Hlavní obsah

„Kolaps je na dosah“. V afghánských bankách došly peníze

Foto: Profimedia.cz

Od pádu země do rukou Tálibánu uběhly dva týdny. Ilustrační foto.

Reklama

30. 8. 18:34

Afghánská ekonomika stojí na pokraji kolapsu. Tamní banky zavřely a lidem docházejí finanční prostředky. Experti se obávají humanitární krize a afghánská bankovní skupina žádá o přístup ke svým financím v USA.

Článek

Přibližně dva týdny po převzetí moci Tálibánem zůstávají afghánské banky zavřené. Mnoho lidí v zemi tak nemá přístup k hotovosti.

„Nikdo nemá peníze,“ řekl CNN jeden současný zaměstnanec afghánské centrální banky (DAB). Kvůli obavám o svou bezpečnost hovořil anonymně a uvedl, že mnoho rodin nemá dostatek peněz na své každodenní výdaje. Některé výplaty podle něj byly zastaveny.

To vše vyvolává přízrak vážné hospodářské a humanitární krize v Afghánistánu jen několik týdnů po převzetí moci Tálibánem. Afghánská ekonomika je téměř výhradně založená na hotovosti. Podle CNN Business má bankovní účty zhruba 10 procent obyvatel.

Mezinárodní pomoc byla klíčová

Afghánská ekonomika je navíc silně závislá na přístupu k cizím měnám a mezinárodní pomoci. Ta byla od pádu Kábulu prakticky zablokovaná. Podle Světové banky granty financují až 75 procent veřejných výdajů Afghánistánu.

Tamní bankovní průmysl rovněž varuje před úplným rozpadem. „Kolaps bankovního sektoru je na dosah,“ píše se ve zprávě z 23. srpna, kterou zaslala Afghánsko-americká obchodní komora. Dokument sepsala pracovní skupina pro bankovnictví a finance složená z hlavních afghánských komerčních bank, zákazníků a investorů.

Když pominu drogy a omezenou těžbu a výrobu, většina věcí se v zemi bez infuze peněz od Američanů a dalších organizací neobejde.
Hans-Jakob Schindler, vrchní ředitel projektu Counter Extremism

Afghánská bankovní skupina uvedla, že se 15. srpna rozhodla zavřít všechny banky v celé zemi a neotevřela znovu kvůli strachu z extrémního náporu zákazníků, kteří by se snažili získat své vklady. Podle zaměstnance DAB banky prakticky nedisponují penězi.

Hans-Jakob Schindler, vrchní ředitel projektu Counter Extremism a bývalý německý diplomat a představitel OSN, uvedl, že blízká ekonomická budoucnost Afghánistánu je strašná.

„Je to otázka týdnů, možná měsíců. Pak bude ekonomika v hlubokých problémech,“ řekl Schindler pro server NBC News. „Když pominu drogy a omezenou těžbu a výrobu, většina věcí se v zemi bez infuze peněz od Američanů a dalších organizací neobejde,“ dodal.

Tálibán se k penězům nedostane

Afghánistán ovládaný Tálibánem se téměř přes noc proměnil v mezinárodního vyvrhele. Bidenova administrativa rychle zablokovala Tálibánu přístup k miliardám dolarů držených centrální bankou ve Spojených státech. Mezinárodní měnový fond minimálně pozastavil 450 milionů dolarů, které měly do Afghánistánu dorazit začátkem tohoto týdne.

„Jako vždy se MMF řídí názory mezinárodního společenství,“ napsal minulý týden Gerry Rice, mluvčí MMF. „V mezinárodním společenství je v současné době nejasnost ohledně uznání vlády v Afghánistánu, v důsledku čehož země nemá přístup ke zvláštním právům čerpání (SDR) ani k jiným zdrojům MMF,“ uvedl Rice pro NBC News.

Finanční podporu Afghánistánu zmrazila i Světová banka. „Jsme hluboce znepokojeni situací v Afghánistánu a dopadem na rozvoj a přístup země, zejména co se žen týče,“ uvedla mluvčí Světové banky Marcela Sanchez-Benderová v prohlášení pro NBC News. Na otázku, za jakých podmínek se výplaty obnoví, prý Sanchez-Benderová odmítla odpovědět.

Nedostatek hotovosti je tak pro Afghánistán noční můrou, která zřejmě jen tak neskončí. Světová banka zastavila bankovní operace v Afghánistánu již v devadesátých letech. Od roku 2002 ale poskytla na rozvoj země více než 5,3 miliardy dolarů.

Obchodní komora s odvoláním na „rychlé vyčerpání hotovosti“ vyzvala vládu Spojených států, aby okamžitě umožnila přístup k aktivům centrální banky.

„Bez brzkého přístupu se obáváme, že celá afghánská ekonomika a bankovní sektor selžou a bude nařízena likvidace aktiv… A brzy dojde k veřejné frustraci a možnému násilí, protože veřejnost si nebude moci nakoupit jídlo a hlavní služby, “ uvádí zpráva podle CNN. Obavy z humanitární katastrofy v zemi tak sílí.

„Na rovinu, bude tam extrémní chudoba,“ konstatoval Schindler. „Pokud nedojde k mezinárodnímu uznání, hrozí extrémní chudoba - a vlna ekonomické migrace,“ dodal.

Neznámý muž v čele centrální banky

Tálibán v pondělí jmenoval Haji Mohammada Idrise úřadujícím guvernérem centrální banky. Gul Maqsood Sabit, bývalý náměstek ministra financí, řekl, že o Idrisových zkušenostech s bankovnictvím nikdy neslyšel.

„Sloužil v ekonomické komisi Tálibánu a byl učitelem v náboženské škole v Pákistánu. To je vše, co o této osobě vím, a nyní řídí centrální banku. Pravděpodobně nemá vůbec žádné zkušenosti,“ dodal Sabit pro server NBC News.

Finanční experti uvedli, že bez dalších zásahů mezinárodního společenství bude ekonomika země nejspíš trpět ještě více, než tomu bylo v posledních týdnech.

Krátce poté, co vláda prezidenta Ašrafa Ghaního 15. srpna padla, poklesla afghánská měna vůči americkému dolaru o téměř osm procent. Ale od 17. srpna je místní měna relativně stabilní, pravděpodobně proto, že byla prakticky zmrazena. Momentálně je prakticky nemožné přesunout peníze do země, nebo naopak ven.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované