Článek
Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a Tomáš Maca každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!
Minulý víkend se na veletrhu Svět knihy zastavila polská nobelistka Olga Tokarczuková. „Po obdržení ceny mi lidé začali mnohem pečlivěji naslouchat,“ zmínila spisovatelka jednu z výhod nejvýznamnějšího literárního ocenění na světě. A pak také prozradila, kdo jí pomohl zvednout čísla knižních prodejů: Dua Lipa. Slavná popová zpěvačka, která v Praze příští týden hned dvakrát zahraje v O2 areně. Česko je poslední dny, alespoň co se kultury týče, docela in.
Vraťme se ale zpět k tomu nečekanému spojení. Slavná zpěvačka propagující nobelistku? Ano, Dua Lipa má svůj čtenářský klub. Odstartovala ho před necelými dvěma lety a za tu dobu stihla se svými fanoušky krom Tokarczukové probrat také klasiky typu Sto roků samoty nebo nedávné literární senzace jako román Oceana Vuonga Na zemi jsme na okamžik nádherní.
Na tom, že popstar vede i svůj čtenářský klub, ale nakonec není nic zvláštního. Sílící popularity book clubů si všímají novináři nejen v Británii, ale i u nás. O úchvatném fenoménu se píšou reportáže i točí rozhovory. Není se čemu divit. Nedávno jsem v Chlebíčku psal o tom, jak osvěžující je někdy je otočit zrak od díla k publiku. A když jde navíc o knihy, člověk (i novinář) se jen těžko ubrání povznášející náladě. Že se čte čím dál méně? Vůbec ne! Knihy teď navíc spojují lidi.
Je logické, že na trend knižních klubů naskočily i celebrity. Zapomeňte na Oprah Winfrey. Nejmocnější knižní influencerkou je už nějakou dobu herečka Reese Witherspoon. A v jejích stopách se snaží jít spousta dalších. Třeba Dakota Johnson, Emma Watson nebo islandská zpěvačka Sóley.
Zlé jazyky upozorňují, že čtenářské kluby celebrit jsou často jen vypočítavý způsob, jak víc mobilizovat své fanoušky a zpeněžit jejich zájem. Na speciálních webových stránkách nabízejí knihami uchvácené celebrity nejen doporučenou četbu, ale také produkty, které vám listování romány či kolekcemi esejů mají ještě víc zpříjemnit – od ponožek až po vonné svíčky.
Reese Witherspoon má byznys svého book clubu vůbec nejpromyšlenější. Knižní seance provozuje v rámci vlastní produkční společnosti Hello Sun. Odměnou za masivní zvýšení prodejů knih, o kterých mluví, často získává přednostní právo na filmové adaptace. Díky Witherspoon se tak například z románu Kde zpívají raci stal nejen bestseller, ale i filmový hit.
I kulturní novinář je jenom člověk
Také na webových stránkách čtenářského klubu zpěvačky Dua Lipa najdete e-shop a v něm spoustu roztomile zbytečných produktů. Přesto je těžké brát její knižní dobrodružství cynicky. Stačí si pustit některý z jejích rozhovorů se spisovateli.
„Páni, dáváte mi tolik úžasných otázek. Můžeme na chvilku zastavit, abych vám za ně mohl poděkovat?“ ptá se jí zjevně rozechvělý spisovatel Hernan Diaz, který za svůj román Trust získal prestižní Pulitzerovu cenu. Nadšení z literárních průzkumů albánské zpěvačky projevil i britský Guardian. A autor blogu Below The Fray byl z jejích rozhovorů se spisovateli tak překvapený, že se rozhodl zpěvaččin nečekaný talent porovnat s celým spektrem lidí takzvaně od fochu, od amatérských podcasterů až po zavedené moderátory jako Jimmy Fallon. Došel k verdiktu, že Dua Lipa je v knižních rozhovorech aktuálně nejlepší.
Z pozice novináře trochu žárlím. Jako spisovatel závidím. A coby čtenář plesám radostí. Zkusím to vzít popořadě.
Jako kulturní publicista se často přistihnu, že při rozhovorech dávám pozor, abych se neponořil příliš hluboko do díla, které probírám s jeho autory. Co když se naše konverzace stane příliš nesrozumitelná, moc úzce zaměřená? Snažím se knihu vztáhnout ke světu kolem, najít aktuální téma, přehodit pozornost přímo na život umělce. Hledám příběh, silný názor nebo emoci.
A přiznávám, že někde v podvědomí mi v průběhu rozhovoru zabliká kontrolka – tohle by mohl být titulek. Nebo naopak: Pořád nemáš titulkovou věc. Zní to cynicky, možná je to osobní deformace, anebo možná důvod, proč prý lidé jako já nedokážou držet krok s dobou, která čím dál víc upřednostňuje influencery.
Dua Lipa titulkový materiál nehledá. Ani nemusí. Ona sama je magnet na návštěvnost. Nepotřebuje bulvární špeky, nezajímá se o intimnosti ze života svých hostů. Místo toho se pouští do nejmenších nuancí literárních významů. Zajímá se o ně, dovolím si tvrdit, zcela autenticky. Jenže stejně autentický novinář často působí neprofesionálně a otravně. Ať si založí newsletter.
Kdyby se mě jako autora útlé, trochu podivné prózy a dvou básnických sbírek Dua Lipa ptala na mé psaní, samozřejmě bych byl stejně nadšený jako Hernan Diaz. Popová zpěvačka, ačkoli má plné ruce práce se svým hlavním povoláním, je na rozhovory se spisovateli vždy perfektně připravená.
Sám jsem párkrát musel odpovídat na otázky novinářů, kteří neměli čas mé knihy přečíst a z jejich otázek bylo zřejmé, že vycházejí pouze z anotací a stručných výcuců. Je těžké zaujatě odpovídat člověku, v jehož očích je vidět nejistota – nebo bohapusté prázdno. I mě hned pohltí nervozita a soustředím se na to, abych snad mezery v rešerších tazatele něčím neprozradil. A ještě mi v hlavě probíhají vzpomínky na to, kdy jsem se sám ocitl v roli nepřipraveného moderátora. Trapas na druhou.
Dua Lipa se v rozhovorech nejčastěji zajímá o to, jak je dílo uděláno. I to je pro mě jako pro spisovatele fascinující. Popová hvězda totiž ví, že kreativita je plná slepých odboček, úporného, marného snažení, nejistoty a tajemství. Motiv na sebe nabalí další motiv, pak se něco umaže, něco přidá. A po dlouhém období chaosu a hrůzy přichází pocit, že jste na správné cestě. Dílo najednou dává smysl.
Díky tomu, že má Dua Lipa podobné zkušenosti s tvorbou jako autoři komplikovaně vystavěných románů, se strukturované rozhovory plné otázek a odpovědí mění na plnohodnotné konverzace. A když se její hosté omlouvají za překotné monology o něčem tak zdánlivě nedůležitém, jako je scéna na šest řádek, zpěvačka je nadšeně vybízí, ať pokračují. A Hernan Díaz se radostně culí.
Co zažívám při sledování knižních rozhovorů s Dua Lipa jako čtenář? Nutkání nakoupit spousty knih. A hlavně číst. Číst pro svou vlastní potřebu, nořit se do knih a oddávat se neproduktivnímu dumání. Když politici občas říkají, že kultura je luxus, myslí tím, že bychom ji v žebříčku priorit měli odsunout na spodní příčky ke zbytným položkám. Luxus ale znamená i to, že když se s kulturou setkáme, dokáže v nás vyvolat stejně opojný pocit jako drahá kosmetická kúra. Přesně tohle umí vytvořit Dua Lipa.
Možná bych si k té Tokarczukové mohl přikoupit i vonnou svíčku?
V plném vydání newsletteru Chlebíček toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých kulturních tipů od našich redaktorů i čtenářů. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každý čtvrtek přímo do své e-mailové schránky.
