Hlavní obsah

Čína chce omluvu za koronaviry na vlajce. Dánové ctí svobodu slova

Foto: Profimedia.cz

Stránka Jyllands-Posten s karikaturou čínské vlajky.

29. 1. 18:20

Místo žlutých hvězd na červeném pozadí pět malých koronavirů. Karikatura dánského listu Jyllands-Posten pobouřila Číňany, kteří za „urážku lidu“ v období, kdy se snaží zastavit šíření nového koronaviru, požadují po Dánsku veřejnou omluvu. Dánové jsou ale hrdí. Podle premiérky Frederiksenové mají dlouholetou tradici svobody slova, a tak se nezdá, že by se mělo k omluvě schylovat.

Článek

Asijská velmoc zaslala Dánsku prohlášení, kde karikaturu popsala jako „urážlivou pro Čínu“ a „zraňující pocity čínského lidu“. „Současná situace okolo šíření nového koronaviru si vyžádala 81 vzácných životů Číňanů. V tentýž moment, kdy se čínská vláda a čínský lid ze všech sil snaží s touto nezvyklou a naléhavou zdravotní hrozbou bojovat, Jyllands-Posten publikuje ‚satirickou kresbu‘ Nielse Bo Bojesena, která je pro Čínu urážlivá a zraňuje čínský lid,“ napsala čínská ambasáda v Kodani.

„Bez jakékoli sympatie nebo empatie, (kresba) sahá za hranici civilizované společnosti, etickou hranici svobody slova a dotýká se lidského svědomí,“ stojí dále v oznámení. „Vyjadřujeme silné pobouření a požadavek, aby Jyllands-Posten a Niels Bo Bojesen napravili chybu a veřejně se čínskému lidu omluvili.“

Šéfredaktor Jyllands-Posten Jacob Nybroe uvedl, že kresbou neměli v úmyslu nikoho se dotknout. „Kresba neměla v úmyslu vysmívat se nebo zesměšňovat Čínu,“ řekl redaktorům TV2 Nybroe. „Vlajka s kresbami koronaviru jen ilustruje, že Čína bojuje s virem. To je všechno,“ dodal.

Ke stížnostem čínské strany se vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Nemohu k tomu říct víc než to, že máme v Dánsku velmi, velmi silnou tradici nejen svobody slova, ale také satirických kreseb. A v tom budeme pokračovat i nadále. Pozice Dánska je prostě daná a to měnit nebudeme,“ řekla na setkání Sociálnědemokratické strany.

Jestli se Dánsko nakonec omluví, Frederiksenová přímo neuvedla. „Chci jen říct, že všichni v Dánsku máme svobodu slova – i kreslení,“ dodala premiérka.

Kresbu zkritizovala i Čínská obchodní komora v Dánsku (CCCD). „Respektujeme svobodu slova a osobní svobodu vyjádřit vlastní postoj, interpretaci, přístup,“ uvedl generální tajemník CCCD John Liu v prohlášení společnosti.

„Nicméně shledáváme kreslíře Nielse Bo Bojesena jako postrádajícího dobré chování, profesionální kvality, soucit a sympatie. Kresba koronaviru na čínské vlajce vyjadřuje pouze posměch a pohrdání čínským lidem, který právě teď potřebuje péči a podporu okolního světa,“ uvedl Liu.

Foto: Guancha.cn/politics

Cenzurovaná karikatura čínské vlajky.

Pohoršením z nešťastné karikatury se netají ani mnohé čínské servery. Na rozdíl od „západních“ stránek, které vlajku sdílejí jako ilustrační obrázek, ty čínské karikaturu cenzurují. Mezi takovými je i server guancha.cn, který v článku napsal: „Naše ambasáda je naštvaná, jde o výzvu lidskosti. Vlajka je urážka čínského lidu.“

Server připomněl i starší karikatury světových vlajek, které Bojesen nakreslil. Vlajka USA si třeba od kreslíře místo hvězd vysloužila díry po kulkách.

Foto: Guancha.cn/politics

Místo hvězd stopy po střelbě.

Červené kolo japonské vlajky, obvykle představující vycházející slunce, se proměnilo v krvavou skvrnu odkazující k lovu velryb.

Foto: Guancha.cn/politics

Rudé slunce proměněno v krvavou skvrnu.

Není to poprvé, co karikatura vydaná Jyllands-Posten vyvolala vlnu protestů. V roce 2005 vyšla nechvalně známá kreslená podobizna proroka Mohameda. Mezi dvanácti karikaturami se objevil s turbanem ve tvaru bomby nebo jako kočovník s noži v doprovodu zahalených žen. Tehdy při protestech muslimové pálili dánské vlajky a o život přišlo i několik lidí. Bojkot dánského zboží tehdy způsobil pokles exportu.

Kulturní editor listu Jyllands-Posten Flemming Rose sám několik let čelí výhrůžkám radikálních islamistů. Karikaturistu Kurta Westergaarda, který proroka Mohameda s turbanem ve tvaru bomby nakreslil, se v jeho domě pokusil zabít somálský přistěhovalec. Bezpečnostní opatření přijala i redakce, budovu chrání dva a půl metru vysoký a kilometr dlouhý kovový plot.

„Samozřejmě jsem si také říkal, že kresba nestojí za jediný zmařený lidský život. Lidských životů určitě lituji, ale nemyslím si, že existuje přímá souvislost mezi otištěním karikatur a úmrtím lidí. To mnohem víc souviselo se situací v té které zemi,“ řekl před časem Českému rozhlasu Flemming Rose, který už pro Jyllands-Posten nepracuje. Kreseb ale nelituje, stejně jako Kurt Westergaard.

„Za ta léta jsem udělal spoustu kreseb, které kritizovaly politiky, tohle byla rutinní práce,“ řekl před pěti lety pro dánský server Local. „Ničeho ale nelituji a věřím, že to, co se stalo, bylo neodvratné.“

Reklama

Doporučené