Hlavní obsah

Chlebíček: Co kdyby svět skončil dobře? Pluribus je nejdivnější seriál roku

Foto: Apple TV+

Seriál Apple TV+ měl premiéru na začátku listopadu a už se o něm mluví jako o vrcholu letošní televizní tvorby.

Vyberte si: svoboda a smutek, nebo kolektivní štěstí? Tvůrce Perníkového táty a Volejte Saula přichází se sci-fi seriálem Pluribus. Konec světa v něm zažívá jediná žena. Zbytek planety je konečně spokojený. Tak proč to měnit?

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a kulturní rubrika SZ každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!

„Užívejte si to plnými doušky. Jezte, pijte a buďte šťastní. Skočte si do muzea v New Yorku, Disneylandu v Paříži, cokoli dalšího vám ti sektáři navrhnou. Ale pamatujte, jste zrádci. Lidské pokolení jste zradili!“ křičí Carol, hrdinka nového seriálu Apple TV+ jménem Pluribus na své spolustolovníky. Tvoří je hrstka posledních lidí, kteří jsou imunní vůči mimozemskému viru, jenž zaplavil svět.

Nákaza má vlastně veskrze pozitivní vliv. Z lidstva se stal koordinovaný úl, v němž sice všichni přišli o svou individualitu, ale na oplátku získali pospolitost. Žádné války, žádné konflikty, jen spokojenost. Není divu, že Carol nikdo nerozumí, ani zbylí přeživší, které virus nenakazil. Zápletka z dílny Vince Gilligana, autora oblíbených seriálů Perníkový táta a Volejte Saula, stojí na překvapivě znepokojivé hypotéze: Co kdyby svět skončil tím, že všichni budou šťastní?

Seriál Apple TV+ měl premiéru na začátku listopadu. Už se o něm mluví jako o vrcholu letošní televizní tvorby a z Gilligana je „jeden z posledních mohykánů doznívající éry quality TV“. V recenzích se objevují srovnání s dystopiemi jako Stanice 11 nebo Odloučení, ale i s filmovými klasikami typu Invaze zlodějů těl z roku 1956 nebo romány od Orwella.

Zároveň se Pluribus vymyká. Nepřipomíná nic, co jsme v posledních letech v televizi viděli. Tedy pokud nepočítáme pouštní scenerii Nového Mexika, kterou známe už z Perníkového táty či z Volejte Saulovi, nebo výpravné úvody Gilliganových seriálů, takzvané cold opens, jejichž pointy diváci často pochopili až na samém konci epizody. To všechno se v Pluribus vrací – navrch s herečkou Rheou Seehorn, která excelovala už jako pobočnice Saula Goodmana. Tentokrát dostala hlavní roli.

Jako věčně pesimistickou Carol ji v novém seriálu obklopuje aura osamocení. Ani to není v Gilliganových příbězích novinka. Vždy v nich bylo podivně prázdno, které vyplňovaly vnitřní konflikty hrdinů. Samota v Pluribusu ale dosahuje doslova planetární úrovně. Carol je jediným člověkem na Zemi, který dobrovolně volí život v pravdě místo věčné spokojenosti. Ale proč vlastně?

Pluribus vyčnívá v záplavě postapokalyptických seriálů neobvyklou estetikou – neodehrává se v ruinách, ale v perfektně naklizeném předměstí, v ledovém hotelu za polárním kruhem nebo v liduprázdných letadlech. Místo hnědošedé, temné palety konce světa nabízí pestré barvy. A místo zombíků, krvelačných robotů nebo vraždících hub tvoří Pluribus antagonisty z věčně se usmívajících dobráků.

Lidstvo zbavené všech záporných vlastností vnáší do příběhu ambivalenci, kterou člověk u Last of Us nebo Živých mrtvých nenašel. A všichni ti úžasně milí, empatičtí a superinteligentní lidé zároveň působí mnohem děsivěji než horda houbou nakažených mrtvol. Ze Zosiy, empatické i tajuplné ambasadorky „nakažených“, se už teď stává nezapomenutelná postava.

Ze tří dostupných epizod jde Pluribus číst jako obhajobu člověka v jeho nedokonalosti (i se záchvaty zuřivosti, sobectvím nebo marnivostí), jako konzervativně laděné vyznání lásky svobodě a individualitě, nebo jako alegorii světa posedlého AI. Někteří novináři se pouštějí i do poněkud přehnaných výkladů, podle kterých jindy apolitický Gilligan kritizuje současnou Ameriku.

Je pravda, že sám tvůrce v nedávném profilu v magazínu Time mluvil o USA jako o rozdělené zemi na pokraji občanské války, ale také upozorňoval, jak moc je současná popkultura posedlá apokalypsou. Nové seriály podle něj připravovaly diváky na konec světa místo toho, abychom se mu za každou cenu snažili vyhnout. Hrdinkou Pluribusu je proto zahořklá, vzteklá pesimistka, která zarputile bojuje o záchranu lidstva, jak jsme ho znali.

Je možné, že se z Gilliganovy sci-fi výpravy stane jen další melancholická oslava člověčiny, jako se to v žánru postapo poslední dobou často děje. Máme ale co do činění s tvůrcem, který dal život nejrozpolceněnějším (a nejzábavnějším) televizním hrdinům posledních let. A zatím to vypadá, že Pluribus bude v téhle tradici pokračovat.

V plném vydání newsletteru Chlebíček toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých kulturních tipů od našich redaktorů i čtenářů. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každý čtvrtek přímo do své e-mailové schránky.

Související témata:
Seriál Pluribus
Seriál Perníkový táta
Seriál Volejte Saulovi

Doporučované