Článek
V rozhovoru, který Jaroslav Faltýnek poskytl v únoru 2014 a který je k dispozici na webu hnutí ANO 2011, padla také „otázka“:
Platí tedy slogan „Bude líp“?
Jaroslav Faltýnek odpovídá: Věřím tomu, že ano! A to přesto, že se pomalu dozvídáme, co všechno se v našem státě dělo a děje. Když hovoříme s některými lidmi, kteří u mnoha kauz byli, tak nám z toho opravdu naskakuje husí kůže. Myslím si, že česká veřejnost bude překvapena, až se některé tyto případy dostanou na povrch. Naštěstí je náš předseda Andrej Babiš úporný a nevzdává se. Já si proto myslím, že u nás bude líp.
Tehdy bylo několik měsíců po volbách, v nichž se ANO vyšvihlo na druhé místo a právě poprvé vstoupilo do vlády. S naskakováním husí kůže z kauz se to po sedmi letech má asi takhle: Nejjednodušší bude podívat se do poznámek ve Faltýnkově „diáři“, který zpřístupňují a rozebírají Seznam Zprávy.
Rozdíl je v roce 2021 v tom, že překvapena z případů, které se tak dostávají na povrch, česká veřejnost už tolik není. Alespoň ne ti, kdo v posledních letech sledovali zprávy o tom, jak Jaroslav Faltýnek operuje ve světě, respektive polosvětě na pomezí politiky a byznysu, ve kterých policejních odposleších se vyskytuje a s kým se v jaké restauraci tajně sešel.
Je vlastně šílené, že jde stále o jednoho z nejvlivnějších politiků v zemi a významného reprezentanta strany, která se pokouší honosit nálepkou „protikorupční hnutí“ a momentálně se přetahuje o vedení v průzkumech. Kdo volí ANO s Faltýnkem, ten si na sobě nechává dříví štípat, jinak se to pojmenovat nedá.
Z diáře Jaroslava Faltýnka: SRO - vlastní AKCIE 33 procent. Kmenové listy (akcie na doručitele). Skutečný vlastník – já.
Tak nějak by si člověk představil to Palermo, které tu podle Faltýnka a Babiše do roku 2014 panovalo.
Po nočním extempore ve vyšehradské restauraci Jaroslav Faltýnek obětoval funkci 1. místopředsedy ANO. To nebolelo. Pak kajícník ze země sužované druhou vlnou odletěl do Španělska a na Ruzyni novináře odměnil papalášskou ironií: „Jsem zločinec a je potřeba mě opravdu zastřelit, vyhodit.“
Při listování ve Faltýnkově diáři je evidentní, že dál jako politické východisko zbývají autorovi zápisků i členovi hnutí ANO dvě možnosti: buď se tvářit, že se nic neděje, a pokračovat postaru, anebo hned či o něco později v politice skončit.
I o tomhle rozhoduje Andrej Babiš, Faltýnkův šéf. Možnosti a) nebo b) se tak přímo týkají i jeho. Když bude dělat jakoby nic a svého vlivného zákulisního i předkulisního hráče jako obvykle veřejně pokárá a zároveň podrží, může si dát rovnou doprostřed billboardů heslo: „Skutečný vlastník - já“.
Hned vedle nápisů jako „Silné Česko“, „Ukázaná platí“, „Aby se za nás děti nestyděly“ a vůbec nejvymazlenějšího „Nepřestaneme bojovat proti korupci. I když se kluci hodně snaží.“
Trestně stíhaný Andrej Babiš se svým notorickým konfliktem zájmů těží z toho, že to všechno trvá už dlouho a že hodně lidí si buď zvyklo, nevnímá to jako něco nepatřičného, nebo mu přes to všechno věří dál. Kdyby náhodou přestávalo být zřejmé, v čem je problém Babiše a ANO, je tu ještě Faltýnek. Jako živoucí připomínka. Na volební kandidátce by to byl úkaz a také jasná zpráva: takhle bylo a bude, tohle je politika.
