Hlavní obsah

Komentář: Beran znamená ve slovenské politice dno a ztrátu nadějí

Petr Šabata
Novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Foto: Profimedia.cz

Igor Matovič (vpravo), Zuzana Čaputová a Boris Kollár před společnou snídaní v Prezidentském paláci 4. září 2020.

Reklama

28. 9. 9:00

Šanci na slušnou demokratickou politiku mělo Slovensko velikou, nepochybná a z českého pohledu záviděníhodná evropská zahraniční politika mu zůstává, ale ta velká naděje se kvapem vytrácí.

Článek

Povědomý hlas v bratislavském trolejbuse 212 nutí cestujícího zbystřit pozornost: „Hodžovo námestie, Prezidentský palác, exit for The Presidential Palace.“ Není to prezidentka Zuzana Čaputová? Ano, je to ona! K Evropskému týdnu mobility nepřednesla nikde žádný projev, ale namluvila hlášení pro linky MHD, které jezdí kolem Prezidentského paláce. Aby podpořila ekologické cestování.

Matovič a jeho dno

Když měli mezinárodní den neslyšící, promluvila Čaputová o jejich světě a první větu „Slovenský posunkový jazyk je pro každého“ zvládla ve znakové řeči. A v těch dnech také telefonovala spisovatelce, držitelce Nobelovy ceny a poslední v zemi pobývající člence Koordinační rady Běloruska Světlaně Alexijevičové. Popřála jí zdraví a vyjádřila podporu v odporu proti diktátorovi Lukašenkovi.

To je jedna tvář dnešního Slovensko.

A teď pozor.

Minulý týden nejel Igor Matovič na setkání premiérů V4 s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou (řeč byla o nové migrační politice EU, boji s koronavirem, evropském rozpočtu a zelené politice), protože na návštěvě Slovenska byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ale Matovič stihl i Hodinu otázek – takové interpelace – v parlamentu a tam se dostal do konfliktu s poslancem Ľubošem Blahou (opoziční Směr). V české Sněmovně žádný podobný nacionalista, antisemita a šiřitel konspiračních teorií patrně nesedí. Proto se Blahovi slušní politici vyhýbají. A tenhle Blaha požádal premiéra Matoviče, aby doložil, že jeho manželka nebyla zvýhodněná – díky premiérovi – při finančních transakcích se společností Arca Capitals, momentálně ve vážných problémech. A nazval Matovičovu paní „bílou kobylou“.

Viditelně rozhněvaný premiér Slovenské republiky v odpovědi nejprve označil Blahu za idiota a pokračoval, jak před časem dostal mail od jeho spolužáka: „Popisoval tam, jak jste byli na nějaké zkoušce, po níž jste šli celí šťastní něco popít. A potom jste šli kolem zahrady a tam byl nějaký beran. A vy jste přeskočil plot a mydlil toho berana.“ „Mydlil“ znamená sexuálně zneužil.

A premiér dodal v narážce na neexistující důkazy proti němu a jeho manželce: „A teď mně řekněte, bylo by morální, kdybych po Slovensku bez důkazů šířil, že Blaha mydlil berana?“

Poslanec reagoval na Facebooku: „Na to existuje jediná odpověď – kazajka.“

Kdo všechno opisoval

Přitom půl roku po nástupu vlády Igora Matoviče se zdá, že se země mění tak, jak doufaly desítky tisíc demonstrantů po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, a také mnoho dalších voličů. Rozhodně se očišťuje systém spravedlnosti. Právě v případu zmíněné vraždy sice byli nepravomocně osvobozeni podezřelí objednavatelé Marian Kočner a jeho spolupracovnice, ale za poslední měsíce byli obviněni, případně už sedí ve vazbě desítky soudců, předsedové okresních a krajských soudů, vysocí státní úředníci (včetně šéfa státních hmotných rezerv a náměstkyně ministra spravedlnosti), podivní podnikatelé navázaní na podezřelé státní zakázky… Na Slovensku mají desítky případů velikosti „David Rath“ a podle slovenských médií už se připravují sítě na další velké ryby včetně otců zakladatelů celého systému expremiéra Roberta Fica a jeho ministra vnitra Roberta Kaliňáka.

Z toho by mohli mít Slováci radost – kdyby jim ji nekalila pandemie koronaviru a následné ekonomické potíže a také  jejich tolik očekávaná nová vláda a její premiér.

V roce 2018 na tehdejšího předsedu Národní rady Andreje Danka (za Slovenskou národní stranu) prasklo, že jeho diplomová práce je plagiát. Tehdejší opoziční poslanec Igor Matovič ho kritizoval neodbytně, sarkasticky a bez servítků. Jenže za poslední měsíce už byl doložen stejný prohřešek dnešnímu ministru školství, nástupci Danka v čele parlamentu a nejbližšímu koaličnímu spojenci premiéra Borisi Kollárovi a nakonec – i samotnému Igoru Matovičovi.

