Hlavní obsah

Reklamy na Veselou krávu i šampaňské. Jak vypadaly staré francouzské plakáty

Foto: Profimedia.cz

Plakát po první světové válce ve Francii jako reklamní nosič odolal konkurenci filmu i fotografie.

Vynikaly nápaditostí, i když se jim nevyhnula klišé a stereotypy. Nová výstava Uměleckoprůmyslového musea v Praze ukazuje, jak vypadaly francouzské reklamní plakáty mezi dvěma světovými válkami.

Článek

Průřez plakátovou tvorbou asi tří desítek umělců, včetně nejpopulárnějších reklam, lze v hlavní muzejní budově vidět do 29. března 2026. Přehlídka se jmenuje L'esprit français – Francouzský meziválečný reklamní plakát.

Ten podle kurátorky Lucie Vlčkové dokázal v první polovině 20. století úspěšně čelit konkurenci jiných formátů. Poprvé proměnil vizuální podobu ulic evropské metropole už koncem 19. století, kdy jeho tvůrci dosáhli značného mistrovství.

V období hospodářské konjunktury po první světové válce pak zažil další rozmach, přestože tou dobou repertoár reklamních nástrojů nově rozšířily fotografie nebo film a do veřejného prostoru pronikla světelná, kinetická či velkoformátová reklama.

Po válce však vznikla tak velká reklamní poptávka, že plakát zůstal nejpoužívanějším propagačním prostředkem. Ve Francii tomu napomohla i silná tradice, založená na vysoké zručnosti ilustrátorů, řemeslných dovednostech litografů i možnostech reprodukčních grafiků velkých tiskáren. Roli hrála také imaginace a nápady afišistů, tedy tvůrců plakátů.

„Francouzský plakát v období mezi dvěma světovými válkami reprezentují různé přístupy a značná stylová rozmanitost, avšak jejich charakteristickými rysy jsou líbivost, efektní malířské podání, výrazná barevnost, výpravnost, nadsázka a vtip,“ říká kurátorka. Mezi nejpopulárnější patřily reklamy na sýr Veselá kráva nebo na obchod s vínem Nicolas, na výstavě však nechybí ani poutače na cigarety, citronádu, benzin, plavby přes Atlantik, návštěvu Monte Carla nebo jízdy vlakem.

+22

Plakát rovněž živil kompoziční schémata a obrazové stereotypy. Ty vycházely z pojetí průkopníka tohoto formátu v 19. století Julese Chéreta, na něhož před první světovou válkou navázal Leonetto Cappiello.

Tvůrci využívali dominantní ženskou figuru, aby přitahovala atraktivitou a nabízela či prodávala cokoli od hořčice po kabaretní show.

Ve 20. letech minulého století zesílila stylizace figury, její dynamika i gesta, ukazuje výstava. Přestože šlo už tehdy o zastaralé klišé, takové plakáty účinkovaly a firmy jimi propagovaly luxusní i stylové zboží. Zároveň šlo o litograficky nejvyspělejší techniku.

Plakáty francouzské provenience se vystavovaly už v prvorepublikovém Československu. Do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze se roku 1923 dostal unikátní soubor velkoformátových tisků pařížské tiskárny Vercasson. Výběr tisků muzeum nyní představuje publiku poprvé po více než sto letech.

K výstavě organizátoři připravili také doprovodný program. Lednová komentovaná prohlídka už je vyprodaná, ty další budou následovat 10. února a znovu 10. března v historické budově muzea.

Doporučované