Hlavní obsah

Kurz evropské měnové politiky bude nově udávat Francouzka Christine Lagardeová

Foto: World Economic Forum

Christine Lagardeová.

Novou prezidentkou Evropské centrální banky se stane Francouzka Christine Lagardeová, která aktuálně osmým rokem působí v čele Mezinárodního měnového fondu. Lagardeová se stane první ženou v čele ECB.

Článek

„Ne, ne, ne, v žádném případě,“ tak odpovídala Christine Lagardeová ještě před rokem na otázku, zda by měla zájem vést Evropskou centrální banku. Před pár měsíci byla nicméně do zmíněné funkce nominována a během uplynulého víkendu zvolena. Informoval o tom web britské televize BBC. Lagardeová se tak stane první ženou v historii, která stane v čele orgánu, který se mimo jiné stará o měnovou politiku států Evropské unie a snaží se zachovat stabilitu cen v eurozóně.

Třiašedesátiletá Francouzka od července roku 2011 vede Mezinárodní měnový fond (mezinárodní organizace, která se stará o stabilitu směnných kurzů a měnovou spolupráci). Ve své stávající roli si vysloužila pověst schopné vyjednávačky, která si osobně zakládá na tom, že umí naslouchat potřebám ostatních, napsal britský The Guardian.

„Nejsem precizní ekonomka, ale chápu, o čem lidé hovoří, na to mám dost selského rozumu,“ řekla britskému deníku v roce 2012 po nástupu do funkce.

Vystudovaná právnička (mezi její největší kariérní úspěchy v oboru patří funkce ředitelky advokátní kanceláře Baker McKenzie) tehdy v čele Mezinárodního měnového fondu nahradila Dominiquea Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění ze znásilnění. Období jejího nástupu bylo navíc ztíženo také tím, že uvnitř organizace mezi sebou bojovaly různé pohledy na řešení následků ekonomické krize. Lagardeová si nakonec podle všeho vybrala tábor hlásající šetření.

Lagardeová má za sebou také bohaté politické zkušenosti na lokálním poli. V roce 2005 se stala francouzskou ministryní obchodu, od roku 2007 pak zastávala ve vládě Françoise Fillona pozici ministryně pro ekonomické záležitosti, finance a průmysl. Stala se tak první ženou, která podobný post zastávala nejen ve Francii, ale také v celém sdružení států G8 (aliance ekonomicky nejvyspělejších států světa). Odpůrci francouzské političky kritizují, že na rozdíl od bývalých šéfů Evropské centrální banky Lagardeová nikdy nestála v čele státní centrální banky.

Ivanka Trumpová rozmlouvá se státníky. (Video: Adam Ryšánek)

Lagardeová se v nedávné době objevila na virálním videu, na kterém se dcera amerického prezidenta Ivanka Trumpová neúspěšně snaží rozmlouvat s vrcholnými státníky včetně zmíněné Lagardeové na summitu G20. Video se stalo okamžitě hitem internetu.

Vlnu kontroverze spustila Lagardeová v roce 2008 v souvislosti s případem francouzského podnikatele Bernarda Tapieho. Z části státem vlastněná banka Crédit Lyonnais v roce 1993 údajně bez Tapieho vědomí odkoupila společnost Adidas, za což podnikatel dostal v roce 2008 od ministerstva financí (které tehdy řídila Lagardeová) odškodnění 403 tisíc eur (přes deset milionů korun). V roce 2016 francouzský soud rozhodl, že Lagardeová v případu pochybila, ale nijak ji nepotrestal.

Mezi potenciální nástupce Lagardeové v čele Mezinárodního měnového fondu patří například Pierre Moscovici, dosluhující evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii nebo Mark Carney, současný guvernér britské centrální banky.

Doporučujeme