Hlavní obsah

Premiér Matovič je připravený odstoupit. Část koalice jeho podmínky odmítá

Foto: Profimedia.cz

Igor Matovič.

Reklama

aktualizováno •

Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Jedna ze stran již podmínky odmítla.

Článek

Matovič, který je předsedou protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), to řekl novinářům dnes večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády.

Vládní krizi dříve v tomto měsíci prohloubila výzva dvou menších vládních stran Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, aby Matovič rezignoval. Svůj požadavek zdůvodnily konflikty v koalici a konfrontačním způsobem Matovičova vládnutí. SaS podmínila své setrvání v koalici výměnou premiéra.

„Ano, jsme si vědomi i vlastního podílu odpovědnosti v současné koaliční krizi a také vážnosti situace. (…) Proto pokud koaliční partneři splní povinnosti, které vyhlásili veřejně a na základě našich požadavků, jsem ochoten odstoupit z pozice premiéra Slovenské republiky a jednat jako její člen,“ zakončil Matovič v neděli večer svůj příspěvek na Facebooku.

OLaNO má však hned několik podmínek, které by strany SaS a Za lidi měly splnit. Jednou z nich je i to, aby z kabinetu odešel ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, se kterým je Matovič dlouhodobě ve vzájemném sporu ohledně řešení epidemie covidu-19. Sulík už dříve navrhl, že je připraven rezignovat, pokud by tak učinil i Matovič.

Strana SaS by se podle Matoviče také měla vzdát vedení jednoho ze tří ministerstev, která po zohlednění volebního výsledku strana dostala navíc. Dále OLaNO žádá třeba demisi současné ministryně spravedlnosti Márii Kolíkové (Za lidi), odchod Juraje Šeligy (Za lidi) z postu místopředsedy slovenského parlamentu a odstoupení Jany Cigánikové (SaS) jakožto předsedkyně zdravotnického výboru.

Matovič je podle svých kritiků i části představitelů koalice extrémně mstivý, příliš citlivý na kritiku a rád poutá pozornost. Během koronavirové krize postavil proti sobě také prezidentku Zuzanu Čaputovou, představitele samosprávy či část vědců, kteří upozornili na pochybení vlády. Podle průzkumu veřejného mínění má ze všech členů vlády největší nedůvěru obyvatel země právě Matovič.

„Igor Matovič přiznal porážku. Neudělal to zadarmo a na závěr ještě rozdal pár ran, jako premiér ale přesně po roce končí. Důvod je jasný: svou roli nezvládal, škodil vládě a škodil zemi. Nyní se mohou koaliční strany pokusit o restart. A nemusí vypadat tak, jak jej nakreslil odcházející premiér,“ píše v komentáři šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.

K situaci už se vyjadřují i někteří politici, jako to na Facebooku udělal například Ondrej Dostál z klubu SaS: „Státník myslí na budoucí generace. Politik myslí na budoucí volby. Igor Matovič myslí na svoje uražené ego a osobní pomstu.“

Strana Svoboda a solidarita již vydala i vlastní prohlášení, ve kterém Matovičův krok oceňuje, ale s jeho osobní pomstou motivovanými návrhy souhlasit nebude. „Všichni už dlouhé měsíce vidí, že Matovič není způsobilý vést vládu, a proto žádáme její rekonstrukci na půdorysu dnešní koalice, která je definována v koaliční smlouvě. Proto nevidíme žádný důvod předávat fungující a kvalitně vedené ministerstvo,“ cituje strana v příspěvku svého předsedu Sulíka a místopředsedy Branislava Gröhlinga a Karola Galeka.

„Abych premiérovi usnadnil odchod z vlády, nabídl jsem i svůj odchod z vlády. Tato nabídka stále platí. Pokud by však Igor Matovič vedl některé z existujících ministerstev patřících OLaNO, moje nabídka je logicky bezpředmětná. Stejně jsme ochotni diskutovat o záměně předsednictví ve zdravotnickém výboru za předsednictví v jiném parlamentním výboru,“ říká Sulík. I nadále platí, že pokud do středy nedojde k dohodě, ministři za SaS podají demisi a strana odchází z vlády.

Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Reklama

Doporučované