Hlavní obsah

Rekordní počty nakažených covidem v Česku ukázaly, že očkování zabírá

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

10. 12. 2021 14:16

Přírůstky posledních týdnů se stále mohou projevit v nemocnicích, poměr hospitalizovaných je však proti začátku roku výrazně nižší. Podle Víta Tučka z vědeckého sdružení BISOP jde o důkaz efektivity vakcíny i proti deltě.

Článek

Všech deset zatím rekordních přírůstků nakažených koronavirem v Česku přibylo v letošní podzimní vlně. Až na jedenáctém místě je 17 783 pozitivně testovaných z 6. ledna. Tuto hodnotu navíc na přelomu listopadu a prosince překonával i sedmidenní klouzavý průměr denních přírůstků.

Již tak zaplněné nemocnice pohybující se na hranici svých možností, se proto začaly připravovat na další nápor pacientů vyžadujících hospitalizaci.

Ten sice přichází, oproti prudkosti, s jakou přibývají nakažení, je ale výrazně mírnější. Zatímco při jarním vrcholu klouzavého průměru přírůstků bylo průměrně necelých 13 tisíc případů denně a přes 6,7 tisíce hospitalizovaných, v aktuální vlně je rekordní průměr téměř 19 tisíc a ve stejný den přes 6 tisíc hospitalizací.

Na první pohled je tedy zřejmé, že současná vlna nepřináší tak vysoké množství nakažených, kteří vyžadují nemocniční péči. Je však třeba mít na paměti, že mezi nákazou a hospitalizací je obvykle sedmi- až desetidenní prodleva a data se ještě mohou zpětně měnit při dopočtech.

Zajímavý je fakt, že nejvíc hospitalizovaných bylo podle statistik 15. března, nemocniční péči tehdy potřebovalo přes 9,5 tisíce nakažených. Ve stejné době přitom evidované denní přírůstky zdaleka nedosahovaly lednových hodnot.

Podle matematika a datového analytika Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Víta Tučka však nemusí být statistika přírůstků z té doby zcela přesná. „Procento nově nakažených, které po těch asi sedmi až deseti dnech skončí v nemocnici, je celkem stabilní. Otázkou je jen, jak přesně umíme v daném čase zjistit ten počet skutečně nově nakažených.“

Analytik dále připomíná, že u počtu aktivních hospitalizací hraje velkou roli ještě jeden faktor – to, jak dlouhou dobu stráví daný člověk v nemocnici.

Prodělání chrání, promoření však nebylo dostatečné

Jak Tuček připomíná, je také potřeba zohlednit jiné přístupy k epidemii. „Dnes děláme více testů a procento pozitivních je nižší. Počty hospitalizovaných ale porovnatelné jsou,“ vysvětluje.

Hlavní příčinu nižšího počtu hospitalizovaných vidí jinde: „Na jaře byla epidemie způsobená variantou alfa, zatímco dnes se jedná o variantu delta, která je násobně nakažlivější a vede i k mírně větší míře hospitalizací. Navíc máme mnohem mírnější protiepidemiologická opatření než na jaře a jejich dodržování není kontrolováno. Přesto jsou počty hospitalizovaných nižší. To je přímý důsledek očkování rizikových skupin obyvatel.“

Na jaře byla epidemie způsobená variantou alfa, zatímco dnes se jedná o variantu delta, která je násobně nakažlivější a vede i k mírně větší míře hospitalizací. Navíc máme mnohem mírnější protiepidemiologická opatření než na jaře a jejich dodržování není kontrolováno. Přesto jsou počty hospitalizovaných nižší. To je přímý důsledek očkování rizikových skupin obyvatel.
Vít Tuček, analytik Centra pro modelování biologických a společenských procesů

Prodělání nemoci podle Tučka chrání proti vážnému průběhu nemoci přinejmenším stejně dobře jako vakcína. „Jak je ale vidět z vysokých čísel nakažených a z vysokých čísel hospitalizací, procento ‚promořených‘ nebylo ani zdaleka dostatečně velké na to, aby naše zdravotnictví zachránilo před katastrofickou situací.“

Matematik také připomíná, že při sledování čísel je třeba pamatovat na důležitý faktor. „Oproti jaru tady bohužel jsou menší zdravotnické kapacity, takže ačkoliv je počet hospitalizovaných nižší, dochází k významnému omezení zdravotní péče.“

Nový rok, nová varianta

Se začátkem roku 2022 pak Tuček očekává útok varianty omikron, do spekulací se ale nepouští. „Zatím není dostatečně prostudovaná na to, abychom mohli říci, zda to bude problém, nebo ne.“

„Vysoké nárůsty omikron pozitivních případů v Jihoafrické republice, Spojeném království, Dánsku a jiných zemích jsou dané kombinací dvou faktorů,“ vysvětluje. „Prvním je vyšší nakažlivost, která by vedla k menším problémům, jejichž závažnost by závisela na míře imunizace populace. Druhým faktorem je imunitní únik, tedy kolik procent imunizovaných lidí je možno touto variantou znovu nakazit. Zde je potenciál k velkým problémům, kterých se lze podle předběžných dat do určité míry vyvarovat očkováním třetí dávkou.“

Budoucnost závisí na našem chování

Dalším větším či menším vlnám způsobeným variantou omikron či variantami budoucími se pravděpodobně nevyhneme. „Vývoj v dalších letech bude záviset na tom, jak se s ‚covidem naučíme žít‘,“ říká Tuček. „Jsme přesvědčeni, že kombinace očkování, léčby a chytrých opatření může zajistit, abychom mohli žít téměř jako před pandemií. Jak bude vypadat budoucnost, výrazně ovlivňuje zejména naše jednání.“

Epidemie má podle něj potenciál naučit lidi prospěšným změnám chování. Například zvyk chránit sebe i druhé respirátorem v období epidemie nebo v případě, že se sám necítím dobře, bude pro společnost přínosný i po zvládnutí pandemie covidu-19.

Srovnání s klasickou chřipkou však analytik odmítá. „Covid rozhodně není chřipka. Jedná se o mnohem nakažlivější onemocnění, které ve velice vysoké míře vede k dlouhodobým následkům.“

Přesto určité podobnosti obou nemocí připouští. „Jedná se o respirační onemocnění, u kterého většině obyvatel nehrozí vážný průběh, hospitalizace ani smrt,“ dokládá. „Máme na tuto nemoc skvěle účinné očkování, které nejspíše bude potřeba, stejně jako u chřipky, obnovovat každý rok. Léky proti tomuto onemocnění jsou v posledních fázích klinických studií, a pokud vše dobře dopadne, budou široce dostupné na trhu již v příštím roce.“

Aktuální situace efekt očkování potvrzuje

Čtvrteční čísla ukázala další mírný pokles v přírůstcích, zvolna klesá také pozitivita testů. Mezi nově nakaženými po přepočtu na 100 tisíc zástupců skupiny stále jednoznačně převládají neočkovaní. Na jednoho pozitivně testovaného s ukončeným očkováním vychází dlouhodobě zhruba tři, kteří nemají ani první dávku.

Častý argument, že lidé s ukončeným očkováním se nemusí testovat, sice neplatí, při srovnání pozitivity testů je však jasně vidět, že i ta je u očkovaných nižší. Důležité je také zmínit, že ve statistice neočkovaných jsou pro tento případ zahrnuti také lidé, kteří nemají dokončený celý proces. A že motivace k testování může být u skupin různá.

Pokud by skupina očkovaných a neočkovaných byla stejně veliká, převládali by druzí zmínění jednoznačně i v nemocnicích. Bylo by jich tam zhruba 3,5krát více, než lidí s dvěma dávkami.

Ještě větší nepoměr ukazuje statistika z JIP pro kategorii pacientů starších 65 let. V hypotetickém scénáři, kdy na oddělení leží osm pacientů, by v něm byl jediný očkovaný člověk.

Vakcína tedy potvrzuje účinnost zejména proti hospitalizacím, těžkému průběhu a úmrtí. Po přepočtu na 100 tisíc vychází v prosinci dvojnásobek obětí právě na neočkované.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované