Bolavá, Dějiny lidí nebo Teigeho deníky. Magnesia Litera oznámila nominace

Nominace byly vyhlášeny ve středu dopoledne v pražské Knihovně Václava Havla, kde se také představil nový moderátor slavnostního vyhlášení Saša Michailidis a upravené kategorie, které nově reflektují dříve opomíjené, avšak čtenářsky oblíbené žánry: detektivku, fantastiku a humoristickou prózu.

V kategorii Litera za prózu se snížil počet nominovaných titulů ze šesti na tři. Šanci získat Magnesii mají tentokrát Anna Bolavá za román Vypravěč (Odeon/EMG), Magdaléna Platzová za Život po Kafkovi (Argo) nebo Viktor Špaček za soubor povídek Čistý, skromný život (Host).

Bolavá je autorkou úspěšné trilogie temné venkovské prózy Do tmy, Ke dnu a Před povodní, porota soudí, že multižánrovost nového románu spisovatelce rozvázala ruce: „Autorka opět mísí folkloristické, mytologické, pohádkové motivy s prostředím českého maloměsta a potvrzuje, že je suverénní vypravěčkou, která umí čtenáře vtáhnout do svého jedinečného světa.“

Kniha spisovatelky Magdalény Platzové Život po Kafkovi podle poroty není jen románovým pátráním po tom, kdo byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová a jaký vedla život poté, co jejich pětiletý korespondenční vztah skončil. Autorce jde „o zachycení životních podmínek a možností uprchlíků po ztrátě domova a vztahů, po rozbití světa, jehož trosky si každý z nich odvezl v pár kufrech s sebou.“

Civilně laděné povídky Viktora Špačka vypráví o mužských antihrdinech, které spisovatel staví do nepříjemných situací. „Vystavuje našim očím všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva,“ vysvětluje porota, která Špačka chválí hlavně za to, že ke svým antihrdinům přistupuje s citlivostí a zkušeností básníka.

Jako nejzajímavější kategorie se ve dvaadvacátém ročníku jeví publicistika. V té se potkaly Hebrejky novináře Jana Fingerlanda, Dějiny lidí etnologa Martina Rychlíka a Venezuela: Rozklad ráje publicisty Eduarda Freislera.

„Jakkoliv je nám venezuelská zkušenost geograficky vzdálená, výpovědi těch, kteří její ubíjející každodennost prožívají na vlastní kůži, znějí ve středoevropském prostoru až mrazivě povědomě,“ chválí porota Freislerovu publikaci. O knize Dějiny lidí, která měla původně formu pravidelných esejů publikovaných v příloze Lidových novin, říkají porotci, že nabízí pohled na lidstvo skrze dějiny obědů a večeří, proměňující se pohřební rituály nebo vnímavost k pachům a čistotě.

Publikace Hebrejky sklízí úspěchy už od svého vydání. Jejími hrdinkami je jednadvacet žen z Bible, jejichž příběhy „autor propojuje s mýty a legendami, které se na ně v průběhu dalších staletí nabalily. Každou hrdinku doprovází umělecké zpodobnění ve všech dobách, až po moderní umění, film, popkulturu, komiks či street art.“

„Vilma Kadlečková stvořila milník české fantastiky, který nelze přehlédnout a který se originalitou a komplexností může měřit s nejlepšími zahraničními ságami podobného střihu,“ píše porota nové kategorie Litera za fantastiku o osmidílné sérii jménem Mycelium. Cenu v této kategorii může získat i povídková antologie Bizarropolis nebo cyklus povídek Život válečníka spisovatele Tomáše Němce.

V kategorii Litera za detektivku se potkali Jana Jašová, František Šmehlík a David Urban, cenu za nejlepší humoristickou knihu mohou získat Eva Grestenbergerová, Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová nebo Vladimír Nezdvořák.