Hlavní obsah

Blog: Epidemie pro očkované neskončila. Podaří se rozptýlit rozčarování?

Jan Stránský
editor domácího zpravodajství
Foto: ČTK

„Kdo prodělal nemoc, nechť se naočkuje. Pro tyto lidi epidemie skončila. Jsou stoprocentně chráněni,“ řekl před dvěma týdny Adam Vojtěch.

Reklama

23. 11. 11:30

Platí, že získat zpět ztracenou důvěru je obtížné, často nemožné. Bohužel to platí i v případě covidu a očkování.

Článek

Chodím po městě a poslouchám, o čem se lidé baví. Vím, není to slušné, ale nemohu si pomoci, profesní deformace. Podobně jsem ještě před několika lety v metru obsesivně sledoval, jaké noviny pasažéři čtou, a neváhal jsem narušit jejich osobní bublinu, abych zjistil, který článek nebo jaké téma je zaujalo. Omlouvám se.

Proč o tom píšu. Mé nepovolené a neoficiální odposlechy v posledních týdnech občas šumí roztrpčením. Rozčarováním některých očkovaných lidí, kteří stejně jako já věřili, že vakcína bude skutečně onou tečkou za pandemií. Vždyť i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podobně jako vědec Marián Hajdúch, tvrdili, že pro lidi, kteří nemoc prodělali a jsou naočkovaní, což je můj případ, pandemie skončila. Bylo to stejně předčasné, jako když se předloni v létě na Karlově mostě pořádala hostina na oslavu ukončení pandemie.

V nemocnicích teď bohužel končí i očkovaní lidé, byť jich je výrazná menšina. I v mém okolí se již objevují lidé, kteří se po očkovaní covidem znovu nakazili. Zpravidla je průběh nemoci snesitelný, hloupé je, že v (často dobrovolné) karanténě končí i jejich rodiny.

Očkování tím utrpělo jistou reputační ránu. Důvěra ve vakcínu i mezi částí očkovaných klesla. Když jsem si včera v jablonecké Panetterii kupoval těstovinový salát a bagetu, vyslechl jsem hovor dvou zhruba padesátiletých dam čekajících ve frontě za mnou. Jedna z nich zapomněla doma respirátor a s obnaženou tváří se v pekařství cítila nesvá. „Ale vždyť to máš jedno,“ uklidňovala ji kamarádka. „Jsme naočkovaný a k čemu? Podívej se, jak to vypadá venku. Vždyť je to šílený,“ narážela na rostoucí epidemii.

Řekl bych, že podobně zklamaných lidí bude víc. V atmosféře jistého zmaru, která v zemi nyní panuje, může být obtížné přesvědčit je ke třetí dávce, případně ke čtvrté, jak o ní mluví pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Speciálně když se ve veřejném prostoru objevují příběhy lidí, kteří se nakazili i po třetí „tečce“.

Co s tím? Upřímně řečeno, nevím. Cestou může být včerejší krok hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, který zveřejnil tabulku s výčtem hospitalizovaných na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ostravské fakultní nemocnice.

Je všeříkající. Očkování silně funguje, jakkoliv se sliby o konci epidemie nenaplnily.

Foto: Ivo Vondrák

Neočkován. V tabulce až na výjimky všichni.

Osobně si půjdu pro třetí, případně další dávku, jakmile to bude možné. Data říkají, že zvyšuje ochranu až na 97 %. Nevidím jiné smysluplné a účinnější řešení.

Obecně to ale může být těžké. Platí, že získat zpět ztracenou důvěru je obtížné. Bohužel to platí i v případě covidu.

Příští vláda by na obnovení respektu k vakcinaci měla nasadit nejbystřejší české hlavy. A teď nemluvím o zdravotnících, kteří mnohde padají na ústa. Je to úkol pro psychology, sociology, marketéry, experty na veřejné mínění, ekonomy.

Jak ale lituje například Jan Kulveit, expert na globální rizika a modelování pandemií působící na Oxfordu, „budoucí vláda je na cestě zopakovat jednu z největších strategických chyb vlády minulé, totiž nechat řízení boje s pandemií na zdravotnictví a zdravotníkům“.

Podobně to vidí odborník na analýzu dat ze sociálních sítí Josef Šlerka, jenž si povzdechl, že „jsme naprosto nepoučitelní. Pandemie je hlavně problém sociální, pak až lékařský. Lékařský problém je nemoc, ne dynamika ve společnosti.“

Fialův příští kabinet se tak, žel, chystá tuto šanci na řešení pandemie pravděpodobně prováhat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované