Vizita: Testy, nemocnice, praktici. Kam šly covidové peníze?

Když vydá svou zprávu něco, co se jmenuje analytická komise pro dohodovací řízení, stěží to vyvolá široký jásot nebo kolektivní dojetí. Ale pro ty, kteří se snaží proniknout alespoň kousek pod slupku ekonomiky českého zdravotnictví, je to vždycky tak trochu svátek.

Zpráva analytické komise pro dohodovací řízení je dokument, který všechny dílčí špatné zprávy, jež lze během daného roku pochytat z různých zdrojů (pojišťovny, Ministerstvo financí či poskytovatelé zdravotní péče), shrne do několika neúprosných a přehledných tabulek.

Ty slouží primárně jako podklad pro vyjednávání mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb o výši úhrad péče na následující rok. Pojišťovny z nich vyčtou, že systém bude mít v příštím roce opět méně peněz, než by bylo potřeba, takže přidávat se může jenom někde a velmi opatrně.

Zatímco zástupci jednotlivých segmentů poskytovatelů (nemocnice, praktičtí lékaři, laboratoře, ambulantní specialisté a deset dalších) z týchž tabulek vyvodí, že pojišťovny je už léta berou na hůl a teď nastal čas právě v jejich segmentu výrazně přitlačit.

Výsledkem několikaměsíčních jednání mezi oběma stranami je pak buď dohoda a uzavřená smlouva, anebo úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která úhrady přikáže podle toho, kdo dokáže na ministra zdravotnictví hlasitěji křičet.

Vedle toho je ale zpráva, která byla zveřejněna v pondělí, uceleným přehledem o tom, co se stalo se stovkami miliard, jež loni protekly zdravotnictvím, a jaké jsou vyhlídky na další rok. Letos je to zvlášť ponuré čtení.

V roce 2021 vydaly pojišťovny na zdravotní péči ze svých základních fondů (které tvoří asi 97 procent všech výdajů, zbytek je provoz a preventivní programy) 404 miliard korun. Je to o 30 % více než v roce 2019 a o necelých 60 % víc než před pěti lety, tedy v roce 2016. Ve zprávě za loňský rok je zřetelně vidět covidový boom výdajů a jejich velmi nerovnoměrné rozvrstvení mezi jednotlivé segmenty péče.

V následující tabulce je dobře vidět, které typy péče si z covidového růstu nákladů ukously větší díl a které spíš ostrouhaly.

Mezi vítěze covidových let patří bez překvapení nemocnice jako zdaleka největší segment. S ohledem na kritický průběh tří velkých covidových vln to samozřejmě dává smysl, jsou tu ovšem některá „ale“.

Nemocnice „vyhrávají“ dohodovací řízení pravidelně. Platilo to už před covidem bez ohledu na to, jak se všechny politické programy už léta zaklínají obří důležitostí primární péče pro nákladovou efektivitu celého systému. Pandemie tento starý trend jenom zdůraznila.

Výdaje pojišťoven na zdravotní péči v nemocnicích činily v roce 2021 přes 211 miliard korun a byly – oproti celkovému 60procentnímu nárůstu výdajů – o 74 % (nebo také o 90 miliard korun) vyšší než v roce 2016. Proti roku 2019 vzrostly o 36 % (nebo 56 miliard).

Je pravda, že u praktických lékařů je dynamika růstu podobně důstojná. Proti roku 2016 stouply výdaje pojišťoven na péči praktických lékařů v roce 2021 o 70 % (z 15 na 25 miliard), proti roku 2019 činil nárůst přes 45 procent.

Jenže covidový skok u praktiků souvisel s nárazovými bonifikacemi některých činností – očkování, distanční konzultace a podobně – a tyto bonusy se postupně ruší. Takže praktici budou mít v dohodovacím řízení problém si „covidové“ příjmy udržet. Na druhé straně by dobrým argumentem mohla být zátěž, kterou pro primární péči představuje uprchlická vlna vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině.

V nemocnicích naopak o argumenty nouze nebude. Velká část přidaných peněz šla do zvýšení platů, které se na původní úroveň jistě vracet nebudou. Silným argumentem pro udržení výše úhrad, respektive pro jejich další zvýšení, bude dohánění péče odložené kvůli přeměně velkých částí nemocnic na covidária. A navrch můžeme opět přičíst uprchlickou vlnu, v níž nemocnice prostřednictvím takzvaných UA pointů suplují část chybějící kapacity standardní primární péče.

Tlak na nárůst příjmů bude jistě velký i v dalších oblastech včetně těch, které v covidových letech rostly pomaleji. Jde přitom o důležité segmenty, jako je dlouhodobá péče nebo stomatologie, která stále více utíká ze systému veřejného zdravotního pojištění, takže „bezplatného“ zubaře aby člověk hledal v knize kriticky ohrožených druhů.

Příjmy systému navíc podle zprávy analytické komise nijak závratně neporostou. Odhadovaný nárůst příjmů o pět procent stěží pokryje letošní deficit způsobený snížením platby za státní pojištěnce. V tuto chvíli se tedy zdá, že pojišťovny nebudou moci rozeslat poskytovatelům o moc více peněz než letos, neboť rezervy se povážlivě tenčí.

Jistý polštář pojišťovny nepochybně najdou v segmentu diagnostiky, kam spadá testování na covid. V této oblasti, která o parník zvítězila v soutěži o nejvyšší relativní nárůst příjmů za covidové období, zaplatily pojišťovny o 88 % víc než před pěti lety, ale hlavně o 61 procent víc než v roce 2019. Tady bude – pokud covid odezní tak, jak se teď zdá – možné vrátit náklady na nižší úrovně, ve srovnání s nemocnicemi jde ale o malé částky.

I kdyby se výdaje vrátily na úroveň roku 2019 (což není reálné), půjde o „úsporu“ zhruba sedmi miliard korun. Hodit by se mohly, nejsou to malé peníze (je to například dvojnásobek loňských výdajů na domácí péči), ale také to ve 400miliardových výdajích není systémově zásadní suma, která by celou věc vytrhla.

Z dat analytické zprávy lze tedy snadno vyvodit, že letošní dohodovací řízení bude mimořádně náročné, ostré a hlasité.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba vysvětlení lékařského pojmu profylaxe nebo zajímavé tipy na články nejen z oblasti zdravotnictví. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.