Hlavní obsah

Koronavirus a těhotenství: je důvod se bát?

Upozornění

Poslední aktualizace ve spolupráci s MZČR v rámci akce #StopCovidcz a linky 1221 (dříve 1212) byla provedena 19. 6. 2020. Informace v tomto článku už nemusí být aktuální.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Ze všech stran slyšíte, že koronaviru by se měli bát hlavně starší lidé, chronicky nemocní nebo ti, kteří mají oslabenou imunitu. Jak to ale je v případě těhotných žen? Co kdyby se budoucí maminka nakazila, nemůže virus nějak ohrozit její nenarozené dítě?

Článek

Koronavirus je „na scéně“ teprve pár měsíců, takže i odborníci o něm vědí zatím málo na to, aby měli odpovědi na všechny otázky. Sbírají se zkušenosti hlavně z Číny a přidávají se k tomu zkušenosti z předchozích epidemií SARS a MERS, jež jsou viru, který způsobuje onemocnění COVID-19, podobné.

Přenos viru z matky na dítě

Podle dostupných informací a sledování případů těhotných žen s potvrzeným onemocněním COVID-19 k přenosu placentou, mateřským mlékem nebo během porodu zatím nedošlo. Jeho přítomnost nebyla zjištěna ani v plodové vodě, ani v mateřském mléku.

K přenosu na dítě nedošlo ani tehdy, kdy byl průběh onemocnění u matky závažnější, se zápalem plic.

Může koronavirus poškodit plod?

Do této doby nezaznamenali lékaři případ, že by těhotná žena s onemocněním COVID-19 potratila. Opět je nutné zdůraznit, že epidemie trvá zatím jen tři měsíce, takže nelze říci, jaký může mít dopad, pokud žena onemocněla v prvním trimestru. Na druhou stranu lze usuzovat ze zkušeností s epidemií SARS a MERS, kdy lékaři žádné zvýšené riziko poškození plodu neodhalili.

Zatím nejsou informace o tom, jaký vliv může viróza mít na plod, pokud je jí matka vystavena v prvním nebo na začátku druhého trimestru. U předchozích koronavirových infekcí, tedy SARS a MERS, se takový vliv neprokázal. U současné infekce COVID-19 zatím lékaři nezaznamenali komplikace, jako je potrat, vrozené vady, změny růstu plodu nebo spontánní předčasný porod, pokud matka onemocní v prvním nebo druhém trimestru.

Jsou těhotné víc náchylné k onemocnění COVID-19?

Těhotné ženy jsou obecně náchylnější k zápalu plic a také ke změnám imunity. Proto se předpokládá, že je u nich v případě onemocnění COVID-19 vyšší riziko rozvoje závažnějších forem respiračního onemocnění. Vychází se u toho i ze zkušeností s předchozími virovými pandemiemi – například SARS a MERS, při kterých měly těhotné ženy těžké komplikace vyžadující intubaci a pobyt na jednotce intenzivní péče. Došlo i k ledvinovému selhání a smrti. Doposud se ovšem zdá, že dopad koronovirové infekce COVID-19 na těhotné ženy bude méně závažný.

Informace z Číny, které zahrnovaly 19 těhotných ve třetím trimestru, uvádějí hlavně horečku a kašel, malátnost, bolesti v krku, dušnost a další méně závažné příznaky. Žádná těhotná neměla dosud popsanou těžkou pneumonii a žádná dosud nezemřela pod obrazem infekce COVID-19.

Liší se léčba těhotných s onemocněním COVID-19?

Co by se stalo, pokud by se těhotná žena nakazila koronavirem a propuklo u ní onemocnění COVID-19? V těhotenství by ale měla být žena pod detailnějším dohledem obecně a v případě nákazy COVID-19 budou lékaři vyšetřovat i plíce, a pokud bude podezření na problémy, může být hospitalizována, aby byla pod dohledem.

Může se také stát, že se kvůli onemocnění COVID-19 bude při plánování porodu zvažovat císařský řez, ale to záleží na rozhodnutí lékařů a hlavně na zdravotním stavu budoucí maminky. Z hlediska přenosu infekce z matky na dítě není prokázáno, že by byl vaginální porod rizikovější. Jde spíš o to, že může být pro matku náročnější.

Jestliže je průběh onemocnění lehký, bez komplikací, bude se i u těhotné jednat o léčbu příznaků, podobně jako u ostatních pacientů. Těhotná pacientka by měla ale vždy konzultovat svůj stav s lékařem, a pokud bude hlásit podezření na infekci koronavirem například na hygienické stanici, je třeba upozornit na to, že je těhotná.

Dobrou zprávou je, že antivirotika, která lékaři při onemocnění COVID-19 pacientům nasazují, lze dávat i těhotným, aniž by to ohrozilo budoucí maminku nebo plod.

Přenos z nemocné matky na narozené dítě

Ačkoli přenos z matky na nenarozené dítě zaznamenán nebyl, u přenosu na novorozence to už je jiné. Nejmladší pacient s COVID-19 infekcí byl diagnostikován 36 hodin po narození.

Kontakt matky a dítěte je velmi těsný a zabránit přenosu je složitější. Proto například v Číně jsou novorozenci od infikovaných matek odděleni po dobu nejméně 14 dní a matky je ani nekojí – mléko odstříkávají, aby se udržela laktace. S kojením začínají po vyléčení a negativním testu na COVID-19.

Další otázky?

Máte další otázky týkající se těhotenství ve vztahu ke koronaviru či nemoci COVID-19? Můžete se obrátit na online internetovou poradnu pro laickou veřejnost (najdete ji zde), kde odpovídají přímo gynekologové a porodníci.