Hlavní obsah

Komentář: Po ministrovi covidu přichází ministr předvolební kampaně

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Yan Renelt, Seznam Zprávy

Miliardy na onkologickou péči dělají z Petra Arenbergera víc než zachránce před covidem. I v očích Andreje Babiše.

Reklama

7. 4. 18:00

Sputnik a předvolební kampaň Andreje Babiše. To jsou dvě priority, které novému ministrovi zdravotnictví dali do vínku ti, z jejichž vůle se do úřadu dostal.

Článek

Když loni v říjnu nastupoval na Ministerstvo zdravotnictví brněnský hematolog Jan Blatný, bylo celkem jednoznačné, že bude „ministrem covidu“. Celá agenda úřadu se už před ním postupně smrskla na boj s pandemií. A kromě toho, že Blatný doprovodil na sněmovní cestě důležitý, ale i dávno předpřipravený zákon o elektronizaci zdravotnictví, se také k jiné agendě nedostal.

Blatný odvedl spoustu politicky nevděčné práce, v křesle zažil konec druhé epidemické vlny a nesl plnou politickou odpovědnost za nezdařený boj s tou třetí a také za zahájení té poslední a zcela zbytečné čtvrté. Odchází ve chvíli, kdy jsou trendy covidových čísel poměrně opatrně optimistické. Tedy ve chvíli, kdy se v nedaleké budoucnosti rýsovala šance, že přes všechny přehmaty a strašlivé počty úmrtí prožije ve funkci také něco jako úspěch. Nebude mu dopřáno.

Lítost není na místě. Blatný byl další z dlouhé řady špatných personálních voleb Andreje Babiše, nedokázal české zdravotnictví odstínit od premiérových nesnesitelných mikromanažerských manýrů ani od tlaků působených marketingovým oddělením hnutí ANO.

Blatného srdnaté vzdorování hradnímu tlaku na pokoutné protlačení ruského Sputniku do českých krevních řečišť bylo světlým momentem jeho působení stejně jako několik dílčích výher nad rozvolňovací lobby vedenou ministrem pro všechno Karlem Havlíčkem. Celkový dojem z neustálého tápání politicky nezkušeného lékaře to ale stěží napraví.

Nastupující Petr Arenberger má být víc než jen ministr covidu. Ne že by snad měl být ministrem zdravotnictví – fungování strukturálně nevhodného a finančně neudržitelného systému už nikoho z vládních politiků nezajímá.

S Arenbergerem se ale kromě obvyklého očekávání, že dokáže frustrovaným Čechům nadále jakž takž vlídně vysvětlovat, co všechno nesmějí, pojí dvě další naděje.

První je prezidentská. Pro Pražský hrad je Arenberger ministrem Sputniku. To, čemu se Blatný bránil, má podle hradních očekávání Arenberger přijmout. Proto ho Hrad Babišovi bez průtahů schválil, přičemž během jmenovacího ceremoniálu dostal nový ministr od prezidenta zcela jasné zadání – neblokovat „proces“, jímž prezident myslí dodávku ruských a čínských vakcín.

Druhá naděje spojená s Arenbergerem je Babišova. Pro premiéra se má pražský dermatolog a duchovní otec projektu Stan proti melanomu stát ministrem předvolební kampaně. Babiš a jeho tým velmi dobře vědí, že důležitým tématem před říjnovými volbami bude zdraví a zdravotnictví. Vysloveně covidová témata by ale mohla vyvolávat nepříjemné otázky na vládní selhání, a navíc – doufejme! – už budou v říjnu představovat spíše pohledy do minulosti, které voliče zase tak moc nefascinují.

Proto si Babiš loni v létě oblíbil téma rakoviny. Přesněji řečeno prevence nádorových onemocnění a onkologické péče. Právě na ní bude stavět předvolební kampaň. A středobodem této kampaně, protože Babiš si potrpí na pomníky ze železa a betonu, bude vybudování Českého onkologického institutu. Jak ve svém newsletteru upozornil novinář David Klimeš, v Národním plánu obnovy, což je jízdní řád pro český podíl na evropských penězích určených na zotavení ekonomik EU, se počítá s částkou kolem 7,5 miliardy korun právě na prevenci onkologických onemocnění. Je to zhruba polovina celkové sumy, s níž plán obnovy počítá pro celé zdravotnictví.

To už je opravdu silná priorita. A Babiš v ní má nainvestováno mnoho předvolebních nadějí a ty závisí mimo jiné na tom, že se celý projekt připraví velmi rychle. Jednak jsou volby za půl roku a jednak je potřeba evropské peníze na obnovu vyčerpat brzy, konkrétně do tří let.

Zatím poslední známá verze Národního plánu obnovy, kterou na svém webu zveřejnili Piráti, předpokládá, že smlouvy na výstavbu Českého onkologického institutu budou podepsány nejpozději v posledním čtvrtletí roku 2023. Pro Babiše je ale důležité, aby se do voleb stihl několikrát vyfotit přinejmenším před velkolepými vizualizacemi krásného baráku, protože prodávat voličům restrukturalizaci onkologické péče a vysvětlovat jim nevýhody stávající fragmentace do 14 komplexních onkologických center, z toho žádné body nevyrazíte.

A tady bude pražský Arenberger výrazně ochotnějším spolupracovníkem než brněnský Blatný. Ten se k Babišovým plánům stavěl rezervovaně a vysloužil si za to od premiéra jeden z „kárných listů“, o nichž referoval server Lidovky.cz.

Kromě zmíněných komplexních onkologických center je totiž dnes centrem české onkologie Brno, konkrétně tamní Masarykův onkologický ústav zapojený i v evropské síti podobných středisek. S tímto ústavem Blatný ještě jako lékař brněnské nemocnice úzce spolupracoval. Ačkoli to Národní plán obnovy úplně výslovně neuvádí, je celkem zřejmé, že nový Český onkologický institut má vyrůst v Praze a vliv brněnského ústavu výrazně oslabit. O Praze se v plánech píše, že je centrem superspecializované péče a že nový institut by měl na denní bázi spolupracovat s fakultními nemocnicemi, jichž je nejvíc – opět v Praze.

Není úplně divu, že Blatný, zvyklý při řízení brněnské dětské nemocnice (včetně onkologie) pravidelně komunikovat se špičkovým Masarykovým ústavem, neviděl takové plány úplně rád a podepisoval se pod ně s nechutí.

Jestliže je patrné, že nový onkologický institut má vyrůst v Praze, není ze zveřejněných plánů zcela jasné, kde přesně. Je nicméně vysoce pravděpodobné, že podobná instituce by se z hlediska logiky i logistiky nejlépe vyjímala v areálu některé z pražských fakultních nemocnic. No a když vám jako řediteli jedné z pražských fakultek kyne naděje, že při dobré spolupráci s premiérem zamíří miliardová investice právě k vám, to už za trochu nepříjemností stojí. A to je pozice, v níž se momentálně může nacházet Petr Arenberger.

Jelikož hned při svém nástupu do funkce uvedl, že se chce po skončení ministerské kariéry do čela vinohradské nemocnice vrátit, zdají se být karty rozdány poměrně jasně. Arenberger jako autor nejviditelnějšího veřejného projektu prevence melanomů bude Babišově onkologické kampani nepochybně slušet. A nedá se vyloučit, že vhodný prostor pro výstavbu miliardového onkologického centra se shodou okolností najde zrovna v širém areálu vinohradské fakultky.

Berme to tak, že onkologická prevence je velmi ušlechtilé téma, které si v Česku umírajícím na rakovinu víc než jiné státy zaslouží každou korunu a každý kousek pozornosti. Mohli bychom se před volbami dočkat – a jistě se dočkáme – témat mnohem horších. Na druhé straně způsob, jímž se zde chystá rozhodování o mnohamiliardové investici z evropských peněz za rozdmýchávání tradiční pražsko-brněnské nevraživosti, nepůsobí úplně seriózně. A budí obavy, že pro ministra zdravotnictví a Babišovy předvolební kampaně bude Babišova předvolební kampaň nakonec důležitější než blaho zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované