Hlavní obsah

Konec uhlí může přijít brzy, dle vědců dřív, než si dokážete představit

Foto: Wikipedia Commons / Petr Kinšt

Uhelná elektrárna Počerady společnosti ČEZ je největším znečišťovatelem v Česku.

Reklama

21. 11. 20:22
aktualizováno • 22. 11. 8:32

Dosluhující uhelné eletrárny se už nyní pohybují na hraně tržní ekonomické udržitelnosti. Systém emisních povolenek, kterými EU tlačí na plnění uhlíkové odpovědnosti, je během příštích let pošle do historie.

Článek

Přetahovaná o byznys s uhelnou energetikou míří do velkého finále. Datum ukončení provozu posledních uhelných elektráren v Česku má vládě doporučit takzvaná Uhelná komise, ta ale důležitou schůzi už poněkolikáté odložila. Její předsedové, tedy ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec, ve čtvrtek lakonicky oznámili, že důvodem je další aktualizace podkladů.

„Členové Uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,“ uvedli ve společném prohlášení.

V posledních dnech se skutečně vyrojilo hned několik odborných studií, které modelují přechod České republiky k obnovitelným zdrojům. A nejčerstvější z nich, páteční report společnosti EMBER, dokonce kalkuluje s úplným ukončením uhelné energetiky do roku 2030. A to za poměrně malé peníze, navíc s velkou investicí do budoucnosti.

„Domníváme se, že předložené závěry podpoří rozhodování komise o dekarbonizaci Česka,“ hrdě hlásí autoři studie EMBER.

McKinsey: Klimaticky neutrální Česko

Společnost McKinsey & Company publikovala svoji studii minulý týden. Report „Klimaticky neutrální Česko - Cesty k dekarbonizaci ekonomiky“ modeluje ideální plán na splnění takzvaného klimatického závazku, tedy uhlíkové neutrality v roce 2050 včetně mezikroku v roce 2030. Právě uhlíková neutralita, ke které se Česká republika zavázala, posílá celý uhelný byznys do důchodu.

Dosluhující uhelné eletrárny se už nyní pohybují na hraně tržní ekonomické udržitelnosti. Systém emisních povolenek, kterými EU tlačí na plnění uhlíkové odpovědnosti, je během příštích let pošle do historie. McKinsey si neklade otázku, jak uhelné elektrárny co nejdříve zavřít, ale jak dosáhnout uhlíkové neutrality, kdy provoz ukončit s co nejmenšími ztrátami, a čím nahradit výpadek zdrojů elektřiny.

Z analýzy vyplývá, že snížení množství emisí o 55 procent do roku 2030 by vyžadovalo dodatečné investice ve výši 500 miliard Kč. Většina těchto investic se však má zaplatit, nebo dokonce přinést zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů. A hlavním nástrojem k omezení emisí má být právě útlum těžby a spalování uhlí.

Při nákladově optimálním scénáři by snížení výrobních kapacit uhelných elektráren do roku 2030 vyvážil nárůst kapacit na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, konkrétně 3,2 GW z nových solárních a větrných elektráren, a nárůst kapacit výroby ze zemního plynu.

Foto: Studie McKinsey 2020

Podle nákladově optimálního scénáře by odstavení uhelných elektráren při výrobě energie a tepla částečně nahradily solární zdroje, plyn a větrná energie.

Z hlediska energetické bezpečnosti by Česká republika mohla zejména hnědouhelné elektrárny odstavit okamžitě, protože Česko elektrickou energii poměrně ve velkém vyváží, scénář navíc zahrnuje i nevyužitou kapacitu pro případ nedostatku.

Přesto ekonomicky nejvýhodnější model McKinsey počítá ještě v roce 2030 s udržením asi 40 procent kapacity uhelných elektráren oproti roku 2017 a dovozem elektřiny z levnějších udržitelných zdrojů ze zahraničí.

Bloomberg: Ekonomicky nevýhodné uhlí

Společnost BloombergNEF ve čtvrtek večer zveřejnila studii zaměřenou na přechod k obnovitelným zdrojům v Česku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Jedná se o země, které jsou na uhlí vůbec nejvíc závislé a zároveň ještě nemají plán ukončení uhelné energetiky.

V propočtech Bloombergu jsou klíčové takzvané body zlomu, které určují okamžik, kdy se energie z obnovitelných zdrojů i se započítáním vstupní investice stává levnější než výroba z fosilních elektráren. U solárních elektráren Bloomberg tento zlom předpokládá v roce 2024 a u větrných v roce 2029.

Foto: Faktaoklimatu.cz

Do roku 2030 by v tržním prostředí klesl výkon uhelných elektráren o více než třetinu, předvídá model BloombergNEF.

Do roku 2030 by tak obnovitelné zdroje podle ekonomicky nejvýhodnějšího scénáře vytvořily asi 12 GW výkonu. Zhruba polovinu by obstaraly větrné elektrárny a polovinu fotovoltaika. Výkon uhelných elektráren by klesl o 9,5 GW, a to hlavně kvůli ekonomické nevýhodnosti.

Předpokládané náklady na výstavbu nových obnovitelných zdrojů jsou podle ekonomicky nejvýhodnějšího scénáře asi 140 miliard eur, scénář ale nemodeluje investice do infrastruktury.

Ember: Konec uhlí do roku 2030

Nejčerstvějším přírůstkem do diskuze je pak studie společnosti EMBER, která má ovšem o něco ambicióznější cíl, a to ukázat, že do roku 2030 je možné ukončit spalování uhlí v České republice úplně.

Foto: Faktaoklimatu.cz

„Nespolehlivou“ solární a větrnou energii model společnosti EMBER řeší navýšením kapacity paroplynových elektráren.

K tomu EMBER předpokládá investice ve výši asi 300 miliard korun, tedy jen 0,45 % českého HDP ročně po příštích deset let. Investice do transformace energetiky vytvoří 45 000 pracovních míst, přičemž drtivá většina (95 %) připadá na sektor obnovitelných zdrojů. Konec uhlí tak bude mít přínos pro celou ekonomiku, tvrdí studie.

Odstavení uhlí v roce 2030 by Česku umožnilo s přehledem dosáhnout nových cílů EU v oblasti klimatu. Výpadek ve zdrojích elektřiny by vynahradily solární a větrné elektrárny. Energetickou bezpečnost mají zajistit elektrárny paroplynové.

Systém má podle modelu regulační kapacitu 13,3 GW, zatímco modelová poptávka ve špičce dosahuje 12,6 GW. Česko by tedy bylo soběstačné i ve chvíli, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce. A výpadek ve výrobě tepla mají kompenzovat tepelná čerpadla spolu s rekuperací odpadního tepla.

Také podle této studie by Česko v roce 2030 energii dováželo, ale pouze v zanedbatelném množství asi jednoho procenta své spotřeby.

Jak rozhodnou politici?

Ministr průmyslu Havlíček už dříve avizoval výběr ze tří scénářů. Uhelná energetika by podle těchto variant mohla skončit v roce 2033, nebo v roce 2038, tedy stejně jako v Německu, případně o dalších pět let později v roce 2043. Konečné rozhodnutí by nově mělo zaznít 4. prosince.

Podle neoficiálních informací se šéf resortu průmyslu Havlíček kloní ke druhé variantě, která by znamenala dalších 18 let spalování uhlí v českých elektrárnách. Bývalý ředitel společnosti Lovochemie Brabec se proti tomuto plánu zatím nijak nevymezil, přestože by jako ministr životního prostředí měl z logiky věci hájit co nejdřívější konec spalování uhlí.

O co nejrychlejší konec uhelných elektráren v posledních dnech požádala skupina bývalých ministrů životního prostředí. Bedřich Moldan, který vedl resort jako první porevoluční ministr, Martin Bursík, Libor Ambrozek, Jan Dusík a Ladislav Miko požádali Brabce o prosazení termínu 2033.

Takzvaná stínová Uhelná komise, tedy neformální skupina vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů, požaduje konec uhelných elektráren dokonce nejpozději v roce 2031. Mají přitom v ruce silný argument. Odborné studie publikované v posledních dnech ukazují, že silný útlum nebo úplný konec uhelných elektráren už v roce 2030 je přinejmenším velmi reálný, nebo dokonce ekonomicky výhodný.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené