Hlavní obsah

Bolf a Váchal. Výstava spojuje temné malíře, kteří se nemohli potkat

Foto: Martin Šimral

Na výstavě se setkávají díla Josefa Bolfa (na fotografii je jeho malba Předměstí z roku 2007) a Josefa Váchala, která dělí téměř století.

Citlivost k temným vizím z lidského nevědomí a fascinace kosmologií či tarotovými archetypy spojují podle pražského Musea Kampa předního současného malíře Josefa Bolfa s jeho předchůdcem Josefem Váchalem.

Článek

Pořadatelé se odvážně rozhodli představit jejich díla vedle sebe. Práce čtyřiapadesátiletého Josefa Bolfa a Josefa Váchala, který žil v letech 1884 až 1969, lze vidět na společné výstavě nazvané Budoucí minulost. Ve dvou přízemních sálech Musea Kampa potrvá do 1. února 2026.

Přehlídce dominují obrazy, některé Bolfovy měří i několik metrů na výšku. K vidění jsou ale také pultíky s Váchalovými tarotovými kartami či Bolfovými aluzemi na ně.

Podle kurátorky Sandry Baborovské jsou si Bolf s Váchalem generačně vzdálení. „Myslím ale, že vnitřní podobnost v jejich díle se dá najít,“ věří. Šéfkurátor muzea Jan Skřivánek pak dodává, že název Budoucí minulost odkazuje jak k Váchalovi, tak i letos zesnulému americkému režisérovi Davidu Lynchovi, respektive atmosféře jeho seriálu Městečko Twin Peaks. Prolínání časových rovin je však vlastní i Bolfovi, jenž klasickou technikou i škrabáním vytváří díla snového charakteru.

Josef Bolf vyrůstal na pražském Jižním Městě, v 90. letech minulého století studoval na Akademii výtvarných umění. V novém tisíciletí byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a převzal cenu Osobnost roku 2010. Na akademii začal vést ateliér malířství, mimo jiné ilustroval knihy spisovatele Ondřeje Štindla jako novelu Mondschein.

Samostatné výstavy už Bolfovi připravily pražská Národní galerie či brněnská Moravská galerie. Jeden z nejznámějších současných malířů, který je žádaný také u sběratelů, naposledy na přelomu let 2024 a 2025 v holešovickém DOX představil zhruba sedm desítek menších maleb s kresebnými a grafickými prvky.

+15

Své introspektivní obrazy Bolf zasazuje do podivně nočních krajin. Prolínají se na nich dětské vzpomínky, fantaskní výjevy, sny a úzkosti či katastrofické scény. Osamocené postavy či melancholické scenerie vyzařují tichou, avšak intenzivní atmosféru.

Nejstarší Bolfovy obrazy vystavené na Kampě pocházejí z let 2004, ty nejnovější vznikly letos. Jejich estetiku formovala zejména sídlištní krajina, případně noc a sen. Konkrétní místa, jako třeba vchod do stanice metra Opatov, se na posledních malbách mění v méně určitá torza.

„Když jsem na pražském Jižním Městě vyrůstal, přes den tam byly v podstatě jenom děti, takže to celé sídliště působilo opravdu opuštěně. I zvuk je tam specifický, zvláštně se od těch baráků odráží,“ vzpomínal malíř v rozhovoru pro web ČT art. „Změnilo se to, že teď už nezobrazuji nějaké konkrétní sídliště, konkrétní barák,“ dodal.

Konkrétně v případě Opatova jej zaujala symbolika metra jako protiatomového krytu, v němž se lidé mohou dočkat jiného světa. V některých rozměrnějších obrazech se Bolf inspiroval knihami a knižní ilustrací. „Kluk se na sídlišti mění v mnicha s tonzurou. Je tam příběh, který vlastně neznáme,“ uvedl k jednomu ze svých posledních děl.

V prvním sále na Kampě lze vidět Bolfova starší plátna s názvy jako Předměstí, Dětské hřiště, Doma spolu, Nikdo, Wolf nebo Oslovení ze tmy. „Jsou to vnitřní projekce, které geograficky nebo místně odpovídají konkrétním situacím a architektuře sídliště, kde jsem se jako dítě nebo teenager pohyboval, ale jsou promítnuté nějakou introspektivní kamerou dovnitř a předělané na polosnové, polohalucinační výjevy,“ shrnul Bolf v Českém rozhlase.

Foto: Martin Šimral

Malba Josefa Bolfa nazvaná Wolf pochází z roku 2009.

Některé jeho letošní vystavené malby se pak jmenují Everything is Illuminated, Slightly Distorted Replicas, Reversní projev nebo titulní Budoucí minulost. Tyto práce už se nacházejí ve druhé místnosti, do které návštěvník projde tunelem a kde výstava za pomoci architekta Zbyňka Baladrána přímo konfrontuje Bolfovu tvorbu s Váchalovou.

Poslední kresbu Bolf vytvořil na zeď galerie. Právě na ní jsou jeho a Váchalova díla vystavena vedle sebe. Freska poukazuje na jejich sdílenou fascinaci lidskou duší.

Josef Váchal ve svých malbách, kresbách, grafikách či knihách reflektoval duchovní krizi moderní doby. Jeho démonické, apokalyptické vize vyrůstaly z hlubokého zájmu o magii a okultismus. „Výstava je koncipována jako cesta od Bolfových vnitřních krajin k Váchalově mystické imaginaci,“ vysvětlují pořadatelé.

Za tímto účelem zapůjčili Váchalovy práce z Památníku národního písemnictví, z galerií i sbírek v Nové Pace nebo Hradci Králové. Návštěvníci mohou vidět mimo jiné Váchalův obraz Apoteóza spiritismu vedle jeho skicáků z let 1912 až 1916.

Tvorbu obou autorů na Kampě doprovází instalace ve virtuální realitě nazvaná Oblouk napětí, kterou Josef Bolf před deseti lety vytvořil pro jinou galerii s mladším autorem Vojtěchem Radakulanem, doktorandem z Fakulty elektrotechnické ČVUT na Katedře počítačové grafiky a interakce. Divákovi umožňuje vstoupit do krajiny Bolfových obrazů. „Můžete se tam motat na panelovém sídlišti, kde se klacky mění na hady a zase nazpátek. Je tam holčička, která vždycky, když se k ní přiblížíte, tak zmizí,“ popsal v rozhlasu Radakulan.

Doporučované