Hlavní obsah

Cash Only: Ztráta víry v demokracii nás zahubí dřív než vnější hrozby

Foto: AP

Možná nejpřekvapivější je fakt, že z covidové krize vyšla ze zdravotního i ekonomického hlediska nejlépe Čína.

Reklama

23. 1. 10:00

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Pandemie koronaviru přinesla řadu otázek, které poutavě a zároveň pronikavě popisuje americký historik Adam Tooze v knize s titulem Shutdown (Odstávka, září 2021). Tooze se proslavil analýzou nacistické ekonomiky a následně přesnou anatomií finanční krize 2007/08 a jejích politických důsledků.

Vraťme se ale nejdřív o pár let zpátky. V září 2017 se mi povedlo udělat rozhovor se slavným ekonomem Kennethem Rogoffem, bývalým šéfem Mezinárodního měnového fondu, poradcem americké centrální banky Fed či autorem bestselleru Tentokrát je to jinak.

Rogoff na závěr mluvil o největších rizicích pro ekonomiku i společnost: „Jeden můj kolega z Harvardu tvrdí, že pravděpodobnost významné globální pandemie, kdy během následujících dvaceti let zemře, řekněme, 30 milionů až 40 milionů lidí, výrazně přesahuje padesát procent. To je velmi vysoko. Může to být bakterie odolná vůči antibiotikům. Žijeme v přelidněných městech. Může se to velmi rychle rozšířit. Nemůžeme žít pořád v takovém blahobytu,“ uvedl.

Na tento rozhovor v prosluněném kampusu Harvardovy univerzity jsem si vzpomněl při čtení Toozeho knihy. V současnosti má covid-19 po celém světě oficiálně na svědomí 5,6 milionu obětí.

Dobrá nálada

Možná nejpřekvapivější je fakt, že z covidové krize, která začala v únoru 2020, vyšla ze zdravotního i ekonomického hlediska nejlépe Čína. Po masivních a drakonických opatřeních, nad nimiž jsme v Česku (v Evropě, ve Spojených státech) kroutili nevěřícně hlavami a smáli se jim, se čínským komunistickým politikům podařilo dostat pandemii pod kontrolu.

Čína začala masivně testovat a přísně trestat každé porušení karantény. Zatímco globální ekonomika zažila v roce 2020 největší otřes minimálně od šedesátých let 20. století (a propadla o 3,1 procenta), čínská ekonomika jako jediná z významných států neklesla (rostla o 2,2 procenta). Pro srovnání, v roce 2009 po globální finanční krizi klesla světová ekonomika jen o 0,1 procenta.

Za celý loňský rok rostla Čína o 8,1 procenta, a i když například banka Goldman Sachs nedávno svůj odhad letošního čínského růstu snížila z 4,8 na 4,3 procenta, pořád se jedná o solidní číslo, o kterém se – nejen – Česku může jen zdát.

Čína postupuje kontroverzně, nicméně ekonomickou silou se velmi rychle dotahuje na hospodářskou sílu Spojených států. Centrálně řízená ekonomika s tržními prvky – i přes všechna rizika v bankovním sektoru – po dekády neochvějně roste.

Jeden z posledních „výstřelků“ čínských komunistů je pokus o kontrolu „nálad“ ve společnosti prostřednictvím algoritmů sociálních médií. Zatímco Facebook a spol. automaticky generují a podporují negativní a polarizovaný obsah, aby své čtenáře zaujali a přiměli reagovat, Čína usiluje o kontrolu algoritmů tak, aby tyto negativní reakce a nálady potlačila a prosadila pozitivní příběhy.

Každý ekonom bez mučení potvrdí, že „živočišné pudy“, tj. nálada společnosti (spotřebitelů a firem) je pro vývoj ekonomiky minimálně tak zásadní jako čistě ekonomické podmínky podnikání. Říká se tomu sebenaplňující proroctví. Když Nečasova vláda začala postupně ordinovat úsporná opatření, vytvořila se tak negativní nálada, že Česko upadlo v letech 2012 a 2013 do recese.

Imploze

Být ovládán „velkým bratrem“ nikdo v našich západních demokraciích nechce, a dvojnásob to platí o Česku a postkomunistických státech. Jednou z palčivých otázek, kterou Toozeho kniha přináší, však spočívá v tom, nakolik demokratická společnost dokáže překonat politické rozpolcení, názorovou polaritu a vystavět na svých hodnotách (svobodě, racionalitě poznání, diskuzi) jednotící příběh a společný postup.

V Česku byly reakce Babišovy vlády na koronavirus chaotické. Chaotické byly i ve Spojených státech, kde Donald Trump covid-19 velmi dlouho zcela popíral.

Proč západní svět zareagoval na globální pandemii covidu-19 tak masivní uzavírkou celé ekonomiky a společnosti? „Skutečnost, že svět kolektivně rozhodl o uzavírkách, činí tuto pandemickou hospodářskou krizi čímsi naprosto novým a odlišuje ji od všech předchozích,“ říká Tooze.

Jak budeme schopni zareagovat na další koronavirovou či environmentální krizi, která dříve či později znovu přijde? Budeme schopni se dohodnout, koho budeme zachraňovat? Budou centrální banky znovu chrlit nové peníze, aby se nezhroutil finanční systém? Zachráníme zase bohaté, kteří drží velkou část majetku v akciích a finančních instrumentech?

Tooze upozorňuje, že chaos a ztráta společné víry v demokracii může naši civilizaci zahubit mnohem dřív než jakákoli vnější hrozba. Vybuchneme zevnitř.

Zajímá vás expanze holdingu Draslovka, nové developerské projekty nebo rady pro začínající investory? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované