Hlavní obsah

Komentář: Britský imigrační zákon působí xenofobně, ale hlavně je hloupý

Jiří Hošek
zástupce šéfredaktora
Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson.

20. 2. 19:00

Nová podoba postbrexitového imigračního zákona je podle britských liberálních demokratů xenofobní. Když mají pravidla posloužit jako migrační filtr a snížit počet cizinců mířících do Spojeného království, tak ani jinak než xenofobně působit nemohou. Nigel Farage se tetelí blahem, což naznačuje, z jakého těsta imigrační zákon, vyžadující u uchazečů o práci také dobrou znalost angličtiny, asi je.

Článek

Nechce se vám číst? Poslechněte si audio verzi komentáře.

„Co se týče odměňování a produktivity, Británie se mění v jednu obrovskou experimentální Petriho misku,“ napsala k novým imigračním pravidlům londýnské vlády agentura Reuters. Upřímně řečeno, Petriho miskou je celý brexit. Jestliže jsme dlouho tápali, jaká bude substance britského odchodu z Evropské unie, návrh imigračního bodového systému podle australských pravidel je jakousi „biblí brexitu“.

Nemůžu říct, že smýšlení Johnsonovy obměněné vlády nevycházelo vstříc náladám v britské společnosti. Z průzkumu společnosti Deltapoll vyplynulo, že by 8 procent dotázaných vykoplo ze země šmahem všechny občany členských zemí EU. Dalších 33 procent by se pak rozloučilo s těmi, kteří by nesplnili nová imigrační kritéria, což je oněch 70 procent všech unijních občanů v Británii.

Kolik máš bodů, Franto?

Johnsonův kabinet uštrikoval pravidla na míru pro vysoce kvalifikované pracovníky z Evropského hospodářského prostoru a zbytku světa. Pracovní víza dostanou jen ti šťastlivci, kteří se přehoupnou přes magickou hranici 70 bodů – a to nebude vůbec snadné. Přidavači na stavbách, umývači aut nebo samostatně výdělečně činní řemeslníci ať to po uplynutí přechodného období, tedy nejspíš od 1. ledna 2021, ani nezkoušejí…

Vláda uvedla, že „chce ukončit závislost na levné unijní pracovní síle“, a posloužila studií, podle níž by až 70 procent unijních občanů, kteří už teď ve Spojeném království žijí a pracují, přísnějším pravidlům nevyhovělo.

Dvě poznámky: Ta „unijní pracovní síla“ každý den v kavárnách, bourárnách masa, pečovatelských domech a továrnách ukazuje, že je setsakramentsky spolehlivá a výkonná. Že je levná, není úplně záležitost Evropanů jako daleko spíš jejich zaměstnavatelů. Velmi často jde o pracovní místa, o která rodilí Britové jednoduše nemají zájem.

Ministryně vnitra Priti Patelová si představuje, že britské firmy v novém systému zainvestují do rekvalifikace „ekonomicky neaktivních“ Britů, a dostanou je tak do pracovního procesu. To jsem tedy hodně zvědavý.

Je nějaká profese opravdu nekvalifikovaná?

Také stanovená hranice 25 600 liber ročního výdělku pro předem sjednané zaměstnání je sporná. Sociální sítě jsou plné příkladů profesí, kde zaměstnanci na tuto částku nedosáhnou, a přitom bychom je jen stěží mohli „odhodit“ do škatulky „nekvalifikovaní“ nebo „málo kvalifikovaní“ pracovníci. Bavíme se o právních koncipientech v mimolondýnských firmách stejně jako o začínajících zdravotních sestrách s nejvyšším možným vzděláním.

Sluší se připomenout, že v odůvodněných případech je u nedostatkových profesí možné platovou hranici posunout na snesitelnější částku 20 480 liber ročně.

Roboti utírající seniorům ústa? Sotva...

Teoreticky by to mělo fungovat tak, že když se přiškrtí přísun pracovní síly, budou britští zaměstnavatelé moci zvednout platy. Chci vidět, jak to bude v praxi fungovat v sektorech, kde se kombinuje obtížná práce se slabým platovým ohodnocením, což je typicky celý pečovatelský sektor.

Mimochodem pracovníků, kteří se starají o britské penzisty nebo dlouhodobě nemocné, je už teď nedostatek. Brity byste mezi nimi hledali marně. Na papíře jsou zájemci o tuto profesi „nekvalifikovaní“ podobně jako pracovníci v pohostinství. Přijde mi to jako sprosťárna. Všechny tyto profese vyžadují určitý fortel a kvalifikaci.

Britský kabinet si představuje, že restaurace a hotely budou investovat do automatizace, kdy si hosté budou objednávat u stolu jídlo a pití na tabletu. Jak dodávají Financial Times, je poněkud obtížné si představit robota, kterak koupe britského seniora v pečovatelském domě nebo sklízí ovoce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené