Hlavní obsah

Komentář: Výbuch emocí v kauze H-System je namístě, ale ne kvůli rozsudku

25. 7. 2018

Zdůvodnění Nejvyššího soudu, proč rozhodl o vystěhování bývalých klientů H-Systemu. (Video: Jan Kozel, Seznam.cz)

Politici po léta kauzu okradených klientů „stavebního snu“ ignorovali, teď se předhánějí v rozhořčení nad jejich vystěhováním.

Článek

Nelidský, nespravedlivý, nemravný. Hodnocení rozsudku Nejvyššího soudu v letité kauze okradených klientů nenaplněného snu o bydlení pod jménem H-System překypují emocemi. Není divu. Senát pod vedením soudce Zdeňka Krčmáře rozhodl, že zhruba šest desítek podvedených se má do měsíce vystěhovat z domů, které si po krachu vytunelovaného H-Systemu Petra Smetky dostavěli svépomocí, takže si své domy zaplatili dvakrát.

Politici se předhánějí, kdo projeví více pochopení pro nepředstavitelně svízelnou situaci rodin, které celkem z pochopitelných důvodů nechtějí opustit domovy, jež si samy vybudovaly.

„V rozsudku nevidím onu šalamounskou spravedlnost a moudrost soudního senátu, celé to podtrhuje i ta lhůta na vystěhování! Členové družstva investovali do majetku svého družstva... Asi jsem fakt divnej, když mi ten rozsudek v této kauze přijde jako úlet,“ píše například exministr zemědělství Marian Jurečka.

Soud jim vzal domov vybudovaný z holobytů. Budeme ještě bojovat, hlásí podvedení z H-Systemu. (Video: Prokop Vodrážka, Seznam.cz)

„Vyklidit do měsíce klienty H-Systemu na ulici? Nespravedlnost, nelidskost, nemravnost. Kde jinde by měl být vyslyšen vyšší princip mravní než u Nejvyššího soudu? Je třeba se obrátit na Ústavní soud a žádat odklad vykonatelnosti rozhodnutí NS,“ čertí se exministryně školství Kateřina Valachová.

Jenže toto rozhořčení přichází pozdě. O domy bytové družstvo Svatopluk přišlo už dávno. Tyto tirády na soudy rozhodující jen podle práva, ne podle spravedlnosti, měly přijít už v roce 2008, kdy soudy definitivně přiřkly domy v Horoměřicích konkurzní podstatě.

A ano, dle litery zákona zcela správně. Lidé dostavěli hrubé stavby, které měly být teoreticky prodány a z utržených peněz měli svůj díl dostat všichni poškození. Stavebníci měli předběžnou dohodu s konkurzním správcem, který byl následně vyměněn. Věděli, že potřebují souhlas soudu, který nedostali. Měli zaplatit nějakou částku do konkurzní podstaty jako náhradu pro ostatní, nezaplatili, protože nebyla dohoda. Ale nešť. Kdyby nejednali a domy nedostavěli, zbyly by z toho, co stálo, jen ruiny. Byť je to asi trochu nespravedlivé k těm, co neměli ani co dostavět, tady je morální právo na straně těch, co se mají vystěhovat.

Uzávěrka Sabiny Slonkové: Ztracený majetek tvůrce snu o levném bydlení. (Video: Seznam.cz)

A právě tehdy měli politici bít na poplach, že právo je příliš kruté. Od toho roku 2008 může současný konkurzní správce prodat domy i s nájemníky komukoliv (a ten ať si je pak vystěhovává, zvyšuje jim nájem v jejich domě). Snaží se je vystěhovat sám, protože pak dostane víc… Musí. Jinak by poškozoval ostatní věřitele.

Aktuální rozsudek Nejvyššího soudu tuto situaci jen odblokovává. Tam už nebyla šance něco napravit. Rozhodně ne křivdu, která se odehrála před více než dvaceti lety, kdy letadlo jménem H-System tvrdě přistálo.

Petr Smetka se zaštiťoval politickými známostmi. Na výplatní pásce H-Systemu byl tehdejší nejbližší spolupracovník dnešního prezidenta Miloše Zemana Miroslav Šlouf. Konexe měl Smetka i do ODS. Livia Klausová měla sedět v dozorčí radě v jím zřizované bance. Podporu projekt nacházel u exministra financí Ivana Kočárníka a dalších ministrů tehdejší vlády.

I to mohl být důvod, proč vyšetřování podvodu vázlo. Respektive, odsoudit Smetku se podařilo. Na dvanáct let, které si odpykal. Najít poztrácené peníze – miliarda od klientů, druhá od bank – ale ne.

V podivných obchodech s nastrčenými firmami a fiktivními směnkami se vytratila i významná část majetku samotného Smetky, z něhož měli být podvedení klienti odškodněni.

A nikoho to nezajímalo. Novináři o tom psali. Ale znáte to… To je ta stará kauza podvodu… Vyřešeno.

Lidé byli čím dál zoufalejší. Smetka potrestán a už zase na svobodě, oni nemají ani domy, ani pořádné odškodné. Z toho, co se podařilo najít, dostali okradení lidé zhruba desetinu ze svých původních vkladů. A politici nic.

Až teď. Když konečně jde o tragédii, kterou lze zobrazit. Dvakrát zaplatili za své domy a musejí na ulici. „Je to nespravedlnost. Hned jsem se ptal ministra spravedlnosti, jaký je další opravný prostředek,“ hřímal na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš.

Ptal se šéfa resortu, který se zuby nehty brání vyplácet odškodné za průtahy poškozeným klientům. Musel rozhodovat až Ústavní soud, že na něj mají po těch letech nárok. A stejně jde jen o pár desítek tisíc na hlavu.

Nejvyšší soud svou shovívavostí nemohl nic napravit. Kdyby vystěhování nenařídil, správce by domy prodal i s lidmi. Že se to nemá stát, musí být politické rozhodnutí. Rozhodnutí, které pomůže i těm zbylým klientům dostat aspoň trochu slušné odškodné, když už policie, soudy, exekutoři a kdovíkdo ještě nebyli schopni toho za 20 let docílit. Rozhodnutí, které zaplatíme my všichni. Ale upřímně, naše daně jsou používány na spoustu pitomostí, tady jde naopak o nápravu velké nespravedlnosti, takže s chutí do toho.

Tady populistickým výrokům meze neklaďme. Kupme jim jako stát konečně svobodu a klidné spaní. A to vše díky tomu, že Nejvyšší soud měl tu odvahu vypadat jako nelida a politiky konečně pohnout k tomu, aby se o kauzu pořádně zajímali. Ten prosím nechte, politici, na pokoji.

Doporučujeme

Další zprávy