Hlavní obsah

Pod čarou: Svět je tak racionální, že se v něm bez víry v kouzla neobejdeme

Foto: Barbora Tögelová, Seznam Zprávy

TikTok je plný teenagerů, kteří si zkouší zlepšit život takzvaným manifestováním, tedy snahou změnit realitu silou pozitivních myšlenek.

Reklama

29. 1. 2022 14:00

V newsletteru Pod čarou každou sobotu Matouš Hrdina popisuje společenské trendy, které sice vídáme všude kolem sebe, ale v přílivu každodenního zpravodajství trochu zanikají mezi řádky. Přečtěte si ukázku.

Článek

Často tu popisuji různé způsoby, kterými lidé reagují na těžkou a chaotickou dobu. Někdo nejistotu a tlak řeší ještě větším pracovním zápřahem, jiný útěkem do přírody či do posilovny, a stále více lidí se obrací i ke spiritualitě a nejrůznějším formám magického myšlení. Dnes tedy nabízím pár postřehů o tom, co stojí za boomem astrologie a jiných spirituálních trendů.

Výsledky loňského sčítání lidu potvrzují trend, který už dlouho není žádnou novinkou - trvale přibývá nevěřících a nově roste i počet věřících nehlásících se k žádné oficiální církvi. Tento setrvalý jev se projevuje i v dalších západních zemích, ale sám o sobě nedokáže vysvětlit boom, který v posledních letech zažívají některé spirituální praktiky.

Rapidně roste počet wiccanů a vyznavačů jiných forem moderního čarodějnictví, velkou renesanci zažívá astrologie a TikTok je plný teenagerů, kteří si zkouší zlepšit život takzvaným manifestováním, tedy snahou změnit realitu silou pozitivních myšlenek.

Vzestup „ezoaktivit“ bychom sice mohli smést ze stolu s poukazem na výše zmíněný odklon od organizovaného náboženství spojený s traumatizujícími dopady pandemie, jenže na to už tenhle trend trvá příliš dlouho a navíc začal pár let před covidem. Co tedy hledat v tomto obratu k magickému myšlení, které se vymyká běžné racionalitě?

Osud ve hvězdách a v aplikaci

Pojďme začít u boomu astrologie, který už probíhá několik let a ani zdaleka nejde jen o zálibu excentrických stárnoucích dam. V Česku zatím nemáme tolik dat, ale docela vypovídající jsou i ta z USA: V astrologii a související koncepty věří více než třetina Američanů. Ze sestavování horoskopů se stal za oceánem miliardový byznys a i na tomto poli jde rychle dopředu digitalizace.

Existuje řada aplikací, které nabízejí denní personalizované horoskopy i konzultace s profesionálními astrology, a ty nejpopulárnější appky jako Pattern, Sanctuary nebo Co-Star získaly od investorů desítky milionů dolarů. Možná ještě více vypovídající je pak údaj, že posledně jmenovanou aplikaci měla loni údajně nainstalována celá čtvrtina amerických žen v kohortě 18-25 let. A kdyby se snad někdo chtěl ušklíbnout nad bláhovostí amerických teens, je dobré podotknout, že i lehce křečovitý český web pro mladé heyfomo nabízí rubriky #krystaly či #astro.

V pozadí určitě stojí fakt, že díky aplikacím si mohou uživatelé své horoskopy snadno sdílet a třeba se na jejich základě i seznamovat. Náhoda jistě není ani to, že boom astrologie začaly média a marketingové agentury proklamovat v době Trumpova nástupu na prezidentský post.

Událost, kterou si mnozí lidé nedokázali logicky vysvětlit, u řady z nich vedla ke zpochybňování striktně racionálního vidění světa, a hlad po receptech na cestu z nejistoty posílila i zhoršující se ekonomická situace mladých lidí v řadě západních zemí. Často se v této souvislosti zmiňuje fakt, že vůbec první novinový astrologický sloupek vyšel v britském deníku Sunday Express v roce 1930 brzy po propuknutí velké hospodářské krize.

Astrologie je tu již od starověku a do módy přichází opakovaně, ale ona poslední vlna se přece jen v něčem liší. Z logiky věci vyplývá, že se planety pohybují nezávisle na lidských přáních, a tak musí být předpovědi v horoskopech leckdy nejasné či přímo negativní. Mnoho současných horoskopů ale i tak hlásá pouze pravdy jako vystřižené z příruček osobního rozvoje – hvězdy jsou na tvé straně a vše se k dobrému obrátí, musíš jen chtít.

Co na tom, že tradiční příznivci astrologie tomuto přístupu moc nefandí. Nechat si své rozhodnutí potvrdit mystickou aplikací je lákavé řešení, a astrologie dnes není zdaleka jedinou oblastí, kterou ovládá kult pozitivního myšlení.

Stačí jen manifestovat

Asi každý z nás někdy experimentoval s myšlenkou, že když něco opravdu hodně chceme, jistě tomu dokážeme silou vůle trochu napomoci. Ale zatímco dříve by se většina lidí s touhle pochybnou mentální konstrukcí veřejně moc nechlubila, teď se z ní nejen na TikToku stal globální trend.

Stoupenci takzvaného manifestování se snaží myšlenkami ohnout realitu za nejrůznějším účelem, ať už jde o celkové zlepšení světa nebo třeba ulovení vysněného idola z vedlejší třídy (a nutno dodat, že si z manifestování, afirmací a podobných praktik často také dělají legraci).

Už předloni narostl počet vyhledávání tohoto termínu na Googlu o stovky procent a nezdá se, že by se tenhle trend omezoval jen na teenagery – své analýzy přihodily do mlýnku i fitness časopisy nebo Financial Times, kde také upozornili na důležitý fakt. O účinnosti ohýbání reality silou myšlenky nejsou přesvědčeni jen zamilovaní puberťáci, ale i spousta úspěšných podnikatelů, které rozhodně nelze označit za úplné esoterické mimoně (o Karlu Janečkovi nejspíš ještě ve FT neslyšeli…). A právě tato popularita nových spirituálních praktik v byznysových kruzích ukazuje na jejich dvojsečnou podstatu.

Na jednu stranu je potřeba uznat, že manifestování může být celkem funkční útěchou pro lidi ve složité situaci, kterou dokážou jen obtížně změnit – třeba pro miliony mladých lidí v pandemickém lockdownu. Podobně se to má i s astrologií, která ostatně vždy byla hlavně nástrojem terapie a sebepoznání a nikoliv předpovídání budoucnosti. Potíž je ovšem v tom, že současné mutace astrologie, manifestování a také zmiňované čarodějnictví mají silně egoistický či možná až sobecký náboj.

Já si magicky přivolám úspěch, moje planety hovoří o mém osudu, já musím jen hodně chtít. V současném trendu manifestování tak mnozí vidí jen další variantu kultu pozitivního myšlení, který v Americe začal vzkvétat už v 19. století a v roce 2006 mu dodal novou popularitu bestseller The Secret. V něm australská televizní producentka Rhonda Byrne vysvětlovala, jak dosáhnout úspěchu tím, že si jej od vesmíru prostě vysomrujete. Jistě by se tomu dalo vysmát s tím, že se jen nabalila na důvěřivých nešťastnících, ale realita je složitější.

V byznysu skutečně hraje vedle racionálního kalkulu velkou roli i síla vůle, emoce a přesvědčivost – své o tom ví Elizabeth Holmes nebo Elon Musk a není to tajemstvím ani pro burzovní spekulanty (o vlivu nálad na akciové trhy nedávno pěkně psal Jiří Zatloukal v newsletteru Cash Only). A o to víc na ně sázejí ti neúspěšní, kteří za své selhání v podnikání mnohdy neviní špatně nastavený systém, ale sebe sama, protože jejich myšlenky prostě nebyly dost pozitivní.

Silně se to projevuje třeba mezi specifickým typem mladých, dravě podnikajících žen (často označovaných dnes už ironickým výrazem girlboss), které už tak čelí ve srovnání s muži velkému tlaku a nerovnostem a tím snadněji podléhají iluzi o tom, že si úspěch prostě vymanifestují – velmi dobře to popisuje Barbora Nemčeková ve slovenském Kapitálu, která na adresu fanatických girlbosses podotýká, že „v universu bohyň není prostor pro negativitu, která by se nedala vyřešit individuálním jednáním“.

Svět, kde je možné uvěřit všemu

Moje editorka se mě před chvílí s lehkou ironií ptala, jestli tedy i za rozmach astrologie může pouze zlý kapitalismus. Stručná odpověď zní, že ne tak docela. Trend sobecké spirituality lze jen těžko úplně zdůvodnit tlakem systému na individuální (a většinou nedosažitelný) úspěch, jakkoliv samozřejmě hraje silnou roli. Vedle těch, kdo sní o penězích, jsou tu totiž pořád i zástupy jiných, kteří sní jen o tom, že jim odepíše krásná spolužačka nebo Sparta zavdá pár gólů.

K jádru věci se dostává Gasima Timir v New Inquiry, která tvrdí, že se egoistická spiritualita v praxi projevuje mentálním vyblokováním ostatních lidí a představou, že okolní svět je jen odrazem naší mysli. A přesně tak fungují i sociální sítě. Ty nás sice teoreticky mají propojovat s jinými lidmi, ale při jejich používání se paradoxně dostavuje prožitek, že ostatní lidé vlastně neexistují, jsou jen virtuálními obrazy a projekcemi naší mysli, a tím reálným zůstává právě jen individuální uživatel.

Zatímco v 60. letech měly New Age myšlenkové směry často dost kolektivní rozměr, současné spirituální praktiky bývají projevem těžké osamělosti. Jiní lidé jako by neexistovali a člověk se k vesmíru vztahuje sám, protože to za něj nikdo jiný neudělá. Není divu, že dalším z nedávných tiktokových trendů je i takzvaný „syndrom hlavní postavy“, který označuje právě výše popsaný jev a absurdní přesvědčení, že zrovna já jsem hlavním protagonistou všeho, co se kolem mě odehrává.

Sociální sítě mohou také u mnoha lidí snadno vyvolat dojem, že se na nich určité obsahy objevují jaksi osudově a v závislosti na naší náladě. Je mi smutno, a najednou na instagramu vidím příspěvek kamaráda, který je na tom stejně. Velká část uživatelů si sice může logicky dovodit, že za to mohou algoritmy, ale výsledek je stejný – náš feed jako by reagoval na nevyslovené emoce a pocity, které se šíří mezi lidmi. Obzvlášť magicky v tomto ohledu působí TikTok, pro který je rychlé vycítění virálních trendů a individuální optimalizace obsahu základem obchodního úspěchu.

Není proto divu, že ruku v ruce s boomem spirituality stoupá i popularita výrazů jako jsou energie, nálady (moods) a hlavně všudypřítomné vibes. Dopady nálad a vibes na naše myšlení velmi zevrubně analyzuje například tato esej Mitche Therieaua. Jednoduše řečeno tvrdí, že současný internet je tak nepřehledným místem, že i odborníci mívají potíže vysvětlit, jak se sítí šíří nálady a trendy (už před deseti lety měli inženýři Googlu údajně jen hrubou představu, co se vlastně děje v útrobách jejich vyhledávacího algoritmu) a lidé se pak neuchopitelné principy a mechaniky snaží celkem pochopitelně popsat pomocí nových typů pocitů odvozených od spirituálních konceptů.

Není náhodou, že vibrace a energie se do veřejné debaty poprvé dostaly v 60. letech, kdy se mladí členové kontrakultury bouřili proti konvencím moderního, přetechnizovaného světa, který dával stále menší smysl, a cítili, že se něco musí pohnout. Všímala si toho řada novinářů a spisovatelů - Therieau v této souvislosti zmiňuje Joan Didion či Toma Wolfa, já bych ještě přihodil mysticko-konspirační romány Thomase Pynchona, a ikonickou analýzou špatných vibrací je ostatně i populární Strach a hnus v Las Vegas od Huntera Thompsona.

Tam, kde se globální dění vzpírá racionální analýze, přichází ke slovu spiritualita, a rozhodně nelze říci, že by to bylo špatně – často nám jen poskytuje alternativní slovník pro zatím obtížně pojmenovatelné věci, a také poskytuje přirozenou obranu před frustrací z obtížně měnitelné reality.

Velmi vtipně to vystihuje třeba tahle glosa Lucindy Price o tom, že se chce v roce 2022 stát plytkou kráskou, která má méně myšlenek a více vibes. Zčásti jde samozřejmě o ironii a ani já zde nechci horovat pro absolutní odklon od strohé racionality – následky takového přístupu denně vídáme na poli konspiračních teorií a popíračů všemožných vědeckých poznatků.

Součástí konspiračního myšlení je ale paradoxně i přílišný důraz na racionalitu, který vede ke zdánlivě logickému propojování naprosto nesouvisejících fakt. Žijeme ve světě, kde ledasco racionální smysl nedává, a kde se také rozpadá (neméně iracionální) představa o neodvratnosti pokroku a rozvoje. Ten ostatně popírá i astrologie, která se ze své podstaty přiklání k cyklickému vnímání času, kde se věci opakují stále dokola.

Obliba manifestování, astrologie, čarodějnictví či vnímání vibes všude okolo je přirozenou reakcí nejen mladých lidí na současnou společenskou realitu. Byla by chyba se jí vysmívat s tím, že jde o hloupou a pošetilou rezignaci na racionální uvažování. Většina z výše odkazovaných analýz podotýká, že víra v horoskopy či sílu myšlenky není u valné části lidí v rozporu s respektem k vědeckému poznání, a nemusí se také nutně vylučovat s rozvinutým kritickým myšlením.

Nové spirituální trendy s sebou jistě nesou spousty negativních projevů, ať už je to silný egoistický prvek nebo nebezpečné míchání byznysu s ezoterikou. Podstatné je ovšem to, že magické myšlení je nesmírně užitečné v situaci, kdy racionální postupy nenahrazuje, ale doplňuje a stojí vedle nich. Pak totiž umožňuje mnohem lépe chápat a zvládat věci, které jinak prostě hlava nebere.

Pokud se vám ukázka z newsletteru Pod čarou líbila, přihlaste se k odběru. Každou sobotu ho dostanete přímo do vašeho e-mailu, včetně tří otázek na naše kolegy a tipů na další čtení na Seznam Zprávách i jinde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované