Hlavní obsah

Komentář: Take back control. Britský parlament si vzal zpět kontrolu, ale jinak, než to zastánci brexitu mysleli

4. 9. 2019
Foto: Profimedia.cz

Nový britský premiér Boris Johnson svoje první velké hlasování prohrál. (Snímek z úterních protestů u parlamentu.)

Poslanci Dolní sněmovny po dlouhém rokování otevřeli cestu legislativnímu zastavení brexitu bez dohody. Boris Johnson během rozpravy potvrdil, že zákon, který vystavuje stopku divokému brexitu, bude respektovat. Britský premiér během emotivní rozpravy přišel o ledacos, včetně parlamentní většiny.

Článek

Theresa Mayová po zbytečně vyvolaných volbách v roce 2017 disponovala díky podpoře severoirské DUP většinou deseti poslaneckých křesel. Její nástupce ve funkci se o dva roky později ocitl v situaci, kdy najednou stojí v čele menšinové vlády. Pokud navíc Johnson dostojí svým výhrůžkám a skutečně vyhodí 21 vlastních poslanců, kteří se postavili proti jeho pojetí brexitu, bude to dokonce silně menšinový kabinet.

Zatímco v našich zeměpisných šířkách a délkách trpí lidé, včetně poslanců, pozoruhodně krátkou historickou pamětí, v Británii je to přece jen lepší. Právě díky tomu si řada zákonodárců pamatuje, jak se vyvíjely názory Borise Johnsona na brexit bez dohody od kategorického odmítání a popírání až k přijímání této krajně bolestivé varianty odchodu Spojeného království z EU.

Poslanci ale nemusejí mít sloní paměť, aby si pamatovali poslední Johnsonův úskok, kterým chtěl poslance cestou zkrácení parlamentní schůze brexitově umlčet.

Jedna z mála radikálních zastánkyň brexitu v řadách poslanců Labour Party, londýnská Kate Hoey, prohlásila, že přijetí legislativní stopky proti tvrdému brexitu je „ponížením parlamentu.” Nikoli. Ponížením parlamentu je zkusit zákonodárný sbor ze hry vyšachovat.

Kdyby se jednalo přesně o podobu brexitu, o níž se láskyplně mluvilo už v červnu 2016, bylo by to jiné. Jenže brexit bez dohody tehdy, co si vzpomínám, nechtěl ani sám brexitový guru Nigel Farage. Ani tento znalec anglických duší (bez ironie) si nepomyslel, že by tvrdý brexit v budoucnu reálně hrozil.

Předčasné volby mohou vrátit do hry Farage

Mimochodem, poslední převratné události vracejí pana Farage výrazně do hry. Pravděpodobný scénář vypsání předčasných parlamentních voleb na 15. října dělá z někdejšího předsedy UKIP opět vlivnou figuru.

Pokud si Boris Johnson vyzbrojený dost optimistickým pohledem na poslední průzkumy bude chtít „posichrovat” vítězství, musí jít do nějaké formy volební spolupráce s Faragem, jakkoli milovníka zelených kamizol opravdu rád nemá. Palebná síla farageovců je větší než počet znechucených voličů Konzervativní strany, kterým se bude takový kamarádšoft hnusit.

I když je porážka o 27 hlasů pro Johnsona nepříjemná a bolí, pořád to pro premiéra nedopadlo katastrofálně. S pomocí Brexit Party má slušnou šanci volby vyhrát, neutralizovat zákon zakazující divoký brexit a už 31. října vyvést zemi z EU. Může se spolehnout na to, že mnoho odpůrců brexitu, a zvlášť tvrdého brexitu, prostě nechce Jeremyho Corbyna v čele vlády.

Ten by mohl uspět jedině tehdy, pokud by s pomocí dalších opozičních stran sestavil jakousi „národní kandidátku za 2. referendum.” Ale tam by zase narazil na svoje přesvědčení i na ty labouristické okrsky, kde lidé v roce 2016 většinově hlasovali pro brexit. A takových končin není zrovna málo.

Jenže magický úterní parlamentní večer ve Westminsteru taky může znamenat začátek rozpadu Konzervativní strany. 21 vyhozených poslanců, to už je pořádná porce. Navíc jde vesměs o vážené a hlavně umírněné členy strany, kteří byli v minulosti vůči Toryům loajální.

Kdo četl rezignační dopis poslance Leeho, mohl si udělat obrázek o nepěkné atmosféře plné výhrůžek a zastrašování. Už se taky ozvala skotská premiérka Sturgeonová, která žádá další právně závazné referendum o nezávislosti. Kromě celistvosti vlastní strany je v ohrožení celistvost Británie. Opravdu tohle všechno za ten brexit stojí?

Doporučujeme

Další zprávy

  • Politico: Jourová má nabídku, aby za EK dohlížela na vládu zákona

    Kandidátka za Česko do Evropské komise Věra Jourová od své budoucí šéfky Ursuly von der Leyenové dostala nabídku, aby se ujala dohledu nad dodržováním principů demokratického a právního státu.

    Do této náplně také bude spadat problematika dezinformací a nenávistného projevu.

  • Jiří Hošek tweetuje

    Vypadá to, že konzervativních rebelů bylo nakonec při hlasování 21. Boris Johnson teď nejspíš dostojí své hrozbě a vyloučí z poslaneckého klubu ex-ministra zahraničí a financí Hammonda, parlamentního doyena Clarka nebo Churchillova vnuka. Více

  • Jiří Hošek tweetuje

    Britský premiér Boris Johnson prohrál. Jasně prohrál. V poměru hlasů 328:301 rozhodli poslanci o tom, že přebírají agendu schůze a zařazují na ni návrh legislativy bránící brexitu bez dohody. Tato norma po úterku jistě projde.

  • Benešová nerozumí postupu státních zástupců v kauze Čapí hnízdo

    Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nerozumí aktuálnímu postupu pražského městského státního zastupitelství v kauze Čapího hnízda. Uvedla to dnes v rozhovoru pro Deník N.

    Nejnovější vývoj v případu označila za rozpačitý a práci státních zástupců za nepochopitelnou a neuchopitelnou. Podle ní jde o špatný signál o stavu soustavy státního zastupitelství.

  • Tříhodinová cesta peklem, hodnotí deník The Guardian Marhoulův film Nabarvené ptáče. A dává mu pět hvězdiček z pěti

    Špičkového hodnocení od deníku The Guardian se dnes dostalo filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. O dopadu snímku na diváky trefně vypovídá komentář autora recenze Xana Brookse: „Bez váhání mohu prohlásit, že jde o velkolepé dílo, které jsem nesmírně rád viděl. Zároveň ale můžu říct, že doufám, že už s ním nikdy nepřijdu do styku.” Kvůli častým násilným scénám totiž v průběhu promítání odcházeli lidé ze sálu.

    Černobílé drama, které vzniklo podle stejnojmenného románu polského autora Jerzyho Kosińského, dnes zhlédli první diváci v rámci probíhajícího mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Česká kina ho pro tuzemské diváky uvedou premiérově 12. září.