Hlavní obsah

Kolik lidí zemře přímo na covid, nevíme ani po 7 měsících epidemie

Foto: Getty Images

První úmrtí člověka s potvrzeným onemocněním covid-19 bylo v Česku nahlášeno 22. března. (ilustrační foto)

Reklama

5. 10. 2020 14:08

Od března zemřelo v Česku téměř 700 lidí s koronavirem. U kolika z nich covid-19 opravdu zapříčinil úmrtí, statistici teprve vyhodnocují.

Článek

S rostoucími počty úmrtí lidí, kteří se nakazili novým koronavirem, se ta otázka nabízí čím dál víc: ve kterých případech byl hlavní příčinou smrti covid-19 a u kterých bylo toto onemocnění jen podružnou diagnózou?

Ve statistice Ministerstva zdravotnictví se všichni zemřelí s pozitivním testem zahrnují do jedné skupiny s označením „úmrtí osob s onemocněním covid-19“. Přesnou příčinu smrti statistika neuvádí.

Někteří lékaři nebo politici přitom zdůrazňují, že covid-19 ve skutečnosti lidi nezabíjí. Například premiér Andrej Babiš během září opakovaně přesvědčoval, že statistiky úmrtí naskakují kvůli případům, kdy lidé ve skutečnosti zemřeli na jinou chorobu a vedle toho jim testy odhalily koronavirus.

„Jsou to lidé, kteří byli značně nemocní a zemřeli s covidem. To bychom měli začít vysvětlovat, a ne se stresovat, že je tu covid, který zabíjí. To tak není,“ zdůraznil Babiš v deníku Blesk.

Premiér také řekl, že „nezná“ pacienty, kteří zemřeli na samotný covid. „Když je někdo hodně nemocný, zemře a zjistí se, že měl covid, tak se dostane do té statistiky,“ uvedl v rozhovoru, který vyšel 24. září.

Babiš ani nikdo jiný ale nemůže vědět, jaký podíl z úmrtí mezi nakaženými má covid-19 přímo na svědomí.

Faktem totiž je, že ani po sedmi měsících od počátečního rozšíření viru se v Česku neví, kolik úmrtí covid-19 opravdu zapříčinil.

Zdravotničtí statistici říkají, že zatím nemají k dispozici ověřené údaje, a to ani za první měsíce šíření viru.

„Bohužel se jedná o nové onemocnění, certifikace ze strany lékařů není vždy zcela ideální, data se snažíme prověřovat a validovat,“ odpověděla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Lenka Svobodová.

Právě v těchto dnech začal ÚZIS vyhodnocovat předběžná data o zemřelých za první pololetí, které dostal od Českého statistického úřadu. „Po jejich vyhodnocení pravděpodobně uveřejníme předběžné podrobnější analytické údaje o úmrtích covid-19 z pohledu statistiky příčin smrti, i když běžně se data uveřejňují až v pololetí dalšího roku,“ dodala Svobodová.

Napovědět o podílu úmrtí „na covid“ a „s covidem“ měla také studie založená na prověření vzorku dokumentace asi 250 zemřelých, kterou ještě před letními prázdninami avizoval přední český anesteziolog a vedoucí klinické skupiny COVID při Ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý. V polovině června oznámil, že výsledky studie budou hotové do dvou měsíců. Na začátku října ale stále nejsou.

„Čekám na ucelený export dat z ÚZIS,“ uvedl nyní Černý pro Seznam Zprávy. Prý zcela chápe, že se statistici k vyhodnocování úmrtí na vybraném vzorku zatím nedostali. „Toto je fakticky vědecký projekt, který nemůže čerpat kapacitu ÚZIS pro nutnou a prioritní operativní práci s daty, což je aktuálně klíčová role ÚZIS,“ doplnil Černý.

Klíčovým dokumentem pro statistiku úmrtí je list o prohlídce zemřelého. V něm lékaři stanovují tzv. základní příčinu úmrtí. Ke statistikům se však tyto listiny dostávají i s více než měsíčním zpožděním, někdy je také lékaři nevyplňují správně.

Při určování, zda měla infekce novým koronavirem rozhodující vliv na úmrtí, se musí lékaři řídit pokyny a kódováním nemocí podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Při vyplňování zmíněného listu záleží na tom, v jakém pořadí vepíší do kolonek s diagnózami kód stanovený pro covid-19.

Foto: ÚZIS, Seznam Zprávy

Příklad správně vyplněného listu o prohlídce zemřelého u pacienta, který zemřel na covid-19. Dříve existující „komorbidity“ jsou uvedeny v části II.

Když pacient například zemře po zápalu a selhání plic, které způsobila prokázaná nákaza koronavirem, napíše se v listu o prohlídce zemřelého do první řádky „syndrom dechové tísně“, do druhé „pneumonie“ (zápal plic) a do třetí řádky „covid-19“. Případ je považován za úmrtí „na covid“.

Pokud má pacient další zdravotní komplikace, například onemocnění srdce nebo cukrovku, měl by to lékař uvést do další části listu. Vůbec přitom neplatí, že když daný člověk trpěl na vážnou chronickou nemoc, automaticky se přesouvá mezi zemřelé „s covidem“. Vždy záleží na posudku lékaře.

Foto: ÚZIS, Seznam Zprávy

Příklad správně vyplněného listu o prohlídce zemřelého u pacienta, který zemřel na infarkt myokardu, avšak v předchozích dnech prodělal onemocnění covid-19, což pravděpodobně k úmrtí přispělo.

Když lékař nestanoví covid-19 jako hlavní příčinu smrti, napíše se do prvního oddílu například „srdeční selhání“ a „covid-19“ se uvede až v další části.

Přestože pro určování příčin smrti platí mezinárodní standardy, u covidu-19 se jednotlivé země při vykazování ve statistikách liší.

Například v Belgii se do úmrtí v souvislosti s covidem-19 zahrnují i případy, kdy nákaza nebyla prokázána testem, ale jen podle jiných vnějších příznaků. Na Slovensku se zase u zemřelých s covidem-19 provádí pitva a podle ní se definitivně určuje, na co pacient zemřel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované