Hlavní obsah

Medici už nechtějí povinně do nemocnic. Stát nás zneužil, říkají

Foto: Seznam Zprávy

V českých nemocnicích leží přes 5 600 pacientů s covidem, další nárůst se čeká v příštích týdnech.

Reklama

24. 11. 6:00

Nápor pacientů s covidem znovu otevřel debaty o pracovní povinnosti studentů medicíny. Ti ale dávají najevo, že tentokrát už s nimi stát počítat nemá, bojí se dalšího ohrožení studia. Ti, kteří mohou, už teď pomáhají dobrovolně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V případě dalšího zhoršování situace okolo covidové epidemie a náporu v nemocnicích už se stát nejspíš nebude moci spolehnout na jeden z nástrojů, kterým si vypomáhal v předchozích vlnách – nařízení pracovní povinnosti studentům medicíny. Silně se proti němu staví fakulty, komora i samotní medici.

Vláda zatím nouzový stav, který by pracovní povinnost studentů umožnil, zavrhla. Situace se ale může opět brzy změnit – nápor v nemocnicích totiž sílí každým dnem, některé už hlásí nouzi i personální vyčerpání. Část krajů je povolání mediků nakloněna.

Pomoc by uvítala například brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny. „Takový krok bychom uvítali velmi. A to nejen mediky, ale také sestry z vyšších ročníků zdravotnických škol, VOŠ či na bakalářském nebo magisterském studiu,“ uvedla mluvčí Dana Lipovská. Už nyní podle ní několik studentů – mediků i sester – zůstalo v nemocnici na výpomoc ještě z předchozí vlny, jde ale o jednotlivce.

Medici povinně pomáhali v nemocnicích loni na jaře a na podzim i na začátku letošního roku. Už v březnu se proti tomu vyslovila Asociace děkanů lékařských fakult, která upozornila na to, že to nepříznivě ovlivňuje kvalitu výsledků studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví.

„Pokud by se s nouzovým stavem měla opět pojit pracovní povinnost mediků, tak je to z našeho pohledu velmi nešťastné. Výuky by se to samozřejmě dotklo dost významně, jedná se především o čas, kterého je ke studiu medicíny potřeba opravdu hodně. Ne nadarmo je medicína jedním z mála oborů, který se vůbec nedá studovat jinak než prezenčně a prakticky se jedná o ,zaměstnání` na plný úvazek,“ popsal pro Seznam Zprávy Tomáš Jelínek, student šestého ročníku medicíny na 2. lékařské fakultě UK a člen projektu Medici pro očkování.

Zmínil, že zásadní součástí výuky jsou také odborné praxe, o které medici už v posledních dvou letech z velké části úplně přišli. „Tyto praxe v žádném případě není možné plnohodnotně nahradit prací v rámci pracovní povinnosti. Medicínu jednoduše není možné vystudovat online a trochu se bojím, že množství už doteď omezené výuky se může projevit na kvalitě lékařů do budoucna,“ dodal.

Postupem času jsme však začali vnímat, že je toho spíše zneužíváno a stát nás zavedením pracovní povinnosti začal využívat jako levnou pracovní sílu na pokrytí personálních nedostatků.
Tomáš Jelínek, student medicíny

Stejně věc vidí také Martin Pilous, student pátého ročníku všeobecného lékařství. „Mně, ani spolužákům, se kterými jsem mluvil, se znovuzavedení pracovní povinnosti nelíbí. Těch důvodů pro to máme několik, ale tím nejdůležitějším je fakt, že stále běží prezenční výuka. Musíme se připravovat na zkoušky, já osobně mám za týden první ze šesti státnic. Náš studijní plán je nabitý. Výuka standardně začíná v 8 hodin ráno, po obědě pokračujeme stážemi, po nich je čas se učit a k tomu bychom měli jít na noční směnu do nemocnice? To mi nepřijde zvládnutelné,“ popsal.

