Hlavní obsah

Komentář: Zákon o otevírací době zaslouží zrušit. Pojďme si odpočinout všichni!

Jan Lipold
šéfkomentátor

Ilustrační snímek z českého supermarketu.

Reklama

16. 10. 2019 13:50

Poslanci v úterý odpoledne propásli další příležitost zrušit zákon o otevírací době. Jde očividně o téma, na které si mohou plácnout napříč politickým spektrem. Pro zrušení bylo jen 68 hlasů, hlavně z ODS, Pirátů, SPD, TOP 09 a STAN.

Článek

Poslanecká sněmovna se jedním z nejpodivnějších zákonů posledních let zabývala už poněkolikáté, tentokrát ho vylepšila o další komplikaci. O sedmi svátcích smí mít otevřeno obchody do 200 metrů čtverečních, ale i některé větší, a taky, to je ta novinka, velkoobchody.

Takže 28. října tradá do Makra – ale až napřesrok. Letos už se to ve sbírce zákonů vyhlásit nestihne. To si hlídejte.

Smyslem nově zavedené výjimky má být to, aby velkoobchod mohl o vybraných svátcích zásobovat podnikatele, kteří mají o svátcích otevřeno. Slušný maglajz.

Zákon o otevírací době letos – pro mě překvapivě – prošel i Ústavním soudem, ačkoli je svévolný a stojí na vratkých sociálních argumentech. Na právních už vůbec ne.

Svévolný je proto, že ze všech svátků v kalendáři si vybral jen některé v počtu sedm, kromě Vánoc a Velikonočního pondělí ještě Nový rok, 8. květen, 28. září a 28. říjen. Kdežto 5. červenec nebo 17. listopad stát povoluje jako normální otevírací a nákupní dny, mají-li o ně obchodníci a zákazníci zájem.

Proč zrovna tak? Protože proto, a taky proto, aby to poslanci schválili – kdyby mělo být jednoduše zavřeno o všech svátcích, pro to by se v parlamentu nenašlo dost hlasů. Tak zněla odzbrojující upřímnost těch, kdo zákon navrhli.

Média od té doby před každým svátkem s úspěchem publikují manuály, jestli bude tentokrát zavřeno nebo ne, protože si to nikdo nepamatuje. Proč by taky měl.

Zákon také celkem otevřeně intervenuje do hospodářské soutěže. Obchod o ploše 10×21 metrů má sedm dní v roce smůlu, tržby shrábne jeho konkurent o ploše 10×19. Na vše dozírá ČOI.

Sociální argumenty pro zákon spočívají v tom, že supermarkety (zákon se ale týká i bazarů, zastaváren nebo výkupen sběrných surovin) bývají otevřené celý rok včetně svátků a víkendů, a řada jejich vytížených a přetížených zaměstnanců by si zasloužila vypřáhnout z pracovního procesu. Na tom stoprocentně něco je – ale proč má takový benefit ze zákona náležet jen jim? Zatímco jiným musí stačit zákoník práce?

A jak k tomu teď přijdou vytížení a přetížení zaměstnanci velkoobchodu? Ti mohou být utahaní úplně stejně jako jejich maloobchodní kolegyně a kolegové, mají úplně stejné „právo na trávení volného času s rodinou“ či jak podobně se zákon zdůvodňoval. A teď – šmytec, hybajte do práce.

Další výjimka jen potvrzuje, jak je taková komplikovaná regulace lidského jednání marná. Jen se do toho zamotáváme – proč tehdy a ne tehdy, proč ten a ne onen.

Nařídit zavřené obchody zákonem samozřejmě lze, v zahraničí to není nic výjimečného – ale pravidla musí být jednoduchá a srozumitelná, rozhodně nesmí dezorientovat. A jestli chce stát ulevit zaměstnancům, pak jsou správnou cestou pokud možno obecné předpisy, ne různorodé „balíčky výhod“ pro různá podnikatelská odvětví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované