Hlavní obsah

Nemocnice pod tlakem omikronu, nedostatek zdravotníků omezuje výkony

Foto: ČTK

Nemocnice v celém Česku od konce ledna čelí nárůstu nemocných zdravotníků nakažených covidem.

Část personálu nemocnic zůstává nyní doma. Buď jsou v karanténě, nebo se starají o děti. Některá zdravotnická zařízení proto musí i mírně upravovat provoz.

Článek

Karvinská hornická nemocnice se musí v těchto dnech obejít bez 25 zdravotníků. Reálně to má dopad i na některé malé operativní úkony – zejména artroskopické operace.

Vsetínská nemocnice už na konci ledna musela kvůli absencím omezit provoz dětského lůžkového oddělení. „Minulý týden byla, nebo aspoň doufáme, špička v nemocnosti personálu, ale pořád je poměrně vysoká,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Lenka Plačková. Dodává, že proto stále trvá omezení v dětském pavilonu.

Mírná omezení péče kvůli nemocnému personálu zmiňuje i Adam Fritscher, mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc. „Číslo se pohybuje kolem 150 lidí. Ale dynamicky se to mění. Je to v tuto chvíli o něco větší problém než počet pacientů,“ popisuje aktuální situaci Fritscher.

Fakultní nemocnice v Ostravě měla zatím nejvíce absencí v minulém týdnů ve středu, kdy chybělo 386 zaměstnanců, v pondělí evidovali 288 absencí. „Naštěstí je to pokles. Díky zastupitelnosti celou situaci zvládáme, byť v některých specializacích to není jednoduché,“ zmiňuje mluvčí nemocnice Petra Petlachová zejména anesteziologicko-resuscitační oddělení.

Brněnská fakultní nemocnice naopak aktuálně zažívá nejvyšší počet nakaženého personálu – 415 lidí. Překonali tak dosavadní rekord z roku 2020, kdy bylo nakažených 412 zdravotníků. A například loni v říjnu měli 50 covid pozitivních zaměstnanců.

Situaci přesto podle mluvčí nemocnice zvládá i díky tomu, že ji dopředu předvídala a plánovala podle toho i provoz. „Očekávalo se to, byly takové predikce, operativa proto jede třeba na 80 procent. A proto se dá chod vykrýt i bez těchto lidí,“ vysvětluje mluvčí Veronika Plachá.

Dvojí problém: nemocní jsou jak pacienti, tak zdravotníci

Ze statistických dat, která zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, vyplývá, že v pátek 4. února bylo na covid pozitivně testováno celkem téměř 7 700 pracovníků ve zdravotnictví. Z toho necelých 1 300 lékařů a zbytek zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu.

Podrobnější krajská data ukazují, že největší problém je po lidnaté Praze a Středočeském kraji také v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.

Statistika covid pozitivních zdravotníků a lékařů k 4. únoru:

Podle celorepublikových statistických údajů zároveň roste i počet hospitalizovaných – pondělní údaj 3 413 je letos zatím nejvyšší. Ovšem počet hospitalizovaných v těžkém stavu byl podle pondělních statistik 216, začátkem ledna přitom byli tyto údaje i dvojnásobné.

A opět právě na jihu a severu Moravy bylo do soboty 5. února nejvíce lidí hospitalizovaných s covidem. V Jihomoravském kraji 414 a Moravskoslezkém kraji 410. V Praze pak v sobotu leželo 338 hospitalizovaných pacientů s covidem.

Například v Bílovické nemocnici v pondělí pečovali o osm covidových pacientů. „Z většiny jsou to starší a neočkovaní lidé. Převažuje varianta omikron,“ popisuje Magda Otáhalová, mluvčí Bílovické nemocnice.

„Stoupají standardní infekční lůžka, ale na intenzivní péči lidé nepřibývají. Oproti předešlým vlnám je to velký rozdíl,“ říká Hana Hanke z Nemocnice Šumperk. Mají tady 23 hospitalizovaných pacientů s covidem celkem a z toho tři na jednotce intenzivní péče.

Ostravská fakultní nemocnice přibrala od pátku 22 pacientů. Celkem tak hospitalizuje 81 lidí s covidem, z toho 8 na specializovaných odděleních JIP a ARO.

Mírně přibylo pacientů i ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde měli v pondělí 32 pacientů, minulý týden v průměru hospitalizovali 20 až 25 pacientů.

„Minulý týden nám přibývalo deset lidí denně, pak se to ale koncem týdne zastavilo a něco málo kleslo a zatím to spíš stagnuje,“ líčí trend Veronika Plachá z brněnské fakultní nemocnice. Popisuje, že roste počet hospitalizovaných dětí – celkově jich je 29.

„Hospitalizujeme jak děti, které mají problémy s kašláním – jsou to malé dětičky, jejichž rodiče mají obavy, že by se mohly začít dusit, nebo jsou to děti, které mají další příznaky jako zvracení a průjmy a tam hrozí dehydratace. Nebo i starší, kteří mají kvůli covidu zápal plic,“ říká Plachá.

Mluví ale i o tom, že některým dětem se stane například úraz, nebo mají akutní slepé střevo a při převozu do nemocnice jsou pozitivně otestované, a proto také spadnou do covidových statistik.

Doporučované