Při minulé vlně v nemocnici pracoval jako sanitář na oddělení ARO. „Jako kluci jsme tam byli na fyzicky náročnější neodborné činnosti. V pátém ročníku bych už mohl zastávat i pozici praktické sestry, to by však znamenalo být na nějakém standardním oddělení, což obnáší nechat se nejprve pořádně zaškolit a i po tom bych musel pracovat pod dohledem zkušenějších,“ dodal s tím, že ani jedna z variant už mu do budoucí profese lékaře mnoho nového nepřinese.

Medici zároveň připomínají, že se velká část studentů do zvládání pandemie dobrovolně zapojila ještě předtím, než se povinnost zaváděla. „Vnímali jsme to jako naši povinnost už jen z titulu studentů medicíny. Postupem času jsme však začali vnímat, že je toho spíše zneužíváno a stát nás zavedením pracovní povinnosti začal využívat jako levnou pracovní sílu na pokrytí personálních nedostatků ve zdravotnictví, což je nicméně dlouhodobý problém nejen v době covidu. Problém nedostatku nižšího zdravotního personálu v důsledku špatných pracovních podmínek a ohodnocení zkrátka nejde lepit studenty a už vůbec ne v dlouhodobém měřítku,“ dodává Tomáš Jelínek.

Medici se shodují, že i pro aktuální vlnu covidu by bylo ideální nechat zapojení studentů na jejich dobrovolném uvážení a časových možnostech. Například Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze pomoc mediků využívá kontinuálně už delší dobu.

„Aktuálně zde pracuje přes 80 mediků v odběrovém centru. Díky jejich spolupráci s VFN můžeme provoz odběrového centra mít v chodu. Dalších přibližně 20 pracuje na klinikách v rámci základní ošetřovatelské péče a pomocných prací,“ uvedla mluvčí Marie Heřmánková s tím, že všichni studenti v nemocnici pracují dobrovolně a na základě běžné dohody o pracovní činnosti.

Lékařská komora je proti pracovní povinnosti

Proti zavedení pracovní povinnosti se postavila i Česká lékařská komora. Její prezident Milan Kubek podle svých slov souhlasí s nouzovým stavem, který by umožnil například opatření omezující kontakty mezi lidmi. „Nesouhlasím ale s plošným uzavíráním škol ani s nasazováním mediků do nemocnic s výjimkou praxe v rámci 6. ročníku studia. Není přijatelné, aby medičky a medici ,rukovali` do nemocnic v situaci, kdy ostatní lidé lidé chodí hulákat na náměstí, křičet na hokej či fotbal a popíjet do barů či hospod,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Proti tomu, aby byli medici znovu povinně nasazeni v nemocnicích, se v pondělí opět ohradili i děkani lékařských fakult. „Představa, že by medici měli být opět vystaveni riziku narušení studia, je pro mě osobně i pro fakultu nepřijatelná. Nechme prosím mediky co nejvíce studovat, připravit se na své povolání, které je, jak vidíme i teď, nepostradatelné,“ uvedl pro Seznam Zprávy děkan 1. lékařské fakulty UK Martin Vokurka.

Další sázka na armádu

V českých nemocnicích nyní leží téměř 5 500 pacientů s covidem a 764 z nich je v těžkém stavu nebo vyžaduje vysoce intenzivní péči. Pro personál to znamená psychický i fyzický nápor a náročnou práci v neprodyšných ochranných oblecích. Na veřejnost mají zdravotníci jasný apel – nechte se očkovat. Právě neočkovaní totiž tvoří většinu pacientů i zemřelých.

Dokud se proočkovanost nezvýší a nenaběhne ochranný efekt vakcinace, očekávají další nápor hospitalizovaných. Jediným dalším zdrojem pracovních sil tak zůstává armáda. Už teď je nasazená v téměř 40 zařízeních, ve kterých slouží okolo 170 vojáků. Čtyři nově pomáhají i v uherskohradišťské nemocnici.

„Budou vypomáhat prozatím 14 dnů na standardních odděleních pečující o covidové pacienty. O prodloužení této lhůty máme do budoucna zájem, stejně jako uvítáme pomoc všech zdravotníků, studentů zdravotnických oborů  i zdravotníků v důchodu,“ uvedla mluvčí nemocnice Lucie Sedláčková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované