Hlavní obsah

Komentář: Komedie kolem Sputniku českému očkování nepomůže

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Shutterstock.com

Vakcína Sputnik prochází evropským schvalovacím procesem. Výsledek lze čekat zhruba od června dál.

Reklama

15. 4. 17:30

Jan Hamáček se rozeběhl na diplomatické minové pole. Nedůstojně a úplně zbytečně. Česko nepotřebuje přednostní Sputnik. Potřebuje doočkovat nejrizikovější skupiny.

Článek

Kdyby se kolem každé covidové vakcíny odehrávala tak frenetická politická aktivita jako kolem Sputniku V, byli bychom s koronavirem hotoví raz dva. Jenže jsme v Česku a tady je dnes politický tyjátr přinejmenším stejně důležitý jako řešení reálných problémů kolem očkování. Ale spíš důležitější.

Takže staronový ministr zahraničí Jan Hamáček vyráží na svou první (a asi poslední) zahraniční cestu směr Moskva, kde bude prošlapávat dosud neprozkoumané protokolární cestičky v doprovodu slovenského nacionalisty a velkého přítele Kremlu Andreje Danka. Pánové se jdou údajně zeptat, zda lze objednat ruské vakcíny tak, aby byly k dodání hned poté, pokud je schválí evropský lékový regulátor. Že je něco takového nutné dělat na poměrně vysoké diplomatické úrovni při mezistátní návštěvě, je vedle specifické kombinace adenovirů další důležitou charakteristikou ruské vakcíny. U těch západních by pravděpodobně stačilo zavolat na obchodní oddělení, případně nenápadně zalobbovat přímo u šéfa firmy, jak to udělal rakouský kancléř Kurz v případě Pfizeru.

Vydávat se na státní návštěvu Ruska zrovna teď je pro šéfa diplomacie evropské země docela ošidné. Připomeňme, že žijeme v době, kdy Rusko hromadí vojska na okupovaném ukrajinském Krymu a na východních ukrajinských hranicích, kdy tato země vězní v krutých podmínkách nejviditelnějšího opozičního předáka, kterého předtím nezvládla dostatečně otrávit, a čerstvě také podmínečně poslala jeho spolupracovnici na rok do pracovního tábora. K tomu přidejme pár úspěšnějších novičokových útoků na cizím území, zavražděné novináře na tom vlastním a četné diplomatické roztržky s půlkou světa v čele s USA.

Návštěva Ruska je diplomatické minové pole. Od evropského ministra zahraničí, který do něj vstoupí, se jaksi očekává, že o některé z těchto třecích ploch mezinárodních vztahů citlivým způsobem promluví, jinak by bylo lepší, kdyby si návštěvu Moskvy spíše odpustil.

Jan Hamáček se do minového pole rozhodl vstoupit oficiálně kvůli starosti o ruskou vakcínu. Hned za to schytal políček od premiéra Andreje Babiše, který Hamáčka upozornil, že vakcíny nejsou v jeho kompetenci. To je nejspíš ta koordinovaná zahraniční politika.

Kdyby to celé nesmrdělo obřím geopolitickým průšvihem, nebo přinejmenším ostudou, bylo by to vlastně velmi zábavné.

Ale i zcela věcně platí, že přínos Sputniku je pro českou očkovací kampaň spíše sporný, rozhodně v porovnání s geopolitickými manévry, které se kolem něj musejí provozovat. Evropská agentura pro léčivé přípravky posuzuje Sputnik v procesu zvaném rolling review od 4. března. Schvalovací proces od této fáze do plného posvěcení trval dosud schváleným preparátům různě dlouhou dobu.

Americké Moderně to trvalo 51 dnů, AstraZenece (jíž je Sputnik technologicky podobný) celých 121 dnů, Pfizer se 76 dny a Janssen s rovnými 100 dny jsou někde mezi. V procesu rolling review je od února, o měsíc déle než Sputnik, ještě vakcína od firmy CureVac a také favorit Romana Prymuly Novavax. U nich se naděje na schválení vkládají do května či června.

I kdybychom u ruského preparátu velmi optimisticky počítali s úspěšným procesem dlouhým tři měsíce, nedostane Sputnik evropské razítko dřív než začátkem června.

Jestliže ministr zdravotnictví a premiér mluví v souvislosti se Sputnikem o nabídce 300 tisíc dávek na začátku a pak 150 tisíc dávek měsíčně, je to v porovnání s dosud nasmlouvanými vakcínami jistě vítaná, ale skutečně drobná výpomoc. Připomeňme, že díky aktivitě Evropské komise má jenom do začátku června dorazit do Česka navíc přes milion dávek vakcíny od Pfizeru. To ještě navíc k onomu čtvrtmilionu, který si Andrej Babiš odvezl z neúspěšného evropského jednání, a k desítkám tisíc dalších dávek, které nám potom jiné země solidárně nabídly. Optimistický scénář říká, že koncem června by měla být proočkována drtivá většina rizikových skupin a měli bychom mít nakročeno k plošnému proočkování většiny populace.

Sputnik nám v žádném z možných scénářů žádný trn z paty nevytrhne a je nedůstojné a věcně zcela zbytečné vykonávat kolem něj nekoordinované a riskantní zahraničněpolitické tance.

České očkování má mnoho problémů, ale Sputnik není lékem na žádný z nich. Zásadní problém je neschopnost státu a očkovacích koordinátorů zajistit infrastrukturu dopravy „mražených“ vakcín Pfizer a Moderna do ordinací praktických lékařů. Původně se počítalo s tím, že praktici budou očkovat AstraZenecou, jenže té je málo a má reputační potíže. Tím vznikla překážka, kvůli které se dosud nepodařilo naočkovat desítky tisíc nejstarších seniorů nad 80 let, kteří by přitom měli o vakcínu zájem. Místo toho očkujeme zdravé pětašedesátníky, mladé učitele a vysportované policisty a hasiče.

Odstranění této překážky a doočkování nejrizikovějších skupin by mělo být hlavním úkolem vlády a hlavním cílem nejbližších dnů a týdnů očkovací kampaně. Komedie ani špionážní thrillery kolem Sputniku V nepomohou ničemu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované