Kulisy se změnily, hledání trvá dál. O čem píše nobelista Krasznahorkai

Český čtenář se právem může ptát, čím si ji jedenasedmdesátiletý rodák z města Gyula zasloužil a proč je jeho tvorba pozoruhodná. V žádném případě není radostná, odlehčená či jakkoliv laděná do světlých barev. A také nepředstavuje jen souhrn jednotlivých děl, nýbrž vzájemně související, doplňující se síť knih. V českém překladu z nich dosud vyšly jen dvě: románová prvotina Satanské tango z roku 1985 a v novém tisíciletí napsaný titul s dlouhým názvem Od severu hora / Od jihu jezero / Od západu cesty / Od východu řeka.

Satanské tango se pomyslně odehrává v rytmu tohoto tance jako opětovně se uzavírajícího kruhu, ze kterého není úniku. Uvádí nás do prostředí blíže neurčeného maďarského venkova, kde v chátrající a nefunkční osadě živoří skupina lidí. Všude panuje zmar, zpustošení, úpadek, který lidé přijímají za svůj, jako přirozený stav. Přestože touží po změně, sami ji nejsou schopni docílit.

Prolomit tuto danost může jen vnější příchozí, v tomto případě dvě postavy stavějící se do role mesiášů, přičemž i ony jsou vydány na pospas společenské a politické moci. Z původní beznaděje nakonec není skutečného úniku. K ponurosti přispívá podzimní nečas a neustálý déšť.

Krasznahorkaiho text se snaží zachytit jak neustálou dynamiku zkázonosného procesu, tak statičnost vyplývající z povahy stálosti napsaného textu. Pro českého čtenáře může být zajímavý i odkaz tohoto díla na Zámek Franze Kafky, jak prozrazuje motto knihy „Pak se s ním raději minu při čekání“.

László Krasznahorkai se narodil roku 1954 do rodiny s židovskými kořeny, vystudoval obory maďarský jazyk, literaturu a lidovou osvětu. Satanské tango, jímž debutoval, se hned po vydání v polovině 80. let stalo v Maďarsku velmi populárním a začalo být vnímáno jako vizionářské, prorocké. Ani po pádu komunismu neztratilo zejména ve středoevropském regionu na aktuálnosti. Jeho slávu přiživila více než sedmihodinová adaptace režiséra Bély Tarra, který zfilmoval i několik dalších Krasznahorkaiho knih.

Ty pozdější už se většinou odehrávají v jiných částech světa jako Mongolsku, Číně, Japonsku či USA, kam začal spisovatel cestovat hned po změně režimu. V románové prvotině nastíněný problém svobody a metafyzický rozměr psaní – snaha proniknout k podstatě věcí a bytí – však také v pozdějších knihách přetrvává a romanopisec ho ještě umocňuje, vypilovává.

Po smyslu existence se ptá také ve své druhé próze přeložené do češtiny. Uvádí nás do světa, kde samota a odcizení nejsou pouze záležitostí lidské společnosti, ale nacházíme je v samotné elementární rovině bytí. Postavy zde působí spíše jako přízraky či symboly.

Kniha nazvaná Od severu hora / Od jihu jezero / Od západu cesty / Od východu řeka se odehrává v Kjótu. V současnosti žijící vnuk prince Gendžiho, slavné postavy japonské literatury, však na rozdíl od svého předka z 11. století neprahne po lásce, nýbrž smyslu bytí. Hledá konkrétní zahrádku v klášterním komplexu, o níž četl, že existuje, ale kterou ve skutečnosti nikdo neviděl. Zahrádku však mine a nemá víc šancí ji objevit.

Autorův specifický styl a dlouhá, až barokně složitá, uvnitř propracovaná souvětí tvoří společně s humorem a ironií neodmyslitelnou součást Krasznahorkaiho děl. Podtrhují absurditu dění a zároveň čtenáři poskytují nadhled.

Autorka do češtiny přeložila romány Satanské tango a Od severu hora / Od jihu jezero / Od západu cesty / Od východu řeka.