Článek
Dobu, kdy židé prchající před nacisty hledali útočiště v New Yorku, připomíná v těchto dnech socha Svobody na jevišti newyorské Metropolitní opery.
Výjev je součástí nové inscenace nazvané Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, kterou jeden z nejslavnějších operních domů na světě uplynulou neděli zahájil sezonu. A podle agentury AFP obraz zvlášť rezonuje v době, kdy vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdě postupuje proti migrantům.
Opera osmačtyřicetiletého skladatele Masona Batese vznikla na motivy stejnojmenné knihy současného amerického prozaika Michaela Chabona z roku 2000, která obdržela Pulitzerovu cenu a má také silnou českou stopu. Novinku nastudoval hudební ředitel Met, kanadský dirigent Yannick Nézet-Séguin. Na programu bude do 11. října.
Hrdina opery Joe Kavalier v roce 1939 prchá z Prahy před Adolfem Hitlerem do New Yorku za svým židovským bratrancem Samem Klaymanem. Protože mají společnou zálibu v komiksech a potřebují peníze na záchranu Kavalierovy rodiny, jež zůstala v Československu, začnou společně tvořit komiksy: Klayman píše scénáře, Kavalier kreslí. Po vzoru Supermana vymyslí neohroženého superhrdinu Eskapistu, jenž bojuje s nacisty. Realita druhé světové války je však neúprosná. Kavalierovi příbuzní mizí a emigrant začíná propadat šílenství. Klayman mezitím zjišťuje, že ho začínají přitahovat muži.
Klaymana v newyorské inscenaci zpívá tenorista Miles Mykkanen. Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye označuje za „operu z 21. století s příběhy, které právě teď chceme slyšet a které ovlivňují naše životy“. Tím se podle něj odlišuje od běžného repertoáru.
Miles Mykkanen (vpravo) zpívá newyorského židovského hocha Sammyho Klaymana, který začne psát komiks se svým bratrancem, českým emigrantem Joem Kavalierem v podání Andrzeje Filończyka (vlevo).
Příběh o lásce, ztrátě, rodině i roli umění začíná v nacisty okupované Praze, zahalené zlověstnou mlhou. Později se přesouvá do Klaymanova brooklynského bytu, rušné kanceláře a nakonec i do fantaskního světa superhrdiny Eskapisty, něčím připomínajícího Supermana.
Podle agentury AFP je to za 142 let existence Metropolitní opery v New Yorku poprvé, kdy se libreto zde uváděného díla točí okolo komiksového superhrdiny. Užší spojení s popkulturou by do slovutné instituce mohlo přilákat lidi, kteří na operu či klasickou hudbu běžně nechodí.
Přímé přenosy z Met
Novinka zatím nebyla zařazena do programu přímých přenosů z Metropolitní opery v New Yorku do českých kin. Ty odstartuje 18. října inscenace Náměsíčné od Vincenza Belliniho, kterou bude v roli režiséra debutovat slavný pěvec Rolando Villazón.
8. listopadu Met do biografů pošle Pucciniho Bohému se sopranistkou Julianou Grigoryan v hlavní roli, 22. listopadu bude následovat Straussova Arabella. Andrea Chénier, což je opera italského skladatele Umberta Giordana, je na programu přenosů do českých kin 13. prosince.
Podle skladatele a uznávaného tvůrce elektronické hudby Masona Batese byl Chabonův román „snad první případ, kdy nějaká velká umělecká forma jako román vzala komiks naprosto vážně“.
Podle něj se ani za čtvrtstoletí od vydání předlohy jedna věc nezměnila. „Stále toužíme po superhrdinech, protože stále bojujeme s fašismem a autoritářstvím. Potřebujeme klaďase, který se dokáže bránit,“ míní skladatel.
Látka mu připadá dostatečně atraktivní. „V tom příběhu máte zoufalství, vášeň, umění, nacisty a superhrdiny. Musíte to všechno zkombinovat, což je ale podstata opery,“ říká hudebník, který pro svou vizi nadchl ředitele newyorské opery Petera Gelba. Ten u něj adaptaci Chabonova románu v roce 2018 objednal.
Román, který v českém překladu Markéty Záleské a Davida Záleského vydalo nakladatelství Odeon, čítá více než 600 stran. Libretista Gene Scheer musel hodně škrtat, aby z něj vydestiloval látku na jediný večer.
Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye budou na programu newyorské Met do 11. října. Na snímku je Miles Mykkanen jako Sam Klayman.
Podle AFP na rušnou scénu ve svižném tempu přicházejí a zase odcházejí sólisté, tanečníci i sbor. Dojde na rychlé záblesky připomínající animované filmy i okamžiky propojující dvě různá místa, například když si Kavalier v New Yorku čte dopis od matky. Diváci v Met ji vidí tak, jak si ji protagonista zpívaný barytonistou Andrzejem Filończykem představuje.
„New York je městem svobody a naděje,“ píše matka, načež scéna potemní. „Chci, abyste na nás zapomněli,“ vzkazuje synovi. Na sklíčeného Kavaliera dopadá tíha okamžiku.
Podle režiséra inscenace Bartletta Shera přichází novinka právě včas, aby lidem připomněla, jak umělci za druhé světové války reagovali na nástup fašismu a nacismu. „Lidé chodí do divadla nebo na operu proto, aby se poučili z historie,“ tvrdí režisér. Na nové opeře ho zvlášť dojímají pasáže, v nichž imigranti „popisují, co znamená prchat odněkud z politických důvodů a najít útočiště v Americe“.
Podle deníku Financial Times se libretistovi podařilo zkoncentrovat román do dvě a půl hodiny vysoce efektního dramatu, byť za cenu zploštění postav a obětování mnoha aspektů Chabonova nekonvenčního psaní. „Vyprávění ubíhá v rychlém tempu a jedna scéna střídá druhou s obdivuhodnou obratností,“ pochvaluje si kritik, podle nějž dění na jevišti skutečně připomíná komiksové panely a například videoprojekci používají tvůrci „snad nejlépe, co jsem kdy v Met viděl“.
Pochvalu si vysloužila i barvitá, atraktivní hudba kombinující symfonické prvky s elektronickou složkou, avšak nepostrádající klasické operní árie či milostné duety.
Dle britského listu The Times je chvályhodné, že newyorská Met zkouší prosazovat novou tvorbu. Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye doplňují symfonickou hudbu syntezátory a prvky filmové hudby jako od Hanse Zimmera s jazzovými rytmy jako z baletů choreografa Jeroma Robbinse, přirovnává kritik. Pěvci dostávají dost prostoru na to, aby zazářili.
„Imigrace, fašismus, práva LGBT osob, židovská identita: To všechno jsou dodnes bolestivě relevantní témata,“ uzavírá svou recenzi britský deník The Times.
