Hlavní obsah

Končí Sněmovna, které měli všichni plné zuby

Foto: Seznam Zprávy

Na počet bylo schůzí hodně. Ale v pátek se končilo v jedenáct, a tak se toho moc nestihlo.

Reklama

20. 7. 20:50

Sněmovnu místo vládních stran řídila náhoda a chaos. Předseda Radek Vondráček (ANO) svolal nejvíce schůzí, přesto zákonodárci v letech 2017–2021 nestihli projednat a schválit bezmála 500 navržených zákonů.

Článek

„Přeji příjemný víkend a abychom se viděli co nejméně.“

Tak zněl poslední pozdrav místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) kolegům poslancům, kteří se v pátek rozcházeli na prázdniny.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Také těmito slovy fakticky skončilo volební období. Sněmovna se sice sejde ještě 30. července, ale jen aby odhlasovala mimořádné zvýšení důchodů. Oficiálně poslední schůze začíná po prázdninách 14. září, ale několik dnů před volbami se už vážně nepracuje.

Poslanci se mají navzájem plné zuby, prozradil mimoděk výrok místopředsedy Pikala. A důvody je možné pochopit při pohledu na statistiku.

Ke schválení bylo v letech 2017–2021 navrženo 754 zákonů, druhý nejvyšší počet po období 1998–2002, když země před vstupem do Evropské unie doplňovala legislativu. V končící éře Babišovy vlády však přitom bylo schváleno nejméně zákonů v historii, pokud necháme stranou dvouleté období 1996–1998. Celkem 293 schválených zákonů znamená pouhých 40 procent z navržených norem.

Bilance by byla ještě horší, kdyby neproduktivním poslancům nepomohla pandemická krize. Celkem pětasedmdesát zákonů lze označit za vládní dekrety pro boj s pandemií, při kterých se po poslancích chtělo pouze to, aby několik hodin po doručení návrhu zvedli ruku. Další desítky norem byly formálním převedením evropských směrnic do českého právního systému.

Prvním důvodem neschopnosti schvalovat zákony byl fakt, že menšinová vláda jen obtížně sháněla ve Sněmovně o devíti partajích potřebnou většinu.

Ovšem stejně těžké to měl v letech 1998–2002 Zemanův menšinový kabinet, také premiér Mirek Topolánek jen s obtížemi udržoval v letech 2006–2009 parlamentní většinu. Předchůdci současných poslanců však stihli naprostou většinu navržených zákonů projednat, i když je nakonec třeba zamítli.

Druhým důvodem mizerné bilance se stala okolnost, že premiér Andrej Babiš zákonodárnou moc tradičně podceňuje. „Dvacet let tam sedí a žvaní nesmysly,“ charakterizoval poslance záhy po vstupu do politiky. Proto jim ani nic důležitého nenavrhoval.

Sněmovna, ve které hrálo dominantní roli 78 poslanců Babišova hnutí ANO, schválila jen tři významné zákony.

Komunisté prosadili normu, která zdanila náhrady církvím, záhy byla ovšem zrušena Ústavním soudem.

Speciální zákon nařizoval třetí a čtvrtou vlnu Babišova oblíbeného projektu EET, plán však odvolal sám premiér při koronavirové krizi.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) protlačila stavební zákon, který se stal vůbec nejdůležitější normou čtyřletého období. Zválcovala však poslance šesti opozičních stran, kteří avizovali, že hned po volbách zákon zruší.

„Nic se neprosadilo, a to není úplně špatný výsledek,“ shrnul výsledky volebního období opoziční poslanec Marek Benda (ODS). Bendova ironická poznámka nepřekvapí, protože právě jeho Babiš uvedl jako příklad poslance, který „tam dvacet let sedí a žvaní“.

Důsledkem vládního nezájmu o Sněmovnu byl také chaos.

Poslanci všech stran využívali politické vakuum k prosazování vlastních návrhů, často jako zástupci zájmových skupin. Pozitivním příkladem této praxe je tzv. digitální ústava schválená koncem loňského roku. Na doporučení Hospodářské komory v ní parlament zavázal vládu, ať do pěti let umožní občanům vyřídit veškerou byrokracii přes internet.

Celkový dopad poslaneckých iniciativ byl ale zničující. Polovina navržených zákonů se vůbec neprojednala a v důsledku toho se rozmohl další nešvar. Poslanecké kluby žádaly, ať se k projednání zákonů navržených jejich členy svolávají mimořádné schůze. Celkem bylo svoláno 112 schůzí, dvojnásobek obvyklého počtu. U poloviny z nich se neschválil, případně zablokoval program.

Minulou středu oslovila poslance v motivačním projevu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (CSSD). „Prosadili jsme tady společnými silami strašně moc zákonů. Jenom za resort práce a sociálních věcí to byly tři desítky zákonů. Tři desítky. A více než tucet jich tu máme ještě neschválených.“

Ocenila tím, že se našel čas pro druhé čtení zákona o mimořádné valorizaci důchodů. Zároveň zákonodárce vyzvala, ať v pátek ve třetím čtení odhlasují podporu dětským skupinám, tedy neformálním mateřským školám v režii samotných rodičů. Poslední den před prázdninami však poslanci skončili v jedenáct dopoledne a dětské skupiny nestihli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované