Hlavní obsah

Komentář: Poprava veřejných financí aneb Víc dobra, než Česko unese

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Repro: Seznam Zprávy

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík bude po noci na pátek zase o kousek slavnější. Piráti daňový průšvih politicky uhráli bravurně, ale kvůli tomu to není průšvih menší.

Reklama

20. 11. 12:00

Místo jedné nákladné daňové změny si Česko pořídilo dvě. Střízlivění z tohoto mejdanu bude hodně bolavé.

Článek

Když jsou ty Vánoce za rohem, pojďme si pomoci jedním příměrem. Představte si, že jste rodič s velmi napjatým domácím rozpočtem. Nicméně se rozhodnete, že z různých představitelných důvodů doba velí pořídit dítěti pod stromeček solidní výkonný notebook na všechny ty distanční výuky a online sedánky s kamarády. Budete si na to muset půjčit, to je jasné, ale prostě jste pevně přesvědčeni, že to je potřeba. Jenže pak vás napadne, jestli by na uspokojení těchto potřeb nestačil o kousek levnější, ale pořád výkonný chytrý telefon.

Pak nad tímhle dilematem dlouhé hodiny sedíte s několika sklenkami něčeho ostřejšího, dumáte, namáháte hlavu a nakonec vás v pozdní noční hodině přepadne náhlý záchvat haurství a koupíte obojí. Tak přesně tohle se stalo v noci na pátek našim poslancům.

Byla to rozhodně jedna z nejdražších nocí, které Česko za svou existenci zažilo. Udělat jedním jediným hlasováním ve dvě hodiny ráno do veřejných financí díru kolem 130 miliard, to se opravdu jen tak nevidí. A už zcela nevídaná je situace, kdy se to stane bez vládní shody prostřednictvím podivné ad hoc koalice jedné vládní, jedné „tolerující“ a dvou (pokud chcete počítat Trikolóru, tak tří) opozičních stran.

Podivné spojenectví ANO, ODS, SPD a komunistů naložilo na bedra české ekonomiky balvan, který bude tížit ještě několik příštích vlád, ale má i velké bezprostřední efekty.

Asi stojí za to, stručně připomenout, jak se to v noci ze čtvrtka na pátek poslancům vymklo z rukou.

Začátek je stará vesta. Obecně se počítalo s tím, že projde změna daňového základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob (s marketingovou nálepkou „zrušení superhrubé mzdy“) v podobě, jak ji bez koaliční shody navrhl premiér Andrej Babiš ze své poslanecké židle. Tedy že se dnešní 15procentní daň bude počítat nově nikoli ze superhrubé, ale z hrubé mzdy. Nebo, chcete-li, že se daňová sazba z hrubé mzdy sníží z dnešních 20,1 procenta na 15 procent. Byl to jeden z pozměňovacích návrhů k projednávanému daňovému balíčku. Říkalo se mu „Babišův“ a přes odpor ekonomické obce i mnoha politických stran včetně vládní ČSSD byl odsouzen ke schválení, protože předsedovi vlády se při téhle populistické hlouposti za nějakých 85 miliard rozhodli posvítit okamurovci a ODS. (Proč je to hloupost, jsme nejednou probírali i na těchto stránkách, třeba zde nebo zde).

Jenže těch pozměňovacích návrhů se nakonec sešlo několik desítek. A když se kolem půlnoci poslanci dostali k jejich postupnému schvalování, došlo i na návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který zvyšuje slevu na poplatníka z dnešních 24 840 korun na hodnotu dva roky staré průměrné mzdy, takže v příštím roce by dosáhla 34 125 korun. Náklady na tuto změnu spočítal Ferjenčík v odůvodnění svého návrhu na 45 miliard korun.

A tenhle návrh přes nesouhlasné stanovisko ministryně financí a neutrální stanovisko rozpočtového výboru zcela nečekaně prošel, a to ještě předtím, než se poslanci dostali ke schvalování „Babišova“ návrhu.

Babišův sněmovní démon Jaroslav Faltýnek, který jindy ovládá hlasovací mašinu s jistotou zkušeného hodináře, si tenhle průšvih bude muset u šéfa nepochybně zodpovědět. Poslanci (především ti z hnutí ANO) se totiž dostali do situace, kdy před nimi ležel návrh jejich šéfa za 85 miliard, který samozřejmě nešlo odmítnout, jenže současně už byl schválen další návrh za 45 miliard, který prošel o tři hlasy širokou hlasovací koalicí ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a nezařazených poslanců. Dohodnutý „Babišův“ návrh byl samozřejmě přijat a z celého daňového balíčku, který měl už tak zatnout do veřejných financí mohutnou sekeru, se stal gargantuovský popravčí nástroj, který má sílu nejen hladce srazit hlavu českému hospodaření s veřejnými penězi, ale stejnou ranou rozštípnout vejpůl i špalek, na kterém byla ta hlava položená.

Ještě to chvíli vypadalo, že by nakonec nemusel projít návrh zákona jako celek, a celá daňová změna by tak šla k ledu. Tady je třeba ocenit exministra financí a šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Ten se v pozdní noční hodině vzepjal k mocnému rétorickému výkonu a na poslední chvíli se několika emotivními projevy s apelem na odmítnutí celé normy snažil rozmáchnutého popravčího zastavit. Marně.

Výsledek by se dal s odkazem na vánoční příběh v úvodu stručně popsat tak, že vláda chystala zásadní a nákladnou změnu daní, ale Sněmovna nakonec schválila dvě zásadní a nákladné změny daní najednou. Ferjenčíkův návrh na zvýšení slevy byl totiž míněn nikoli jako doplněk Babišova nápadu, ale jako jeho levnější alternativa s rovnoměrnějším a férovějším dopadem na jednotlivé příjmové skupiny.

Piráti to mimochodem politicky uhráli bravurně. Na jedné straně prosadili svoje, ale na druhé straně jejich hlasy jsou skutečně jenom pod Ferjenčíkovým návrhem. Zvrhlý zákon jako celek nepodpořili a ještě se vysmáli poslancům ANO, jejichž vinou (kvůli podpoře Babišova návrhu po schválení Ferjenčíkova) se ze změny daní stala poprava veřejných financí. Takovou ODS, která naopak bezhlavě podpořila Ferjenčíka, Babiše i zákon jako celek, takže je zcela bezprostředně zodpovědná za výsledek, čeká úplně jiná politická kocovina.

Ta pozitivní zpráva je, že pokud tahle hrůza projde dalšími potřebnými místy, tedy Senátem a Hradem, tak ji ve svých peněženkách skutečně pocítí všichni daňoví poplatníci. Díky Ferjenčíkově slevě si na znatelné částky kolem 1 500 korun měsíčně přijdou i nízkopříjmoví zaměstnanci, na něž Babišův návrh zvysoka kašlal, a od střední třídy výš to už bude úplná bonanza, protože zejména u středně vysokých příjmů kolem průměru a v pásmech nad ním se velmi příjemně zkombinují efekty obou opatření – tady čisté příjmy patrně porostou opravdu o několik tisíc korun měsíčně.

Ta negativní zpráva je, že Česko na takto velkorysou daňovou politiku zkrátka nemá. Takže bude potřeba si rychle užít těch pár hezčích výplat, než se stát během příštího a hlavně přespříštího povolebního roku začne shánět po nástrojích, jimiž by svým zhrouceným veřejným financím alespoň vytáhl hlavu z bláta (o stavění na nohy bude řeč jen stěží). Budou se hledat desítky a desítky miliard škrtů na jedné a nových příjmů na druhé straně.

A protože české kabinety dlouhodobě odmítají uvažovat o zásadnějších změnách v daňovém mixu – například o stěhování daňového břemena z práce na spotřebu, kapitál nebo majetek – dá se čekat, že dojde řeč na omezování sociálních dávek, případně rušení daňových výjimek, jako jsou úroky z hypoték nebo příspěvky do penzijních fondů, případně osekávání štědré státní podpory ve třetím penzijním pilíři nebo u stavebního spoření. Jinými slovy, sanaci škod po listopadovém nočním daňovém mejdanu potáhnou nízkopříjmové skupiny a střední třída, které na něm měly nejvíc vydělat. Když to nakonec dopadne jinak, bude to jen dobře, ale tohle je prostě v těchto politických kulisách nejpravděpodobnější scénář.

V žádném případě se nelze tvářit, že 130miliardová strukturální díra v českých veřejných financích je nějaká lapálie, která vzápětí odezní. Zahraniční investoři jsou sice k Česku velmi vstřícní, ale nejsou pitomí. Dvojí rozvolnění rozpočtových pravidel v rychlém sledu kvůli nepromyšleným masivním strukturálním zásahům do rozpočtů zaregistrují a započítají do svých rozvah. Což přijde Česko draho.

Zkrátka a dobře, nevídaná noční schůze navalila na české občany výrazně více dobra, než si může český rozpočet dovolit. A jako se rodič zděsí účtů po neplánovaně velkorysém vánočním nákupu, čeká i příštího ministra financí šeredné střízlivění z nejdražší noci v českých dějinách.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené