Hlavní obsah

Co v kampani vystřídá koblihy? Babiš vsadí na kartu, která se mu může vymstít

Foto: Seznam Zprávy

Babiš může podle expertů v roli „zachránce“ lidského zdraví po koronavirových přešlapech působit nedůvěryhodně.

Reklama

16. 2. 18:12

Koronavirus obrátil zájem veřejnosti ke zdravotnickým tématům. Premiér Andrej Babiš toho chce využít v kampani před sněmovními volbami. Podle odborníků to ale nemusí být pro ANO nejmoudřejší tah.

Článek

Kontaktní kampaň, tisíce koblih. Dosud tahle strategie zabírala. Letos si ale chce Andrej Babiš a jeho hnutí ANO pomoci k hlasům v parlamentních volbách sofistikovanější metodou. Využije obratu zájmu veřejnosti ke zdravotnictví, k němuž přispěla epidemie koronaviru.

Koblihy tak vystřídá kampaň na prevenci rakoviny. V Česku této nemoci podlehne člověk každých dvacet minut, za život se s ní léčí každý třetí. Babiš má v květnu ohlásit takzvaný Národní akční plán boje proti rakovině.

Karel Komínek z Institutu politického marketingu má ovšem pochybnosti, zda podobná kampaň může být v případě hnutí ANO úspěšná. Opozice bude, míní Komínek, připomínat premiérovy přehmaty při řešení koronavirové krize, a Babiš tak může jako „zachránce“ působit nedůvěryhodně.

Seznam Zprávy každopádně získaly detaily strategie, která má podle ministerského předsedy snížit počty úmrtí na rakovinu a s níž chce premiér vyrukovat i na voliče. Obsahuje tři základní pilíře a má zajistit Čechům lepší prevenci i větší přísun peněz do této zdravotnické oblasti na léčbu a výzkum.

Směr boje s rakovinou obecně vytyčuje Česká onkologická společnost. V roce 2004 poprvé formulovala Národní onkologický program České republiky a letos chystá jeho aktualizovanou verzi. Doplní do ní premiérův akční plán a naváže na evropský program boje s rakovinou, zveřejněný minulý týden. „Chci se na to soustředit a jako politik tomu pomoci,“ řekl Babiš loni v červnu na Fóru onkologů. Od té doby v mediálních vystoupeních boj s rakovinou jen čas od času připomíná. V květnu ale v tomto ohledu přitvrdí.

„Je vždycky komplikované, když se do prevence míchá politika. Ale mít někoho, kdo zaštítí plány odborníků a dokáže alokovat finance, je dobře,“ sdělil k Babišovým plánům Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. Také on je členem výboru České onkologické společnosti a na vzniku strategie se podílí.

Brněnské zařízení platí za největší onkologické pracoviště v Česku. Ročně eviduje čtyři tisíce nových pacientů, provede téměř čtvrt milionu ambulantních ošetření a 10 tisíc hospitalizací. Kromě prevence placené ze zdravotního pojištění jako první začalo nabízet i komplexní preventivní onkologické vyšetření. Zájemce si je platí sám, základní verze vyjde na 6500 korun. Řada zdravotních pojišťoven na ně přispívá. Zájem brněnské centrum prevence nestačí uspokojit, i proto je v plánu rozšíření.

Pilíře Národního akčního plánu boje proti rakovině

- Onkologická prevence – Centra prevence při Národních a Komplexních onkologických centrech. Předpokládá se výstavba nového Centra prevence v brněnském Masarykově onkologickém centru a vznik dalších menších center.

- Onkologická diagnostika a léčba – Síť Národních a Komplexních onkologických center v České republice. Předpokládá se výstavba nových budov a investice do nejmodernější přístrojové techniky pro onkologii.

- Onkologický výzkum – Vznikne Národní výzkumný institut pro nádorové choroby, který sdruží nejlepší onkologický výzkum v České republice.

A právě důkladnější předcházení rakovině má být stěžejním pilířem nové strategie. „V onkologii víme, že až šedesáti procentům úmrtí na rakovinu lze zabránit prevencí,“ uvedl Svoboda.

Onkologové chtějí v budoucnu přivést na preventivní prohlídky více zájemců. Preventivních vyšetření k časnému odhalení rakoviny prsu se pravidelně účastní zhruba 60 procent žen, stejné to je v případě karcinomu děložního čípku. V případě kolorektálního karcinomu dokonce jenom 30 procent. „Chceme zvýšit počty vyšetřených o dalších 20 až 30 procent. Toho lze dosáhnout i pomocí samovyšetřovacích testů, které si zájemce udělá doma bez asistence lékaře, nebo informační kampaní,“ vysvětlil Svoboda.

S kolegy také navrhnou rozšíření škály preventivních programů, které zaplatí pojišťovny. Mělo by jít jak o primární prevenci, tak screeningy, třeba karcinomu plic a prostaty. „A také pravidelné preventivní vyšetření osob, které mají ve svých genech vloženo, že s vysokou pravděpodobnosti rakovinou onemocní. Tento preventivní program u nás v brněnském ústavu rovněž funguje, ale není v dostatečné míře rozšířený celorepublikově,“ doplnil Svoboda.

Jak upozornily Seznam Zprávy, prevenci a včasný záchyt rakoviny ztěžuje také epidemie koronaviru. Lidé ze strachu z covidu odkládají jak screeningová vyšetření, tak i kontrolu u lékaře, když se u nich projeví varovné příznaky rakoviny.

Onkologové zároveň vědí, že screeningy znamenají jen část úspěchu. Řada nádorů totiž roste rychle a nelze pro ně mít screeningové programy. Zde je důležitá takzvaná primární prevence, tedy předcházet vzniku nádorů zdravým životním stylem – bez cigaret či přílišného množství alkoholu, s dostatkem pohybu. „A toto je pro nás nejtěžší. Neumíme lidi dostatečně motivovat ke změně. Opakovat kuřákovi: Přestaň s tím! Vyžadovat po nich návštěvu u odborníků, kteří jim poradí, jak s kouřením přestat. Musíme mít centra prevence, kam budeme lidi směřovat a kde se jim na jednom místě dostane patřičné intervence, včetně poučení o možnostech prevence a zdravého životního stylu,“ popsal Svoboda.

Babiš na červnovém Fóru onkologů představil svou vizi: měla by podle něj vznikat nová preventivní centra s komplexní péčí. „V každém kraji by mohlo být jedno. A třeba úplně stejná, jak přes kopírák. Bude tam oddělená prevence od léčby nemocných. Nechci být vystresovaný, když vidím někoho, na němž je znát, že se léčí s rakovinou,“ řekl Babiš onkologům.

Ti však kromě nových moderních center prevence, jako je v Brně, počítají i s případnou levnější verzí. Může se vyplatit třeba menším nemocnicím. V areálech špitálů mohou vznikat malá modulární centra prevence, tedy moderní budovy utvořené z uzpůsobitelných „buněk“. Nemocnice by si podle plánu měly samy zvolit, zda do svého areálu budou chtít základní typ, nebo složitější variantu.

Základní mohou posloužit hlavně pro vzdělávání klientů ve vztahu k jejich rizikovým faktorům. Složitější, která vyjdou na desítky milionů korun, počítají i s místnostmi pro vyšetření pacientů, případně pro screeningové programy. „Základní menší centra onkologické prevence mohou stát hned při vstupech do nemocnic, třeba vedle stánků s oříšky. Zájemci je mohou navštívit, kdykoliv přijdou do nemocnice, nebo v ní čekají na jiná vyšetření. Preventisté, kteří by tam pracovali, u daného člověka zjistí, jak na tom je s rizikovými faktory a preventivními prohlídkami. Případně jej hned objednají na chybějící kontrolu v dané nemocnici, nebo mu alespoň dají potřebné informace a letáčky,“ potvrdil Svoboda. Ministerstvo si už návrh center prevence od brněnského ústavu vyžádalo.

Národní akční plán boje proti rakovině, který Babiš představí v květnu, počítá i se zajištěním financování v řádu miliard korun z evropských dotačních programů. Zaručit má vznik nových onkologických center a center prevence i vybavení těch stávajících nejmodernější technikou. Má se také více propojit bádání ohledně časné diagnostiky a léčby rakoviny. Chystá se založení Národního výzkumného institutu pro nádorové choroby.

Babiš už v červnu onkologům hlásal, že umí zařídit propagaci rakovinné prevence. Republiku chce brázdit speciálně upraveným kamionem, vybaveným „cétéčkem“, do kterého naláká lidi na prohlídku. „Přijedeme před Kaufland nebo jinde a budeme tam dělat kampaň, tu umím dobře,“ ujistil onkology.

Babiš jako nedůvěryhodný zachránce?

Karel Komínek z Institutu politického marketingu si není jistý, zda kampaň může být úspěšná. „Na jednu stranu je to téma, které více spojuje, než rozděluje, a něco takového Andrej Babiš potřebuje více než kdykoli jindy. Na druhou stranu, přes veškerou závažnost onemocnění a respekt k lidem, kteří s nemocí aktuálně bojují, či pozůstalým, není to – alespoň prozatím – téma v pravém slova smyslu,“ řekl Komínek.

Opozice navíc bude připomínat premiérovy přehmaty při pandemické krizi a Babiš může jako „zachránce“ působit nedůvěryhodně. „Každá strana a politik má určitý charakter. Předurčuje je k tomu, že v řešení některých témat jim věříme, a v jiných zase ne. Když Andrej Babiš říkal, že bude řídit stát jako firmu, bylo to uvěřitelné, ať už si o smysluplnosti toho sloganu myslíme cokoli. Když ale říká: ‚Postarám se o vaše zdraví‘, začne mít pochyby mnohem více lidí,“ doplnil.

Premiér ovšem už dříve řekl, že jej hluboce ovlivnil emotivní projev senátora a respektovaného onkologa Jana Žaloudíka (ČSSD). Ten loni v dubnu v souvislosti s koronavirem kolegy v Senátu upozornil na hrozbu rakoviny a zdůraznil, že na nemoc v Česku zemře okolo osmdesáti lidí denně. Babiš v červnu také onkologům vykládal o zamýšleném mottu kampaně. Tehdy mělo Česko za sebou úspěšně zvládnutou první vlnu epidemie covidu. „Víte, že jsem populistický politik. Rádi bychom lákali na to, že jsme zachránili tisíce lidí před koronavirem, teď zachráníme tisíce lidí před rakovinou,“ naznačil.

Jenže koronavirus veřejnému prostoru dominuje i nyní. A nezdá se, že by hned tak zmizel. „Aktuálně má ANO asi tři měsíce na to, aby téma zvedlo a přivedlo do mediálního mainstreamu. Což není zcela nemožné. Bude ale narážet na limity svých vlastních schopností řešit koronavirovou krizi, která dominuje zpravodajství už téměř rok,“ dodal Komínek.

Pravděpodobné tedy je, že v létě připravený slogan bude muset Andrej Babiš vzhledem k současné covidové situaci obměnit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované