeňskou Doosan Škoda Power právě o dodávce turbíny.