A najednou bylo opisování nevinným hříchem mládí. Všichni ho hloupě bagatelizovali. Až je musela napomenout prezidentka, na svoje poměry drsně: „Jsem zklamaná a smutná, že očekávání veřejnosti, včetně mých vlastních, na vysoké standardy uplatňování politické moci a vyvozování politické odpovědnosti, se kterými byl spojován nástup vlády Igora Matoviča, zůstávají zatím nenaplněná.“

Rovnou můžeme dopovědět, že slovo „zatím“ je zbytečné, první poficovská vláda žádné vysoké standardy neuznává, není ochotná ani schopná jim dostát.

Když média přišla s otázkou, zda manželka premiéra nebyla při otřesech kolem investiční skupiny Arca zvýhodněna, Matovič odpověděl: „Ten, kdo mně věří, mně věří, a ostatní mě nezajímají.“

V Evropě – a doma...

Ve stejný den, kdy premiér v Národní radě prorazil tak hluboké dno politické kultury, že o jeho existenci nemělo Slovensko vůbec tušení, vystoupil před poslanci i ministr zahraničí Ivan Korčok (bývalý velvyslanec v USA, ve vládě zastupuje menší stranu SaS) a mluvil o cílech slovenské zahraniční politiky. Slovensko je členem eurozóny a dokonce i za časů Roberta Fica se drželo co nejblíž jádru EU a NATO. Natož za Čaputové, Korčoka i Matoviče.

„Nevidím prostor pro experimenty a upřímně, nerozumím hlasům volajícím po tom, abychom patřili někam ‚mezi‘, protože v tomto případě to znamená nepatřit ‚nikam ’. A to v dnešním nestabilním světě není dobrá alternativa,“ řekl ministr a vyjádřil tak názor ministerstva, prezidentky, vlády i části opozice (expremiér Pellegrini). „EU je i dnes pojistkou proti nacionalismu a národním egoismům,“ dodal. Zákulisní informace popisují, že Slovensko má plán se po anglicku vytratit z visegrádského spolku.

Jenže v domácí politice to vypadá jinak: Peníze, funkce a další výhody se i v té poslední vsi na východě rozdávaly povětšinou podle známosti a stranické příslušnosti. Od nových politiků se čekalo, že zatočí s klientelismem a rodinkařením na soudech, úřadech, ve státních firmách…

Přišla nová vláda a – na místa přicházejí zase „naši“. Slovensko má 72 okresních úřadů a 72 jejich přednostů obsadila strana premiéra Matoviče. Jak je to možné? Úřady patří pod ministerstvo vnitra, jemuž velí člen strany OĽaNO.

Na těchto úřadech je pak 72 šéfů odborů výstavby a bytové politiky. A protože tyto odbory spadají pod ministerstvo dopravy a výstavby, které řídí člověk ze strany Sme rodina opisovače a předsedy parlamentu Borise Kollára, bude všech 72 šéfů odborů z této strany.

Zvrácený systém, který zavedl premiér Vladimír Mečiar v 90. letech na cestě pryč z civilizované Evropy, si po Dzurindovi a Ficovi osvojila další politická generace.

Best in covid

Slovensko čelilo první vlně nákazy koronavirem velmi úspěšně, ještě lépe než Česko. Zásluhy za to si celkem oprávněně přisvojil Igor Matovič, který se svým nezkušeným týmem nastoupil 21. března, ale všechna přísná, účinná opatření zavedl už jeho předchůdce Peter Pellegrini.

Zato vlna druhá přistihla Matoviče v nedbalkách – jako přes kopírák s Českem: rozvolnění přes léto, pocit neohrozitelného premiantství, podcenění nástupu vlny druhé, chaos - a to na Slovensku nemají před žádnými volbami.

Matovič ještě v polovině srpna zvrátil návrh epidemiologů, aby se svateb mohlo účastnit jen 30 lidí – zůstalo 100. A sám se jedné takové svatby se 150 hosty bez roušek zúčastnil a fotografiemi se vytahoval na sociálních sítích. Jenže pak se čísla nakažených rychle zvrtla, i Slovensko má údaje na jaře nevídané a jedním z problémů jsou právě velké svatební hostiny. V té chvíli premiér otočil: „Počet pozitivních případů raketově roste, a pokud si někdo myslí, že dovolím, aby nezodpovědní ignoranti ohrožovali nadále nevinné lidi, tak to nehrozí.“

Reálná politická změna, která na Slovensku opravdu nastala volbami letos v únoru, jakoby ztratila dech a obsah.

Matovičova strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti od voleb (vítězných 25 procent) ztratila velkou část podpory (v průzkumu na začátku září 18,4, kdežto na vrcholu dobře zvládané první vlny nákazy dokonce 29,9 procenta přízně), na záda jí dýchá nová politická strana expremiéra Petera Pellegriniho Hlas (16,2), která by s Ficovým Směrem (10,9), od něhož se odštěpila, a stranou Mariana Kotleby už už sahala zpět po vládní většině.

Šanci na slušnou demokratickou politiku mělo Slovensko velikou, nepochybná a z českého pohledu záviděníhodná evropská zahraniční politika mu zůstává, ale ta velká naděje se kvapem vytrácí.

Igor Matovič před půl rokem při svém jmenování slíbil prezidentce Čaputové i celé zemi, že „budeme vláda, která lidem naslouchá, vláda, která bude vládnout s lidmi a pro lidi“.

Takhle Matovič začal. A skončil – zatím - beranem.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené