Článek
Program připravili filharmonici se šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a studiem Lunchmeat tak, aby měly všechny večery výraznou audiovizuální část. Ta odvypráví příběh orchestru v proměnách více než jednoho století.
Program má stát na pěti filmových projekcích, které rozšíří hudební složku o historický a vizuální kontext. Připomenou generace posluchačů, jednotlivé hráče orchestru, jeho počátky na přelomu 19. a 20. století, stejně jako zahraniční turné či jednotlivé šéfdirigenty. „Pokud jde o formát koncertu, jedná se o experiment. Takový projekt u nás v České republice, pokud vím, zatím nikdo nepodnikl,“ říká autor námětu a režisér Prokop Jelínek.
Zazní skladby, které jsou s prvním českým orchestrem dlouhodobě spjaty – Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa Antonína Dvořáka, Vltava a předehra k opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.
„Chceme vyprávět příběh České filharmonie, jejích hráčů, dirigentů a posluchačů za uplynulých 130 let. A samozřejmě se nám do toho chtě nechtě promítají historické okolnosti, jimiž střední Evropa v tomto období prošla,“ vysvětluje Jakub Kožíšek, spoluautor scénáře a vedoucí marketingu orchestru. „Zároveň ale nejsme jen vážní, hudební prostředí a cestování s orchestrem po světě přináší také odlehčenější momenty, kterých máme v archivech plno,“ dodává.
Součástí projektu budou archivní materiály vztahující se k zásadním okamžikům evropských dějin, které zasáhly život orchestru i členů. V některých chvílích obraz doplní hudbu, jindy naopak přebere pozornost samostatně. Ve dvou částech se film a hudba propojí v reálném čase: Obraz bude živě stříhán podle interpretace orchestru na základě tempa, které v daný večer zvolí šéfdirigent Byčkov.
Česká filharmonie vznikla koncem 19. století z iniciativy hudebníků orchestru Národního divadla, kteří se rozhodli založit samostatné symfonické těleso zaměřené na pravidelné vystupování. První koncert se uskutečnil 4. ledna 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka a zazněly na něm výhradně skladby tohoto autora. Od počátku tak byla existence ansámblu úzce spojena se zdejší hudební identitou i dějinami země.
Později stála Česká filharmonie u zrodu samostatného Československa, když 30. října 1918 vystoupila na počest nové republiky pod taktovkou Václava Talicha.
K silným momentům její historie patří koncerty z ledna 1969, které se proměnily v tryznu za upáleného Jana Palacha, i postoje v listopadu 1989, kdy se filharmonici připojili ke generální stávce. Po návratu Rafaela Kubelíka z emigrace zazněl 9. června 1990 v Rudolfinu zvláštní Koncert vzájemného porozumění, věnovaný všem občanům tehdejšího Československa.
Novodobou historii orchestru výrazně ovlivnil návrat Jiřího Bělohlávka do čela České filharmonie v roce 2012, který znamenal další výrazné období uměleckého růstu. Šest let nato pak v čele stanul šéfdirigent Semjon Byčkov, pod jehož vedením filharmonici dále rozvíjejí své umělecké kvality. Byčkova v roce 2028 nahradí Jakub Hrůša.
