Článek
Padesátiletý umělec, performer, tvůrce objektů či stavitel neobvyklých hudebních nástrojů Petr Válek dlouhodobě pracuje mimo zavedené galerie či akademické struktury. Tvoří v Loučné nad Desnou a svá díla zveřejňuje na sociálních sítích, jen na Facebooku ho sleduje přes čtvrt milionu lidí.
Teď se s tvorbou tohoto experimentátora mohou seznámit návštěvníci Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Výstava nazvaná Nadivoko tu začala koncem března, potrvá do 23. srpna.
Podle galerie se Válkova díla vyznačují výrazným osobním řádem a vnitřní logikou, i když nejsou technicky dokonalá. Právě jeho způsob práce „nadivoko“ dal název výstavě. Ta zahrnuje nejnovější tvorbu: fantasmagorické obrazy, zvuky či objekty na pomezí výtvarného umění, hudby a performance.
Přehlídka podle kurátorky Veroniky Marešové pracuje s „fiktivní pamětí Sudet“, psychedelickými obrazy generovanými umělou inteligencí, falešným folklorem či dětskou imaginací, v níž se mísí punková hra, hororové záběry a groteska. „Nadivoko je výstavou o vzpomínkách na dětství, o drsné krajině sudetského venkova, o chaosu současné reality, ale též o nespoutané svobodě tvorby a neobvyklé kráse ošklivosti,“ shrnuje Marešová.
Válek poprvé vystavoval koncem 90. let minulého století v knihovně ve Velkých Losinách, od té doby už se představil například v prostoru Vašulka Kitchen Brno nebo připravil projekt pro pražské divadlo Alfred ve dvoře. Upozornil na sebe stylizovanými videi, která nahrával v domácím studiu či na zahradě a zveřejňoval je takřka denně na internetu.
Výtvarník podle svých slov nevyhledává slávu. „Já třeba nerad odepisuji na maily. Mám jich nepřečtených dva a půl tisíce. Strašně mě to nebaví si s někým vypisovat,“ řekl před pěti lety v rozhovoru pro Deník. „Kontaktovala mě hudební kritička z New York Times, dokonce mě organizátorka nějakého festivalu v Berlíně prosila videem, abych jí odpověděl. Píšou mi lidi ze zahraničí, od Mexika, že mi zaplatí letadlo, třeba na festivaly vážné hudby. Vůbec nevím, co bych tam dělal,“ dodal Petr Válek s tím, že ho věci baví především vytvářet.
Přehlídka jeho děl je jedním ze tří nových projektů, jimiž kutnohorský GASK vstoupil do jarní sezony. Do 23. srpna mohou návštěvníci galerie nově vidět také tvorbu malíře, básníka a spisovatele Radima Langera. Svou přehlídku nazval Trasumanar s odkazem na Božskou komedii Danta Alighieriho.
Langerovy obrazy dle pořadatelů propojují osobní zkušenost s přírodními a historickými vrstvami - krajinnými fragmenty, zvířecími těly, fosiliemi, magmatickými vrstvami či rostlinami a houbami. Jeho práce podle galerie vytváří energetické klenoty, světelné útvary a průhledy do nových světů, kde se malba stává výsledkem dialogu s materiálem a procesem a každý obraz nese tajemství pohybu i krásy v nehybnosti.
Čtyřicetiletý Langer od roku 2015 vyučuje na pražské Akademii výtvarných umění, rok nato mu v nakladatelství Revolver Revue vyšla próza nazvaná Manuály.
Fotografie z výstavy Trasumanar umělce Radima Langera v GASK.
Třetí novinkou v GASK je výstava děl konceptuálního umělce, sochaře a designéra Jakuba Berdycha Karpelise nazvaná Tradiční rodina. Tvoří ji série vitrážových objektů kombinovaných se skleněnými vázami dekorovanými technikou vysokého smaltu. Jeho vnímání se postupem let proměnilo, stejně jako se proměňuje role rodiny, uvádějí pořadatelé.
„Výstava tematizuje interiéry východoevropských domácností druhé poloviny 20. století a zkoumá stereotypy ‚tradičního‘ rodinného modelu – matka, otec, děti a domov,“ vysvětluje kurátorka Marcela Straková. Autor tento cyklus vytvořil přímo pro GASK.
Na výstavu volně navazuje sochařské dílo Audience, které je součástí venkovní expozice galerie pod širým nebem. Dílo bylo v zahradách umístěno při příležitosti nedožitých 90. narozenin Václava Havla v návaznosti na jeho divadelní hru Zahradní slavnost. Tematizuje hodnoty demokratické společnosti, dialog a otevřenou komunikaci, uvádějí organizátoři.
Socha Audience od Jakuba Berdycha Karpelise je nově umístěná v zahradách GASK.
Pětapadesátiletý designér a zakladatel studia Qubus, v němž tvoří i Maxim Velčovský, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích. Od roku 2002 pracuje Berdych Karpelis právě pod značkou Qubus, zaměřuje se na užitné produkty na pomezí uměleckých děl. Jeho díla bude v Kutné Hoře možné vidět do 23. srpna.
