Hlavní obsah

Komentář: Odstřihli jsme i to, co před rokem fungovalo

Foto: Jan Mihaliček

Trutnovské náměstí 11. února 2021, poslední den před uzávěrou okresu.

Reklama

11. 2. 17:00

Zavírání tří okresů postižených koronavirem ukázalo, že vláda odnaučila státní aparát dělat, co dřív uměl.

Článek

Před necelým rokem zažili obyvatelé téměř dvacítky obcí na Olomoucku dosud nevídanou věc. Oblast, kde žijí, byla kvůli novému koronaviru uzavřena a hranice obšancovaly policejní hlídky. Po dvanácti měsících života v pandemii už to nikomu nepřipadá zase tak mimořádné.

Jen krok, který státní správa tehdy relativně bez problémů zvládla, se nyní zdá nadlidským úkolem, který musí řídit přímo předseda vlády. A oznamovat ho v přímém přenosu ministr zdravotnictví. Co se stalo se státním aparátem?

O uzavření Uničova, Litovle a dalších obcí rozhodla Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, v součinnosti se starosty, policií a dalšími začala řečí úřední „uvádět opatření do praxe“.

Konkrétní a velmi důležitý rozdíl: Starosta Uničova Radek Vincour informoval vzápětí svoje občany, co se děje, co mohou a co ne. Dnes starostka Sokolova Renata Oulehlová ve vysílání ČT 24 zoufale přiznává, že je v roli diváka a na otázku, kdo ji kontaktoval, ve čtvrtek dopoledne odpovídá strašidelné: „Nikdo.“

Co se stalo se systémem hygienických stanic? Přestaly rozhodovat? Odpověď by mohla být naznačena už ve způsobu, jakým informace o uzávěře krizových oblastí začala prosakovat do veřejné diskuse.

O možném omezení pohybu mezi kraji či oblastmi mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný už v prvním únorovém týdnu na pravidelné tiskové konferenci, která shrnuje stav epidemie v Česku. V neděli 7. února premiér Andrej Babiš označil omezení pohybu podle krajů za spekulace. A přímo uvedl, že jej odmítá.

Ukázka toho, že z opatření proti koronaviru je prostě po roce politika, a pak se nemůžeme divit žádné krajské hygieně, že je pasivní a nejde proti názoru premiéra, který se navíc umí tak rychle změnit. Zdrženlivost a vyčkávání je úřadům vlastní, ale za Babišova marketingového vládnutí si je osvojily jako výchozí strategii: být příliš iniciativní se nevyplácí, zítra může být všechno jinak.

Stalo se to mimochodem i tentokrát. Jen o tři dny později, 10. února, se premiér nechá z cesty do Srbska slyšet, že hygiena „už dávno“ měla řešit situaci v krizových oblastech jako na jaře v Litovli, tedy lokální uzávěrou.

Co to ukazuje? Že hlavní hygienička neposlouchá, co jí premiér či ministr zdravotnictví říkají? Že premiér neříká pravdu a nepopulárního kroku se sám bál?

Kdo ví. Každopádně místo hygieny nakonec stejně rozhodla vláda, takže pokud kabinet „už dávno“ věděl, co je dobré řešení, mohl také už dávno konat. Stejně tak v případě hlavní hygieničky Jarmily Rážové. Pokud je problém v ní, znovu má řešení v rukou vláda.

A poslední ohlédnutí do uplynulého roku. Často se zdá, že se vláda až příliš řídí názorem veřejnosti, respektive její části. Nechce se jí do na první pohled nepopulárních kroků. Ukazuje se ale, že ačkoli je pro obyvatele zmíněných oblastí uzávěra velmi nepříjemná, rozhodně není reakce na krok vlády jednoznačně záporná. Někteří klíčoví lidé naopak tvrdí, že měl přijít dřív.

Například primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že uzavření Sokolovska a Chebska vnímá jako gesto, že si vláda konečně uvědomila vážnost situace. Teď už je ale podle něj zřejmě pozdě a krize se přesune i do dalších regionů. Velmi podobně hovoří třeba i místostarosta Chebu Jiří Černý.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené