Hlavní obsah

Krmili jsme celý stát, zemědělství tu ale zlikvidovali, říká primátor Galanty

Foto: Milan Rokos

Zastupitelka Galanty Zuzana Gauliederová spolu s primátorem Peterem Paškou ukazují zavodňovací vaky u nově vysazených stromů v centru města.

Reklama

28. 7. 2020 14:04

Další zastávkou na středoevropské cestě Seznam Zpráv za suchem byl okres Galanta na Slovensku. Svůj pohled na problémy se suchem v zemědělství i v samotném městě přiblížil jeho primátor Peter Paška.

Článek

V Galantě sloužíte jako primátor už druhé volební období. Máte tedy se suchem v Podunajské nížině své zkušenosti. Jak byste v tomto ohledu hodnotil několik posledních let?

Vaše informace, že Galanta patří k nejsušším regionům na Slovensku, je správná. U nás se ještě zhoršila srážková činnost od doby, kdy bylo kousek od Galanty postavené vodní dílo Králová, jedna z největších přehrad na Slovensku. Přehrada stahuje srážky - kolikrát se při pohledu na mraky těšíme, že něco naprší, nakonec se to ale Galantě vyhne a spadne to v okolí přehrady.

Patříme k městům s největším počtem slunečných dní a také s nejmenším počtem srážek. Dlouhé roky jsme žili z toho, že kousek od nás teče Váh. Vzhledem k tomu, že řeky tečou i pod zemí, je zde strašně vysoká spodní voda - když jsem před deseti lety stavěl dům, neustále mi do sklepa vyrážela. Po deseti letech ale můžu říci, že nám spodní voda výrazně klesá.

Jak moc se sucho odráží na zdejší ekonomice a jak důležité je v ní zemědělství?

My jako Podunajská nížina jsme dřív bývali obilnicí nejen Slovenska, ale krmili jsme celé Československo díky tomu, že se za socialismu vybudoval ohromný systém závlah. Vrchol toho systému nastal v roce 1986, kdy Československo dosáhlo potravinové soběstačnosti. V 89. roce se systém zhroutil, závlahy dnes už nevyužívá nikdo. Dříve běžné výnosy šest tun pšenice na hektar jsou už jen historií, dnes se zemědělci radují, když mají výnos okolo čtyř tun na hektar. Znova vznikají diskuze o tom, že by se závlahy měly opravit.

Galanta jako město už není známá svojí pšenicí nebo ječmenem, ale výrobou televizí značky Samsung.

V Polsku farmáře za sucho odškodňují. Jak je tomu na Slovensku?

U nás je podpora zemědělství jedna z nejslabších v celé Evropské unii. Z toho, co dostávají Poláci, mají naši zemědělci jen zlomky. Existuje zde institut samostatně hospodařícího rolníka, díky němu pak lze žádat o dotace. Peníze, které zemědělci dostávají, jsou ale mnohem menší než v Polsku, v Čechách, natož pak v západní Evropě.

Foto: Milan Rokos

O náměstí v Galantě mluví jako o betonové džungli i obyvatelé města.

Jak bojuje se suchem samotné město? Máte nějaké programy například na zachytávání dešťovky?

Musím přiznat, že v tom, co bychom chtěli a měli dělat, máme zpoždění, a to kvůli omezenému rozpočtu. Tlačíme tato témata i přes sociální sítě a všechny kanály, které máme k dispozici. Naštěstí přibývají občané, kteří si ekologické téma vzali za své.

Rozvedu to: během uplynulých čtyř let jsme ve městě vysadili víc než tisíc stromů, zpracováváme dendrologické posudky na stav dřevin ve městě, zapojili jsme se do projektu zelené obce, kde jsme získali výsadbu kolem nově postavené cyklotrasy, a podali jsme spoustu projektů v oblasti zeleně - některé jsou už vyhodnocené, další v procesu posuzování.

Zpracováváme také projekt na vodozádržná opatření na náměstí, aby se tato nepříliš ekologická plocha změnila. Doplnili bychom tam zeleň, travnaté plochy, dřeviny. Když přijdou slunečné dny, na lavičkách lidé nemohou odpočívat, když na ně praží slunce. Chceme proto současnou nepropustnou dlažbu vyměnit za propustnou, aby voda neodtékala kanalizací pryč z města, ale aby zůstala a ochlazovala město.

V nové výsadbě, kterou jsme provedli vloni, jsme ke stromům dali samozavlažovací vaky, které mají objem 70 litrů. Voda z nich stéká ke kořenům a stromy tak není třeba zalévat každý den, ale spíše jednou za čtyři pět dní.

Plánujeme posun i v projektech na zachytávání dešťovky ze střech, ale na to je třeba delší příprava. Chceme začít školami. Máme plány na výstavbu nových sídlišť, která chceme kompletně utopit v zeleni. Projektů máme spoustu, ale vykonáno toho příliš není, protože nás brzdí finance.

Ty se dají čerpat také z evropských fondů…

Za posledních čtyři pět let byly všechny výzvy na eurofondy brutálně zpomalené audity a kontrolami. Slovensko má strašně špatně nastavený systém čerpání evropských fondů. Z programového období, které končí, jsme vyčerpali jen 30 procent. Na Slovensku prostě není možné kvůli administrativní náročnosti možné čerpat eurofondy. Chceme například zlepšit školy, dělali jsme projekty na vybavení učeben počítači - byly vysoutěžené, měly své vítěze, atd. A víte, kolik času se už kontrolují? Rok a půl! Já nevím, kde teď seženeme počítače, které se naceňovaly před rokem a půl.

Když se podíváme na letošní rok, po posledních týdnech dešťů se zdá, že se tomu nejhoršímu suchu vyhneme. Rok vypadá lépe než ten loňský, souhlasíte?

Lepší je to možná v Čechách… My jsme byli na přelomu dubna a května o 80 procent dole oproti běžnému průměru srážek. Nejsušší oblast tedy byla ještě o 80 procent sušší než obvykle. Srážky jih Slovenska opravdu zachránily, nás jako město ale zase často obcházely.

Foto: Milan Rokos

Primátor města Galanta Peter Paška.

Včera jsem šel po cyklostezce, kolem níž roste kukuřice. Na mnoha rostlinách chyběly klasy. Budou mít farmáři opět ztráty?

Zatím jsou zemědělci celkem optimističtí, je ale předčasné to hodnotit v půlce července. Vypadalo to zcela katastroficky, deště pak způsobily, že se příroda pohnula. Celý sběr úrody se nicméně posunul, například pšenice byla do konce června pod střechou, teď máme lány, kde ještě není sklizeno, a to jsme za polovinou července.

Myslíte, že slovenská vláda se suchem v zemědělství zabývá dostatečně? Například pan klimatolog Maroš Turňa ze Slovenského hydrometeorologického ústavu mi říkal, že v zemi není jediný člověk či instituce, který by se přímo suchem zabýval, na rozdíl od České republiky.

U nás se v devadesátých letech, hlavně za vlády pana Čarnogurského, kompletně zničilo celé slovenské zemědělství. Opakuji, že jsme byli obilnicí celého Československa, všechno to ale rozvrátili. Místo pšenice a kulturních plodin se tu teď všude pěstuje řepka, která likviduje půdu.

Na závěr mi dovolte jednu politickou otázku. Jak se díváte na vládní skandál s opisováním diplomek? Nejsou teď Slováci rozčarovaní z toho, koho si zvolili?

Je to hanba. Pan premiér tvrdí, že on podváděl kvůli tomu, že při vysoké škole pracoval a neměl na to čas. Já jsem vysokou školu nedokončil, protože jsem při ní pracoval a neměl jsem pak čas. Nikdo mi tak nemůže vyčítat, že mám opsanou diplomku. A to jsem měl větší firmu, než měl pan premiér. On měl především studenty, kteří pracovali jako kolportéři, protože firma byla založená na reklamních novinách. Ti studenti dostávali směšné peníze za to, že roznášeli noviny do domácností po celém Slovensku. Jsou ale lidé, kteří měli větší firmy a dokázali se ctí dostudovat.

Pan premiér měl více než 250 tisíc reakcí týdně na své příspěvky na Facebooku, vesměs pozitivních. Teď jich nemá ani 50 tisíc a nedá se říci, že by byly všechny pozitivní. Ústup sympatizantů pana premiéra je dramatický.

Slíbili, že zametou s podvodníky, zloději a lháři. Těžko se ale dělá pořádek ve chvíli, když jste sám takhle označený. Pravdou ale je, že zrovna v zemědělství a životním prostředí se dělají - nebo alespoň plánují - dobré změny. V oblasti, o níž se teď bavíme, to zatím vypadá dobře.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované