Hlavní obsah

Kvůli covidu-19 vzrůstá množství plastů v oceánech, tvrdí studie

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

9. 11. 9:08

Svět se kvůli pandemii covidu-19 potýká s rapidně přibývajícím množstvím plastového odpadu. Ten často končí především v oceánech. Jen od jara 2020 skončilo v mořích a oceánech 26 tisíc tun.

Článek

Pandemie covidu-19 prohloubila celosvětově již tak tíživý problém ohledně spotřeby plastů. Od jejího propuknutí na jaře 2020 vzniklo nad rámec běžného plastového odpadu dalších 8,4 milionu tun souvisejících s pandemickou situací. Jeho velká část, vyprodukovaná 193 zeměmi světa, končí v mořích a oceánech, kde ohrožuje podmořský ekosystém.

Závěry v pondělí zveřejněné studie uvádí, že se do oceánů od začátku pandemie dostalo 25 900 tun plastového odpadu. „Pandemie covidu-19 vedla ke zvýšené poptávce po jednorázových plastech, které již tak zintenzivňují tlak na existující problém ohledně plastového odpadu,“ vysvětlují autoři studie Yiming Peng a Peipei Wu z Nankingské univerzity.

Roušky, jednorázové rukavice, ochranné obleky, to vše se podle nich dostává především přes říční toky do oceánů. Za 79 procent plastového odpadu v oceánech pak odpovídá pouze deset světových veletoků.

Nejvíce „koronavirového“ plastu se do oceánu dostalo skrze veletok Šatt al-Arab v jihovýchodním Iráku (5 200 tun), dále pak přes řeku Indus (4 tisíce tun). Mezi pět řek, které v tomto ohledu oceány nejvíce znečišťují, se řadí i druhá nejdelší evropská řeka Dunaj (1 700 tun). Zatímco Evropa jako druhá v žebříčku produkuje 24 procent s covidem-19 spojeného odpadu, první Asie zodpovídá za 46 procent.

Hlavní podíl na spotřebě covidového odpadu mají především nemocnice (87 procent), které ochranné pomůcky především z plastu používají na denní bázi. Jednotlivci chránící se v běžném životě pak tvoří 7,6 procenta veškerého odpadu.

Vědci předpokládají, že do konce tohoto století skončí veškeré plasty spojené s pandemií na mořských dnech nebo plážích. Kumulovat by se podle nich mohly i v arktických vodách. Naději vidí v lepším vodním managementu, včetně početných kontrol především v pandemických epicentrech a rozvojových zemích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované