Hlavní obsah

Debata o EU: Unie chtěla na začátku krize pomoct, členské státy odmítly

Podívejte se na debatu Seznam Zpráv na téma Stav a budoucnost Evropské unie.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Pandemie covidu-19 ovlivnila dění po celém světě. Evropa se aktuálně potýká se silnou druhou vlnou a více než kdy jindy vyvstává otázka – změní se Evropská unie? Debatovali politici, novináři i odborníci.

Článek

Kde je a kde byla EU, když nastala krize? Očekává se od Unie řešení? Kde je Unie, když ji potřebujeme?

Na online diskuzi přijali pozvání Seznam Zpráv europoslanci Dita Charanzová (ANO) a Luděk Niedermayer (TOP 09), socioložka Paulína Tabery, novinářka Kateřina Šafaříková, ekonom Martin Slaný a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Potřebujeme silnou Evropu,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během projevu o stavu Unie, který každoročně pronášejí předsedové a předsedkyně EK. Potřebuje „Evropa“ ještě více „Evropy“? A co vlastně znamená „silná Evropa“ pro nás jako členy, ale i pro vnější pozorovatele, jako jsou Rusko, Spojené státy a dnes již i Velká Británie?

Graf: Jak Češi hodnotili práci institucí a skupin v koronakrizi?

Diskuze začala aktuálním tématem. Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval českou eurokomisařku Věru Jourovou k rezignaci. Jourová v pátečním rozhovoru pro německý Der Spiegel řekla, že Orbán vytváří „nemocnou demokracii“. Orbán to označil za „opovržlivá veřejná prohlášení“ a chce po Komisi, aby komisařku, která má ve svém portfoliu zachování hodnot EU, odvolala.

„Viktor Orbán míří k domácímu publiku, není to poprvé, kdy kritizuje. Já sama jsem kritická k tomu, co se v Maďarsku děje. Chceme ale hledat cestu dialogu,“ řekla v diskuzi europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Souhlasil i Luděk Niedermayer (TOP 09): „Jourová nehovořila o lidech v Maďarsku, ale o způsobu vlády Viktora Orbána“.

Graf: Plán na víceletý finanční rámec EU.

EU a zvládání krize

Kde je a kde byla EU, když nastala krize? Očekává se od Unie řešení? Kde je Unie, když ji potřebujeme?

K tématu se vyjádřil Luděk Niedermayer: „Pro mě bylo velké zklamání, že ministři zdravotnictví se na začátku roku dohodli, že koronavirus nebude problém a nebudeme tedy koordinovat kroky,“ zmínil zásadní chyby ze začátku pandemie koronaviru europoslanec.

„Evropská komise prostřednictvím Centra pro detekování a prevenci se na konci února ptala a chtěla pomoci s koordinací a nákupem zdravotnických materiálů - členské země řekly, že není zájem,“ dodává novinářka Respektu Kateřina Šafaříková.

Více Evropy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu zmínila, že chce „více Evropy“. „Pro mě je více Evropy vnitřní trh. Ale také vnější hranice. Tam více Evropy potřebujeme. Viděli jsme to i během migrační krize,“ přemýšlí nad spojením „více Evropy“ Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. „Spíše než posilování - Evropa v posledních deseti letech oslabuje,“ oponuje ekonom Martin Slaný.

Graf: Rozdělení Next Generation EU.

„Je daleko energičtější, pro mě jako novinářku, ale nenabízí odpovědi - jak přesně chce věci změnit a zlepšit,“ hodnotí projev o stavu Unie novinářka Kateřina Šafaříková. „Jsme na křižovatce, ale to je celý svět, nejen Evropa,“ přidává se také europoslankyně Dita Charanzová.

Jaká je aktuální pozice České republiky v Evropské unii? „Máme občanku, už nejme zelenáči, pár věcí se nám povedlo, umíme dělat dobré aliance, ale musíme ještě nabrat zkušenosti, abychom se stali opravdu dospělými,“ pomáhá si metaforou europoslankyně Charanzová.

Graf: Co pro Čechy znamená EU?

„Maďarsko je ještě stejný puberťák, jako jsme my. Nemáme ale takovou ambici,“ oponuje novinářka Šafaříková, která kritizuje český nezájem o proaktivní přístup být u všech důležitých jednání.

Celou debatu si pusťte ve videu nahoře.

Reklama

Doporučované