Hlavní obsah

Svatý Václav. Na Hluboké měla premiéru opera od zakladatele Musica Bohemica

Foto: Petr Zikmund

Koncertní provedení opery se konalo v zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Fotografie pochází ze zkoušky.

Ve světové premiéře tuto středu Jihočeské divadlo představilo operu Svatý Václav. Koncertní inscenaci díla skladatele Jaroslava Krčka viděli návštěvníci zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Článek

Sedmaosmdesátiletý autor opery a českobudějovický rodák Krček studoval u Miloslava Kabeláče. V roce 1967 založil taneční soubor Chorea Bohemica, roku 1975 pak také soubor Musica Bohemica, jehož je uměleckým vedoucím a s nímž dosáhl značných úspěchů doma i v zahraničí.

„Tento významný hudební skladatel je spojen zejména se souborem Musica Bohemica a i troška tohoto stylu se promítne do partitury jeho opery Svatý Václav. Ta v sobě spojuje prvky jak vážné hudby, tak hudby gotické, ale i hudby lidové,“ avizoval před středeční premiérou šéf opery Jihočeského divadla Tomáš Ondřej Pilař.

Diváci uslyšeli mimo jiné historické hudební nástroje jako šalmaj, dudy nebo tromba marina. Pod taktovkou šéfdirigenta Davida Švece a sbormistra Martina Veselého vystoupili orchestr a sbor opery Jihočeského divadla. Zpívali mimo jiné Jakub Hliněnský, Marek Žihla, František Zahradníček, Tadeáš Hoza nebo Marie Šimůnková. Představení trvalo zhruba sedmdesát minut.

Soubor opery Jihočeského divadla pokračuje se Svatým Václavem v trendu uvádění světových premiér původních českých hudebně dramatických děl. V příběhu knížete, který svým významem ve zdejších dějinách přesáhl celé tisíciletí, se prolíná střet pohanství a křesťanství, boj o moc, mučednická smrt i její náboženský přesah.

Ve 20. století prošel jeho význam dalším přenastavením – během okupací a politických krizí se svatý Václav stal symbolem morální integrity a státní autonomie.

Hudební skladatel a dirigent Jaroslav Krček se narodil 22. dubna 1939 ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. Vystudoval konzervatoř v Praze a pracoval jako hudební režisér v plzeňském rozhlasovém studiu, než roku 1967 zamířil na stejnou pozici do pražského vydavatelství Supraphon. Tam spolupracoval se špičkovými soubory a dirigenty Václavem Neumannem či Jiřím Bělohlávkem.

S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy první digitální hudební nahrávku v Československu.

Od studijních let se Krček zajímá o folklor a anonymní hudební projevy v historii české kultury, jako jsou staré duchovní písně, skladby z renesančních a barokních kancionálů či vánoční koledy. Mnohé stylizace napsal pro vlastní soubor Musica Bohemica.

Kromě ansámblu, v jehož čele stojí od založení, působí Krček jako etnograf i skladatel symfonické a komorní hudby. Také je autorem rozsáhlých vokálních skladeb.

Charismatický šéf hudebního tělesa zároveň zpívá a hraje na mnoho nástrojů. Vedle lidové hudby věnuje pozornost kancionálům ze 16. století, barokním hudebním památkám nebo soudobé hudbě. „Šel jsem vždy dvěma proudy - staral jsem se o lidovou píseň, skutečně až do těch nejstarších dob, a zároveň má autorská hudba koketovala až s elektronikou. A vyrábím si také hudební nástroje, které potřebuji, pokud nejsou k mání,“ řekl před lety Krček.

Podílel se například také na nové verzi české hymny k 90. výročí vzniku Československa, v roce 2018 pro změnu přispěl ke vzniku alba, na němž Dagmar Pecková zpívá tradiční české a evropské vánoční písně.

Doporučované