Hlavní obsah

Dušek: Do deseti dnů budeme vědět, jestli omikron zahltí nemocnice

Foto: Profimedia.cz

Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.

Reklama

18. 1. 18:35

Podle statistika Ladislava Duška se skokový nárůst očekával, jeho reálný vrchol však možná ani neuvidíme. Maximum nově nakažených, které testy mohou odhalit, se pohybuje kolem 35 tisíc, řekl pro Televizi Seznam.

Článek

20 tisíc nově nakažených – údaj za včerejšek – není vrchol zimní vlny omikronu, určitě to bude víc. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, v rozhovoru pro Televizi Seznam uvedl, že reálný počet nakažených v populaci se ani nedozvíme, protože nás limituje kapacita testů. Do deseti dnů však budeme vědět, jestli omikron zahltí nemocnice, nebo ne.

Za minulé pondělí přibylo lehce přes sedm tisíc nově nakažených, za toto pondělí je to 20 tisíc, skoro trojnásobek. Byl už tu někdy takto strmý mezitýdenní nárůst? Čekali jste toto číslo?

Takový nebyl samozřejmě. Říct, že jsme to čekali, by znělo nafoukaně. Mohlo to být ještě strmější, když se podíváte třeba na data z Londýna, z Dánska nebo Jihoafrické republiky. Nástup omikronu odpovídá dvou a půl až třikrát větší základní reprodukci neboli nakažlivosti ve srovnání s deltou. Tudíž nárůsty nově diagnostikovaných jsou očekávatelné a mohly být ještě prudší.

Jsme samozřejmě limitováni počtem testů, které děláme.

Za včerejšek bylo provedeno 83 tisíc PCR testů, které odhalily asi 20 tisíc nákaz. O kolik víc je podle vás nově nakažených?

Na vrcholu může být třeba dvaapůlkrát víc nakažených, než jsou nově diagnostikovaní. Je to samozřejmě odhad. Ale zatím modely docela fungují, jsme tak ve shodě – pokud vím – i s jinými skupinami modelářů anebo s mezinárodními publikacemi.

Jdeme nyní k jakémusi vrcholu šíření omikronu. Podle prokazatelných zpráv má teď na svědomí 80 až 90 procent z celkového objemu nákaz. Takže během dní bude dominovat úplně.

Platí to stále, že vrchol omikronu bude na přelomu ledna a února? A jaké budou denní přírůstky?

Zatím to stále platí. Počítali jsme s tím, že dominance nastane 17 dnů po konci roku, tak se to i děje. To, jak nabírá dominanci nad deltou, tlačí reprodukční číslo směrem nahoru. Podle platných modelů bychom byli na R = 1,4 až 1,6. Není tedy důvod zatím měnit predikci. Jestli to bude kulminovat tento nebo příští týden ke konci ledna, to už ukáže příroda. Každopádně to bude velmi rychlé. Půjde to rychle nahoru a relativně rychle začne pokles.

Jaký je tedy číselný odhad počtu nově nakažených?

Myslím si, že to není podstatné číslo. A ani ho nevím.

Alespoň ilustračně.

Desítky tisíc denně. A tam už teď jsme. A spočítejte si se mnou, kolik vůbec můžeme vidět. Pokud budeme dělat 90 tisíc PCR testů denně, tak při 30procentní relativní pozitivitě se dostaneme na 30 až 35 tisíc nových diagnostikovaných. Takže nás limituje objem testů, abychom zachytili reprezentativní počet nakažených.

Ale to zdaleka není nejpodstatnější číslo. Důležité je sledovat nákazu v kritické infrastruktuře, aby to nevyřadilo z provozu základní složky státu, jako jsou nemocnice, a hlídat zdravotní dopad. A ten teprve v následujících dnech uvidíme.

Nevíme, co omikron udělá se 400 tisíci ohroženými lidmi

Shodujete se s jinými odborníky, že omikron prolétne populací. Dá se odhadovat, kolik lidí se nakazí?

Dá, ale je to velice těžké modelování. Primárně citlivých – tedy těch, kteří se nakazí velice snadno – je v Česku jeden a půl milionu lidí. A s vysokou pravděpodobností je až tři miliony vysoko citlivých. To jsou lidé, kteří jsou neočkovaní, nemají záznam o prodělání nemoci v nedávné minulosti, a tudíž je vysoká pravděpodobnost, že se mohou nakazit, samozřejmě ne všichni v jeden den.

Těch nákaz v lednu mohou být poměrně vysoké statisíce. Ale to zase není nejpodstatnější údaj. Daleko důležitější je, že mezi nechráněnými, tedy neočkovanými a bez záznamu o prodělání, je až 400 tisíc potenciálně zranitelných obyvatel. To je kohorta, kterou je potřeba sledovat, protože nevíme, jakou odezvu může u nich nákaza omikronem vyvolat. Určitě část bude mít těžký průběh, takže počítejme s tím, že počet hospitalizovaných se nevyhnutelně zvýší.

Zatím zaklepejme, že u očkovaných druhou dávkou – ale zejména posilující – se dramaticky snižuje těžký průběh nemoci, a to je dobrá zpráva.

Zahlcení nemocnic se projeví do deseti dnů

Lze už něco říct k tomu, zda platí, že u omikronu je třikrát méně pravděpodobné, že bude mít člověk těžký průběh?

V tuto chvíli bych se schoval za mezinárodní literaturu. Už vycházejí velice kvalitní mezinárodní publikace nejenom z Velké Británie a z Dánska, které ukazují a potvrzují, že pokles virulence může být o 50 až 80 procent. Snížená „nebezpečnost“ tady je, ale riziko je v šíření nemoci. I to relativně malé procento vám může ve velké rychlosti udělat množství hospitalizací.

A pořád visí otazník nad neočkovanou a nechráněnou částí populace. Kdybychom tohle neměli a zranitelná skupina byla třeba desetkrát menší, v predikcích bych byl optimistický. Zatím opravdu hrozí, že v rychlosti a nekontrolovatelnosti může být v krátkém období poměrně velké množství lidí nemocných. Ale v tuto chvíli zásah do nemocnic vypadá relativně příznivě.

Na jakou úroveň by se zátěž nemocnic mohla ve vrcholu dostat?

Aktuálně je to 150 pacientů denně, mohlo by to být třeba až 500. Pak by počty hospitalizovaných mohly dosáhnout dalších tisíců. Konkrétní číslo samozřejmě nevím, model ukazuje zhruba 50 procent podzimní vlny. Tohle zdaleka ale není nejhorší scénář, to je ten realistický.

Zatím máme různé scénáře, protože neznáme dynamiku šíření a ani zdravotní dopad na neočkovanou populaci. Měli bychom být připraveni radši na ten horší scénář. Jediná dobra zpráva je, že to budeme vidět do deseti dnů. Už v tuhle chvílí bude velké množství lidí pozitivně diagnostikovaných, kteří mají predispozici k těžkému průběhu. My je budeme sledovat, abychom mohli včas vysílat signál zdravotnické záchranné službě a nemocnicím, na co se mají připravit.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje přijet s očkovacím schématem, který by odrážel sezonnost koronaviru, podobně jako chřipky. Můžete porovnat sezonnost chřipky a koronaviru?

Už delší dobu nevěřím na pojem promořování, protože je evidentní, že virus se v populaci udržuje i přes letní období a udržuje si jakousi latentní virovou zátěž. Nakazí vás asymptomaticky třeba i opakovaně a vy o tom ani nevíte. Takhle přežívá a je velmi podobný strategii přežívání ostatních virových onemocnění.

Nejsem virolog a tohle není správná otázka na mě. Ale zdravotní dopad je jednoznačně sezónní, to je bez diskuze. Pokud tedy máme připravovat sezonní imunizaci populace, aby nejvíce pokryla potenciálně ohrožené, tak bychom to měli připravovat na nástup podzimu. Řekněme říjen a dál a posílení imunity na leden, únor a březen. Takhle se zatím v našich zeměpisných šířkách virus chová. Nutno však říct, že v letních obdobích virus nikam nezmizí, zůstává tady a bude zůstávat i dál. Nějaká forma přípravy imunizace, která by se připravovala na sezonu, mně jako laikovi-nevirologovi připadá rozumná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované