Hlavní obsah

„Vozíte omikron jako suvenýr.“ Přesto sousedé zaváhali s povinným očkováním

Foto: Michal Dvořák, Seznam Zprávy

Momentka ze sobotní demonstrace proti povinnému očkování ve Vídni.

Reklama

Ministr zdravotnictví oznámil, že sice dál prosazuje zákon o povinném očkování proti koronaviru s platností od 1. února, ovšem až od dubna bude schopen kontrolovat, jestli ho občané dodržují. Jaký to má smysl? ptají se Rakušané.

Článek

Počet nakažených roste v Rakousku už druhý týden. Nejdříve v lyžařských střediscích Tyrolska a Solnohradska, v pondělí informoval bulvární deník Kronen Zeitung, že „omikron v batohu“ vozí vídeňští navrátilci z dovolené.

Čísla to potvrzují. Podobně jako v Praze dosahuje incidence koronaviru ve Vídni hodnoty 800 případů na sto tisíc obyvatel za týden, dvojnásobek proti okolním okresům.

Už ve čtvrtek vyhlásil rakouský kancléř Karl Nehammer (Lidová strana) strategii, jak páté vlně koronaviru čelit.

Nadále trvá lockdown pro ty, kdo se nenechali očkovat. Stejně jako v Česku se karanténa nakažených zkrátila na pět dnů, od pondělí byla zavedena povinnost nosit respirátory na ulicích, kde nelze udržovat dvoumetrový rozestup. Především však policie posílí kontroly, jak se dodržují předpisy, ze současných třiceti tisíc denně na několikanásobek.

Pátek ovšem připomněl, do jak velkého chaosu se jižní sousedé Česka během boje s koronavirem propadli. K překvapení veškeré mediální scény oznámil ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein ze strany Zelených, že sice nadále prosazuje zákon o povinném očkování proti koronaviru s platností od prvního února, nejdříve od dubna však bude schopen kontrolovat, jestli ho občané dodržují.

Média okamžitě zaplavila debata o tom, jestli má smysl, aby parlament dvacátého ledna o povinném očkování vůbec hlasoval.

„Nelze vyloučit, že omikron povede k promoření. Proto může mít zpoždění očkovací povinnosti přinejmenším jednu výhodu. Můžeme ještě v klidu rozhodnout, jestli má smysl,“ napsal deník Die Presse, který má blízko k Lidové straně.

„Pokud se bude očkovací povinnost uplatňovat, hrozí vládnímu záměru, že se změní na byrokratické monstrum,“ varoval levicový Der Standard, který dosud prosazoval co nejpřísnější opatření proti covidu.

Po Mücksteinově přiznání tak vyšla celostátní média vůbec poprvé vstříc kritikům povinného očkování, kteří v sobotu odpoledne opět zaplavili vídeňskou Okružní třídu, podle policie v počtu čtyřiceti tisíc.

Postoj o něco mění také politická třída. Dosud se demonstrací účastnila opoziční, radikálně pravicová Strana svobodných, kterou však novináři zpravidla nepovažují za „salonfähig“ a neberou ji vážně. V neděli však informoval nejčtenější bulvár Kronen Zeitung, že „proti povinnosti očkovat vystoupil první top-politik,“ konkrétně hejtman spolkové země Burgenland Hans-Peter Doskozil z rovněž opoziční sociálnědemokratické strany (SPÖ).

„Očkování je cestou z krize, o tom nemusíme diskutovat,“ uvedl šéf země, která má nejvíc očkovaných. Dodává ovšem: „Povinnost očkovat, jak nám ji dali na stůl, bychom měli ještě promyslet.“ Podle Doskozila by bylo efektivnější a byrokraticky méně náročné přestat platit neočkovaným PCR testy. S tím by měli ještě větší náklady než s placením pokut za to, že se neočkují.

Vídeňské vedení SPÖ ovšem Doskozilovy návrhy obratem zavrhlo. Pochybnosti odmítl v rádiu Ö1 také kancléř Nehammer.

Průzkum společnosti D8 Marketing s názvem „So tickt Osterreich 2022“ zjistil, že na přelomu roku podporovalo povinné očkovaní 54 procent Rakušanů, proti jich bylo 27 procent a zbytek neměl názor.

Přinejmenším příznivcům povinnosti očkovat jsou současné komplikace nepochopitelné. „Vědci přece dokázali, že to pomáhá,“ kroutí hlavou lékař na penzi Peter, který žije v městečku za Vídní. Úřadům nabídl pomoc při očkování a aktivně upozorňuje sousedy, kdy je možné se také v jeho obci testovat. Povinnost je podle něho potřebná prostě z toho důvodu, že příliš mnoho Rakušanů podléhá dezinformacím.

Rakousko je zatím jedinou evropskou zemí, která má konkrétní plán, jak zavést očkovací povinnost pro všechny dospělé od 16 let. Povinnost pro občany nad 50 let chystá Itálie, nad 60 let Řecko a Česko.

Všeobecnou povinnost ohlásil také nový německý kancléř Olaf Scholz, podle mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung ale bude plán schválen nejdříve koncem března.

Reklama

Doporučované