Hlavní obsah

Na omikron máme dva až tři scénáře, spustíme je v lednu, tvrdí Válek

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.

Reklama

10. 12. 2021 9:30

Kandidát na budoucího ministra zdravotnictví Vlastimil Válek se svým týmem připravuje strategii pro boj s variantou omikron. Na řadu by podle něj mohla přijít v lednu, podle toho, jak se omikron vyvine.

Článek

Nová covidová varianta omikron je v Česku zatím jen v jednotkách případů. Jak na ni zareagovat, zatím neví vláda končící ani ta budoucí. Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v rozhovoru pro Seznam Zprávy naznačil, jakým směrem se chce v boji s omikronem v dalších týdnech vydat.

Jeho tým má připravených několik scénářů. Který nasadí, bude jasné až po Novém roce. „Jeden ze scénářů počítá s tím, že se udělá plošné vstupní testování na začátku školního roku a zároveň diskriminační test u pozitivních, abychom zjistili, jaké bude rozšíření omikronu,“ říká.

Vláda by měla být jmenována už v příštím týdnu. Máte už plán, jak zareagujete na novou variantu omikron?

Zrovna jsme to diskutovali na posledním jednání skupiny profesora Romana Chlíbka. Hovořili jsme o různých variantách včetně toho, jak nastavit sekvenování či diskriminační testy (jsou prováděny v laboratoři u PCR pozitivních vzorků a umožňují stanovit, zda se v daném případě jedná o konkrétní mutaci, pozn. red.). Asi upravíme doporučení na 10 procent diskriminačních testů tak, aby to bylo nepodkročitelné minimum. Ale když to budou centrální laboratoře, tak by jich mohly dělat víc.

Rastislav Maďar upozornil na to, že informace z JAR jsou naprosto protichůdné. Sesbíral několik studií. Uvidíme, co omikron bude znamenat. Zatím informace nejsou úplně jednoznačné, ale v podstatě se připravujeme i na variantu, že by omikron byl dominantní mutace tak, jak se to ukázalo u delty. Dochází k tomu, že agresivnější mutace tu původní převálcuje během jednoho až dvou měsíců, tudíž by k tomu došlo až po Vánocích.

Takže do Vánoc věc nemá řešení?

Tím, že jsou vánoční svátky, není škola, většina lidí nechodí do práce, tak není úplně jak je testovat. Proto jsme doporučili, aby se dělalo dvoufázové testování ve školách před odchodem na prázdniny. Doufám, že na to ministerstvo zdravotnictví přistoupí, jednání budou v pátek. Plus pořád zvažujeme variantu, že by bylo hrazené testování pro zaměstnance tak, abychom eventuálně zachytili rychlost šíření.

Já bych velmi rád, abychom překonali jarní měsíce a ještě léto, kdy stále budeme sklízet, co bylo zaseto před půl rokem. Ale chtěl bych, abychom už do podzimu vstupovali se standardním přístupem k očkování. Aby bylo už zcela v rukách praktických lékařů.
Vlastimil Válek

De facto sledujeme vývoj situace. Zatím se zdá, že spíš ty méně pesimistické informace z JAR by mohly být ty přesnější. Máme nachystané dva nebo tři variantní scénáře, ty bychom chtěli spustit v lednu.

Jaké ty scénáře jsou?

Jeden ze scénářů počítá s tím, že se udělá plošné vstupní testování na začátku roku a zároveň diskriminační test u pozitivních, abychom zjistili, jaké bude rozšíření omikronu.

Ale to je zatím velká spekulace, protože opravdu nedokáže nikdo odhadnout, jak bude proti omikronu odolná posilující třetí dávka očkování. Zatím se zdá, že rozdíl mezi druhou a třetí dávkou je u omikronu daleko důležitější než u delty. To znamená, že pravděpodobně budeme doporučovat přeočkování i dalších věkových skupin, než jak je to nastaveno nyní. Chtěl bych, aby se to posunulo i k nižším ročníkům. Ruku v ruce s tím jde navýšení kapacity u praktických lékařů, nyní je to tak, že asi přes 300 praktických lékařů ještě neočkuje. Do konce roku budou vtaženi. Moje ambice je, aby se praktici dostali na nějakých 100 tisíc dávek denně.

Velká města asi rozšíření vakcinace zvládnou kapacitně v pohodě, ale jste připraveni i na menší regiony?

Velká města mají výhodu v tom, že je tam dobrá dopravní obslužnost a člověk se nemusí komplikovaně dostávat do očkovacího centra, proto ve velkých městech je daleko snazší očkovat ve velkých očkovacích centrech, nemocnicích či supermarketech. A v odlehlejších regionech je to opravdu na praktických lékařích.

Dohodli jsme se s pojišťovnami na velmi zajímavé finanční stimulaci praktiků. Je zde velká suma klientů, které je potřeba naočkovat doma. Vymysleli jsme pobídkový balíček, který bude zvlášť ohodnocovat očkování doma. Protože to pro praktika znamená větší komplikaci než v ordinaci. Také diskutujeme, jak zjednodušit formuláře, které musí vyplňovat.

O finanční stimulaci pacientů seniorů jste neuvažovali? Nyní to zavádí třeba Slovensko…

Já si myslím, že zájem o očkování není malý, je velký. Navíc myslím, že ho posílí i to, že po Novém roce budou k dispozici vakcíny i pro ty, kteří se obávají mRNA vakcín. Zrovna dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme měli jednání s velvyslancem Portugalska a domluvili jsme se na videokonferenci s jejich velkoadmirálem, který boj s pandemií koordinuje. Je to dobrý model země, která má největší proočkovanost, přitom tam není žádná povinnost ani finanční stimulace. Není to ani země zvyklá na rakousko-uherské nebo německé dodržování pokynů a předpisů. Je to spíše svobodnější a volnější země, přesto se podařilo občany stimulovat.

Co se od nich chcete naučit?

My se tady nebavíme s dětmi, ale s dospělými inteligentními lidmi. Je potřeba vysvětlovat, proč je to dobré a rozumné. I z pohledu zdravotní péče. Vakcína stojí 230 korun, jedna dávka preparátu na léčení stojí 60 tisíc korun. Já chci, abychom v našem systému nevyplýtvali peníze tím, že budeme léčit draze, když tomu můžeme předejít prevencí. Peníze v solidárním zdravotním pojištění by měly sloužit těm, kteří měli smůlu a narodili se se zdravotním handicapem nebo mají onkologickou nemoc. Těm musí být k dispozici léčba, která je rovněž velmi drahá. Peníze v systému musí pro tyto pacienty být. Je potřeba vysvětlovat, neuplácet, ale odměňovat za odvedenou práci u praktiků. A umožnit především seniorům, aby nemuseli nikam jezdit a aby jim to vysvětloval někdo, komu důvěřují, což praktický lékař je.

Jsou opatření nyní dostačující, nebo nás po Vánocích zavřete doma?

Slovo lockdown není na pořadu dne a nemá smysl ho zkoušet používat. V našem týmu jsme se dohodli na nějakých krocích, které znamenají preventivní kroky, jež by měly snížit riziko šíření. Využívají se kroky jako roušky, testování, musí být ale promyšlené a logicky prováděné. Celá ta skupina, dnes je to 40 odborníků v různých sekcích, nachystala velmi dobrou strategii, kterou bych chtěl postupně realizovat. Dnes si nemůže nikdo myslet, že virus zmizí. O viru víme spoustu věcí, máme účinné vakcíny, objevují se nové vakcíny, máme léky, které jsou sice drahé, ale existují. Víme, jak předcházet nakažení sebe i jiných, víme, jak včas detekovat, když někdo je nakažený, a kdy nasadit léčbu, abychom zabránili komplikacím, a máme velmi efektivní metodu zabránění těžkému průběhu. Tou je očkování. Debatujeme o tom, že pokud nějaká pravidla a podmínky zavedeme, pak musí být tvrdě a nekompromisně vymáhány a není možné při tom švejkovat.

Jak dlouho to vše bude trvat?

Já bych velmi rád, abychom překonali jarní měsíce a ještě léto, kdy stále budeme sklízet, co bylo zaseto před půl rokem. Ale chtěl bych, abychom už do podzimu vstupovali se standardním přístupem k očkování a ke všem těm mechanismům tak, aby to bylo už zcela v rukách praktických lékařů, aby se z toho stala součást preventivních vyšetření. Je to sice vážná nemoc, která má dlouhodobé komplikace a větší úmrtnost než chřipka, ale víme, jak s ní bojovat, jak předcházet tomu, aby se člověk nakazil, a nebudeme zase ve vlnách chaoticky měnit přístup celého systému zdravotnictví podle toho, jak se virus chová.

Zatím se zdá, že rozdíl mezi druhou a třetí dávkou je u omikronu daleko důležitější než u delty. To znamená, že pravděpodobně budeme doporučovat přeočkování i dalších věkových skupin, než jak je to nastaveno nyní. Chtěl bych, aby se to posunulo i k nižším ročníkům.
Vlastimil Válek

Chcete plošnější testování a navýšení kapacity. Zvládne to ale náš systém? Mnohá testovací místa teď hlásí na dlouhé dny dopředu plno…

Záleží na tom, v jakém regionu a jaký typ laboratoře. Ale principiálně lze postupně navyšovat kapacitu, jde až navýšení na 200 tisíc testů denně.

To je zvládnutelné personálně i technicky?

Je, ale bohužel ne plošně. Zůstanou kraje, kde to bude míň dostupné. To, že se dostaneme na 200 tisíc testů, neznamená děleno počtem krajů. V tom je ten ďábel, který se skrývá v detailu. Pokud se ukazuje, že koronavirus je něco, čeho se jen tak nezbavíme, tak nám nezbude než kapacity PCR testů navýšit. Bavíme se o horizontu třeba půl roku, kde bych se chtěl finálně dostat na nějakých 600 tisíc testů, to už současnými kapacitami nelze.

Mimochodem, někde laborantky už dělají přes noc, aby to zvládaly. Ty asi nebudou nadšené, když tohle uslyší…

To je otázka, kdo testy může dělat, o jakých testech se bavíme, je potřeba odlišit kapacitu odběrů, kapacitu přístrojovou. A personální kapacitu těch, kteří je musí obsluhovat. Nedávno v Düsseldorfu na zdravotnickém kongresu byly představeny nové automatické kvantifikační přístroje, které dramaticky snižují personální nároky. Vývoj pokračuje mílovými kroky, a pokud bude PCR nutnost do dalších řekněme pěti let, budeme muset tyto kapacity posílit, možná vtáhnout víc univerzitní centra, přírodovědecké fakulty.

Navýšení kapacity je něco, co je nezbytně nutné, abychom drželi v bezpečí naše spoluobčany. Není zde proto na pořadu dne otázka, zda to jde, nebo ne. Musí to jít, je to potřeba. Škoda že se s tím nezačalo už před rokem, kdy o tom odborníci mluvili. Holt máme rok skluz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované