Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představuje díla Miquela Barceló, jednoho z nejuznávanějších současných španělských výtvarníků. Malíř a sochař na přání holešovického centra vybral ze své tvorby práce týkající se literatury, které se právě DOX také věnuje. Umělcova první česká přehlídka nazvaná Miquel Barceló a světy slov potrvá do 8. března 2026. Navštívit ji lze také mezi svátky.
Barceló tvoří už přes 40 let, vztah k literatuře nebo zážitky ze čtení vyjadřuje různými výtvarnými postupy. DOX tak vedle obrazů vystavuje i jeho sochy, ilustrace nebo publikace, jež umělec ilustroval.
Do nejvyššího patra věže holešovického centra autor umístil svůj zatím největší obraz. Plátno o rozměrech 4 × 6 metrů představuje Noemovu archu, interpretaci biblického tématu. Odkazuje na Starý zákon a jsou na něm vyobrazené páry zeleniny a ovoce, což představuje narážku na páry zvířat právě v Noemově arše. Malíř využil motiv zdvojení, dílo však zároveň označuje za nehotové. „Připadá mi, že nedokončenost je jednou z kvalit mých děl,“ řekl.
V galerii se obraz dokončený roku 2014 objevuje poprvé, Španělé ho zatím mohli vidět pouze v kostele ve městě Salamanka. „Je to také poprvé, co je jeho tvorba v Česku zastoupena,“ doplňuje Michaela Šilpochová, umělecká ředitelka DOX.
Literární téma mají bronzové plastiky i expresivní série keramických portrétů filozofů. Slavné spisovatele jako Lva Nikolajeviče Tolstého, Gérarda de Nervala, Raymonda Carvera či Ezru Pounda zase Barceló portrétoval pomocí grafické techniky xylografie a dřevorytu.
Z roku 2020 pochází série obrazů s vraky lodí pojmenovaných po básnících, kteří si dobrovolně vzali život. Podle kurátora výstavy Enriqua Joncosy mají na první pohled zřejmý politický podtext. „Odkazují k hrůzným zprávám o utonutí afrických imigrantů, kteří se denně pokoušejí přeplout Středozemní moře na vratkých bárkách, a dostat se tak do Evropy,“ míní kurátor.
Součástí výstavy jsou dále akvarely ilustrací největších děl světové literatury, jako jsou Dantova Božská komedie, Faust od Johanna Wolfganga von Goetha či Proměna napsaná Franzem Kafkou. Barceló na vernisáži řekl, že Proměna ho ovlivnila, když mu bylo 14 let. Snažil se tehdy skoupit všechny Kafkovy knihy na na španělském středomořském ostrově Mallorca, kde se narodil. „Kafka byl pro mě stejně důležitý jako Jackson Pollock,“ uvádí autor.
Osmašedesátiletý Barceló vystudoval v Barceloně. Dle pořadatelů patří k výrazné generaci španělských umělců z přelomu 80. a 90. let, jako jsou dále malíř Juan Uslé nebo sochaři Cristina Iglesias a Juan Muñoz.
Barceló konkrétně zaujal účastí na výstavě Documenta 7 z roku 1982 v německém Kasselu, dva roky nato se zapsal na Benátském bienále. V této době namaloval sérii monumentálních knihoven, v nichž byly zachyceny i jeho autoportréty, jak čte nebo spí vedle prázdných lahví a otevřených knih. Některé své malby pojmenoval podle známých literárních postav, například Achab a Hamlet. Jiná jeho velkoformátová zátiší zase odkazují na knihy oblíbených autorů, jako jsou americký klasik Francis Scott Fitzgerald a kubánský literát José Lezama Lima.
V ženevském sídle OSN vyzdobil roku 2008 strop stalaktity, jejichž barva a odstín se mění podle úhlu pohledu. Barceló rovněž pracoval na katedrále v malorském městě Palma, a to tak, že si vysloužil přirovnání ke katalánskému architektovi Antoniu Gaudímu a jeho barcelonské katedrále Sagrada Família.
