Hlavní obsah

Kubánci si odhlasovali novou ústavu. Upevňuje pozici komunistů a uznává soukromé vlastnictví

Přestože nová ústava prošla drtivou většinou, nevídaný počet voličů vládní reformu nepodpořil. (Video: Marek Martinovský, Reuters)

Nová kubánská ústava prošla drtivou většinou hlasů. Podle kritiků jen upevňuje mocenský monopol komunistické strany a k demokratizaci příliš nepřispívá. Poprvé od nástupu komunistů v roce 1959 však uznává existenci soukromého vlastnictví a na rozdíl od předchozí ústavy přiznává zadrženým právo na obhájce a presumpci neviny.

Článek

Kubánci si v nedělním referendu schválili novou ústavu. Ta potvrzuje roli komunistické strany a uznává také soukromé vlastnictví. Poskytuje i větší jistoty soukromým investorům. Jde o první zcela novou ústavu od roku 1976. Tehdy Fidel Castro prosadil u více než 99 procent voličů ústavní zakotvení komunistické revoluce v zemi.

Více než 86 procent voličů, tedy skoro 6,5 milionu obyvatel jedenáctimilionového ostrovního státu, schválilo znění nové ústavy karibské komunistické země. V pondělí to oznámila kubánská volební komise.

Nová ústava především nadále potvrzuje zásadní a „neodvolatelnou roli” komunistické strany v kubánském politickém životě.

Zavádí však také změny potvrzující existenci soukromého vlastnictví a vychází více vstříc zahraničním investorům. Podle odborníků se však jedná o spíše drobné změny, které mají zastřít snahu komunistů udržet si dominantní pozici v zemi, navíc nijak nepřispívají k demokratizaci režimu. Ekonomické reformy také v zemi fakticky zavedl už exprezident Raúl Castro.

Nové znění ústavy nijak neohrožuje pevnou pozici nového prezidenta Miguela Díaze-Canela a komunistů. Přesto podle deníku The New York Times odráží volební výsledek rostoucí sebevědomí různých zájmových a společenských skupin v zemi.

Církve prosadily svůj hlas, svatby gayů a leseb zatím nebudou

Jak uvádí deník The New York Times, ústavní reforma je snahou čerstvého prezidenta Díaze-Canela legitimizovat svou vládu. Hlava státu se totiž podle listu netěší stejné autoritě jako jeho revolucionářští předchůdci Fidel a Raúl Castrovi. Podle analytiků se tak snaží vytvořit obraz politika, který reaguje na potřeby lidu.

Vláda za prosazení nového referenda aktivně lobbovala masivní mediální kampaní v televizi, rádiu i veřejném prostoru. Hlas proti vykreslovala jako projev „kontrarevoluce” a podporu „tradičních nepřátel” Kuby. Přesto 700 tisíc voličů řeklo nové ústavě „ne”.

Křesťanským církvím v zemi se podařilo prosadit změnu článku, který by ve své původní podobě legalizoval manželství stejnopohlavních párů.

Na sociálních sítích se objevila v dosud nevídané míře vlna odporu proti ústavní reformě. Na Facebooku se to projevilo například rostoucí popularitou hashtagu #JáHlasujiNe (#YoVotoNo). Soukromí podnikatelé pak úspěšně tlačili na větší uvolnění tržní sféry.

V otázkách spravedlnosti pak ústava poprvé zohledňuje institut presumpce neviny a úřadům ukládá povinnost poskytnout zadrženým právního zástupce.

Soukromý sektor zaměstnává skoro třetinu Kubánců

Na druhou stranu je však dokument konzervativnější, než se původně čekalo. Nezajišťuje například nové občanské a politické svobody a nezavádí ani oddělení soudní, výkonné a zákonodárné moci.

„To, že ústava skončila hluboko pod původními reformními očekáváními (…), vypovídá o neschopnosti Miguela Díaze-Canela vypořádat se se skutečnou ústavní modernizací kubánského systému,” líčí pro NYT Rafael Rojas s univerzity v Mexico City.

Mezi další reformy, které ústava zavádí, patří podle listu The Miami Herald například oddělení funkce prezidenta od úřadu předsedy vlády a omezení výkonu prezidentského mandátu na dvě pětiletky. Obě funkce zatím náležely právě Canelovi. Premiéra zvolí parlament na návrh prezidenta.

Prezidentský kandidát navíc nesmí být starší 60 let před prvním zvolením do úřadu. To má zejména umožnit generační obměnu mezi politickými špičkami. Znamená to také, že ve funkci hlavy státu už nezasedne pamětník komunistického převratu.

Nová ústava zavádí také některé klíčové změny, které odrážejí vývoj posledních let. O soukromém vlastnictví například hovoří jako o „vedlejším prvku” hospodářství a pevně je ukotvuje. Poskytuje také záruky zahraničním investorům.

Podle NYT už zhruba 30 procent Kubánců pracuje v soukromém sektoru.

Doporučujeme