Hlavní obsah

Umělec válčí s mocí. V Liberci uvedou Bulgakovovu hru o Molièrovi

Foto: Profimedia.cz

Hra zachycuje deset let Moliérova života. Na snímku jsou Eliška Jansová v roli Armande Béjart a Martin Polách jako Molière.

Šaldovo divadlo v Liberci nastudovalo Molièra. Tentokrát však nepůjde o žádnou z jeho světoznámých her. Sám bude hlavní postavou dramatu, které tři století po jeho smrti napsal Michail Bulgakov.

Článek

Do repertoáru libereckého Divadla F. X. Šaldy se nemilosrdná studie stárnoucího umělce vrací zhruba po 35 letech, v režii Ivana Krejčího má premiéru na velké scéně tento pátek. Nejbližší reprízy následují 12. a 21. října.

Bulgakov, jenž proslul románem Mistr a Markétka, promítl do dramatu o Molièrovi svůj osobní úděl a boj s praktikami sovětského kulturního dohledu. Osobní tragédie stárnoucího muže se na jevišti proplétá s tématem umělce pronásledovaného mocí. Příběh z dob barokní Francie přechází v nadčasové podobenství o stalinistickém Rusku.

„Hra není jen životopisným dramatem o Molièrovi, ale také výraznou výpovědí o životě Bulgakova,“ říká dramaturg činohry Jiří Janků, podle nějž text vypráví o svobodě, pravdě a boji proti svrchované moci.

Přestože jejich životy dělila tři staletí, podle dramaturga sdíleli podobný osud. Bulgakov tvořil ve 20. století v Sovětském svazu řízeném diktátorem Josifem Vissarionovičem Stalinem, Molière působil v 17. století ve Francii za vlády Ludvíka XIV.

„Oba měli společné to, že svou tvorbou, svým dílem bojovali proti režimu, ve kterém žili. U Molièra to byl boj proti šlechtě a proti církvi, což vyjádřil zejména ve hře Tartuffe. A u Bulgakova to byl boj se sovětským režimem,“ zmiňuje Janků.

Foto: Profimedia.cz

Na snímku z inscenace jsou zleva Jana Stránská jako Mariette, Martin Polách coby Molière a Eliška Jansová v roli Armande Béjart.

Oba dramatiky částečně podporovali vládci. „Nad Moliérem držel ochrannou ruku sám Ludvík XIV. Francouzský král podporoval jeho tvorbu a společnost, ale jenom do té míry, dokud to neomezovalo jeho zájmy. A podobně to bylo s Bulgakovem,“ připomíná dramaturg.

Kyjevský rodák sice díky Stalinovi získal místo v Moskevském uměleckém divadle, jeho hry však byly cenzurovány nebo uváděny ve velmi málo reprízách. Drama o svém francouzském předchůdci napsal v roce 1930, kdy už Bulgakovovy knihy přestaly být vydávány a jeho hry mizely z repertoárů divadel. Tehdejší diváci tak nepochybovali o autobiografických rysech díla.

Moliéra v liberecké inscenaci hraje Martin Polách. „Začínáme ve chvíli, kdy je na vrcholu, kdy mu král povolí velice problematického Tartuffa, proti kterému jde církev v čele s arcibiskupem. Ta situace není jednoduchá, ale ve chvíli, kdy ho podrží král a kdy mu mladinká členka souboru řekne ano na otázku ‚Vezmeš si mě?‘, potkáváme šťastného člověka,“ nastiňuje Polách.

Za dvě hodiny dramatu, do nějž je vtěsnáno deset let Moliérova života, se vše radikálně změní. „Ještě to chvilku drží, ale pak lusknutím prstu přijde úplně o všechno. A na konci si můžu zahrát člověka, který už nemá vůbec nic,“ dodává Polách. Kromě něj v inscenaci účinkují Veronika Korytářová, Eliška Jansová, Jana Stránská, Daniel Toman či Matěj Neubauer.

Bulgakovova Moliéra dříve uvedlo například Moravské divadlo Olomouc, brněnské Národní divadlo, pražské Divadlo v Dlouhé s hercem Miroslavem Táborským v hlavní roli nebo ostravské Národní divadlo moravskoslezské, kde Moliéra ztvárnil Jan Fišar.

Související témata:
Michail Bulgakov
Ivan Krejčí

Doporučované